Jdi na obsah Jdi na menu
 


28. 10. 2011

Zemřel básník a disident Jiří Gruša, bylo mu 72 let

16:28 | Dnes |

Praha - Ve věku nedožitých třiasedmdesátých let zemřel spisovatel a diplomat Jiří Gruša. Informoval o tom předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček. Básník, prozaik, překladatel, novinář, diplomat a politik a signatář Charty 77 žil v Německu a tam také podle Dědečka během operace srdce zemřel.

"Nenadálou smrtí Jiřího Gruši, svého mnohaletého přítele a kolegy jsem šokován, stejně jako asi mnoho jeho dalších přátel. Myslím na něj, jako na jednoho z několika mně blízkých lidí, jichž jsem si hluboce vážil a kteří v poslední době opustili tento svět," prohlásil na svých webových stránkách exprezident Václav Havel.

Gruša studoval filosofii a historii na Univerzitě Karlově, poté pracoval v časopisech. Spoluzakládal Tvář a Sešity pro mladou literaturu. Poté, co mu úřady zakázaly publikovat, musel pracovat ve stavebnictví.

 

Jiří Gruša byl nejen politikem, ale i spisovatelem a básníkem

V roce 1978 skončil ve vězení kvůli románu Dotazník, v roce 1981 založil s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. V té době získal literární stipendium a odcestoval do USA. Návrat do vlasti mu však nebyl umožněn; bylo mu odebráno občanství, byl donucen k emigraci a usadil se v Bonnu.

Po sametové revoluci se vrátil do Bonnu znovu - v roce 1991 jako velvyslanec České republiky. V roce 1997 krátce působil jako ministr školství. V letech 1998 až 2004 zastával funkci českého velvyslance v Rakousku, roku 2004 byl zvolen prezidentem mezinárodního PEN klubu.

Gruša publikoval česky a posléze i německy, jeho dílo spojuje jazyková i vypravěčská suverenita. Z němčiny překládal Kafku, Schillera a Rilka, byl členem německé Akademii pro jazyk a umění.

Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Torna v roce 1962, známá je expresivní sbírka Modlitba k Janince (1969- 1973) či Grušas am Wacht aneb Putovní Ghetto z roku 2001. Za ni obdržel cenu Magnesia Litera.

Jako prozaik debutoval v roce 1969 groteskou Mimner aneb Hra o Smrďocha, kvůli níž měl problémy s tehdejšími úřady - byl obviněn pro zveřejňování pornografie. Experimentální román na pomezí cestopisu a sociologické reportáže vypráví o kalpadocké civilizaci, kde vládnou podivné mravy.

 

 

 

Emoce jsou tu takř

ka potlačeny, vztah mezi mužem a že

nou je redukován na akt rozmnožování, společnost je rozdělena nepochopitelným kastovním systémem, vyvrcholením života jednotlivce je násilná smrt. vše vypráví v ich-formě cizinec.

Z roku 1972 je novela Dámský gambit. Dalším experimentem je zmíněný román Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele, který poprvé vyšel v samizdatu v roce 1975. Fiktivní dialog se státním úředníkem sleduje historii od narození autorova alter ega před začátkem války přes protektorátní léta na maloměstě až do padesátých let. V roce 1980 pak ilegálně vychází Dr. Kokeš Mistr Panny.

Jako umělec i intelektuál Gruša vždycky volal po evropském rozměru zdejší politiky a kultury; i díky emigraci uměl s odstupem nahlédnout klady a hlavně zápory "malého češství".

Na jaře mu vyšla esej Beneš jako Rakušan, ve které prezidenta Edvarda Beneše přirovnal k zahradnímu trpaslíku evropských dějin. Při té příležitosti v ostrém rozhovoru v HN řekl, že Václav Klaus je prorok průměrnosti a Petr Hájek drží tradici českého protiamerického žvástu.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář