Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zlo. Nebezpeční sluníčkářští příživníci, paraziti a škůdci.

27. 7. 2017

 

Zlo. Nebezpeční sluníčkářští příživníci, paraziti a škůdci. Peníze občanů do kanálu a výsměch. Prezident Zeman se vyjádřil k neziskovkám a toto nám řekli kníže, Keller či Okamura

27. 7. 2017 ANKETA Prezidentův mluvčí informoval Echo24, že Miloš Zeman řekl ministru financí Pilnému, aby se při přípravě nového státního rozpočtu podíval kritickým okem na částku 11 miliard korun pro neziskové organizace a pečlivě ji zhodnotil, čímž naznačil, že je tato částka vysoká.
Zlo. Nebezpeční sluníčkářští příživníci, paraziti a škůdci. Peníze občanů do kanálu a výsměch. Prezident Zeman se vyjádřil k neziskovkám a toto nám řekli kníže, Keller či Okamura
Foto: hns
Popisek: George Soros a Jakub Janda, ilustrační koláž

„Pan prezident řekl panu ministru Pilnému, aby se při přípravě nového rozpočtu podíval kritickým okem na částku 11 miliard pro neziskové organizace a pečlivě ji zhodnotil,“ řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček deníku Echo24, a naznačil tak, že se Hradu zdá být tato částka vysoká.

Neziskovky jsou i charity či sportovní kluby

ParlamenntíListy.cz se politiků dotázaly, co si o tom myslí. Většina s prezidentem souhlasí. Někteří upozorňují, že nelze všechny neziskovky házet do jednoho pytle a že řada z jich vykovává pozitivní činnost. Mnoho z nich prý ale naopak za peníze daňových poplatníků škodí.

Bývalý ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz ohledně neziskovek nereagoval.

„Vzhledem k tomu, že jsem v této věci interpeloval předsedu vlády s kritickým pohledem, souhlasím zejména u tří procent zvýhodněných neziskovek,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip.

 

 

 

„Miloš Zeman se shoduje s V. V. Putinem, Viktorem Orbánem a tureckým prezidentem Erdoganem, kteří též potlačují neziskovky,“ uvedl čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

 

 

 

„Nevím, co těmi neziskovkami prezident či jeho mluvčí konkrétně myslel. Protože mezi neziskovky patří i charity či diakonie a ty vykonávají záslužnou činnost pro potřebné občany. Stejně tak bych nekrátil výrazně peníze pro sport, i když s ohledem na nedávný skandál je třeba větší transparentnost. Řada lidí, když se řekne neziskovka, tak si představí nějaké ekologické aktivisty s dredy, kterým někdo říká ekoteroristé, ale takových neziskovek je menšina a z celkového balíku získávají nejvíce peněz spíše charity či sportovní organizace. Nicméně souhlasím s tím, že některé neziskovky by peníze rozhodně dostávat neměly,“ řekl redakci místopředseda KDU-ČSL a poslanec Ondřej Benešík.

 


 

 

„Nemohu hodnotit celkovou částku, protože návrh rozpočtu ještě nemám k dispozici. Pro mě osobně je nejdůležitější, k čemu jsou finance určeny a jak napomohou k rozvoji občanské společnosti,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

 

 

 

„Prezident má pravdu. Část neziskovek dělá svou práci poctivě a pomáhají lidem, kteří to opravdu potřebují. Pomáhají například handicapovaným lidem, dětem, pomáhají seniorům nebo týraným zvířatům. Bohužel právě tyto neziskovky bojují o každou korunu. Naopak jiné, nesmyslné neziskovky, jejichž činnost a finance jsou velice neprůhledné, čerpají často desítky milionů. Kampaň HateFree je přímo financována Úřadem vlády a jejich hlavní činností je rozlepování samolepek a moderování diskusí na sociálních sítích. A dostávají na to desítky milionů korun. To není jediný příklad. To je absurdní,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

 

 

 

„Nevím, co si o tom myslet. Jen bych poradil Pilnému, ať všechny neziskovky nehází do jednoho pytle,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu 

„Jsem velmi zvědav na reakci pana ministra financí. Žijeme v absurdistánu, který se nazývá demokracie, ale podle mě se rodí nová totalita, ale poněkud jiného typu. Je to totalita peněz a majetku – kdo je má, cítí se svobodný. Kdo je nemá, musí poslouchat a držet ústa, aby se uživil a dostal alespoň ten mizerný plat. Nebo může i mluvit, nadávat, ale nikoho to nezajímá. Jestliže neziskovky dostávají ze státního rozpočtu 11 miliard korun a nemají povinnost zveřejňovat svoje smlouvy (třeba na výrobu červených karet), kdežto společnosti s majetkovou účastí státu (například Lesy ČR nebo Budvar) musí zveřejnit o sobě na internetu obchodní smlouvy, pak už to není jenom absurdní, ale je to řízená likvidace našich firem. Je zde pravděpodobnost hraničící s jistotou, že právě některé neziskovky v této špinavé hře jedou – lobbing (například Rekonstrukce státu), mediální útoky, semináře s vybranými ‚odborníky‘ a podobně. To všechno je všeobecně známé, takže buďte pilný, pane ministře, a konejte,“ uvedl předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Naše hnutí SPD má jako jediná parlamentní formace přímo v politickém programu zrušení státního financování všech neziskových organizací s politickým programem. Máme na mysli neziskovky, které mají v programu přijímání migrantů, integraci migrantů, multikulturalismus, propagaci Evropské unie, propagaci islámu a tak podobně. Neziskové organizace, se kterými nemáme problém, jsou ty, které se starají o staré lidi, o děti a tak podobně. A navrhujeme, aby ty stamiliony, které v současnosti dostávají české politické neziskové organizace, se ve státním rozpočtu přeskupily směrem k navýšení důchodů, podpoře rodin s dětmi a dostupné zdravotní péči pro všechny občany,“ informoval předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.

„Navíc navrhujeme, aby se veškeré neziskové organizace financované ze zahraničí ve vyšší hodnotě než půl milionu korun ročně, samy veřejně ze zákona označily za organizace financované ze zahraničí, aby všichni občané věděli, čí zájmy hájí; abychom věděli, odkud vítr vane. Dále navrhujeme, aby neziskovky financované z veřejných prostředků podléhaly kontrole hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem. Pokusili jsme se to prosadit, ale nenašli jsme ve Sněmovně podporu u ostatních stran,“ dodal Okamura.

 

 

Neziskovky šejdíře Sorose a barevné revoluce

„Některé věci je načase nazvat pravým jménem. Co jsou to ‚neziskové organizace‘? Až na pár výjimek lepí díry v kdysi komplexní soustavě sociálních, zdravotních a navazujících služeb, které jsou z Ústavy úkolem státu. Tedy vakua, vzniklá za časů privatizačních chmatáků, chaotických ‚reorganizací‘ a rozpočtových škrtů. Že by se díky tomu, kde je už neposkytují instituce ve veřejném vlastnictví, staly bůhvíjak lepšími a hlavně hospodárnějšími, je jen a jen donekonečna opakovaná fikce. Oporu v reálných cifrách rozhodně nemá. Značná část těchto služeb přitom řeší hlavně či vlastně jen sociální patologie, které nabyly dnešních obludných rozměrů právě až s nástupem kapitalismu. Jak azylové domy pro deklasované samoživitelky, tak chudobince pro bezdomovce přitom zvládají jen chatrný zlomek problémů. Tím atraktivnější je pro leckoho sféra ‚odvykacích‘ procedur pro narkomany, kde je reálný efekt a tedy i poměr výsledků a nákladů v podstatě neměřitelný. Nerado se to slyší, ale značný díl ‚neziskovek‘ je parádní schovkou pro daňově zvýhodněný byznys. Tak lukrativní, že má leckdy dost i na korupci těch, kdo ve veřejných sociálních, zdravotních a dalších službách vytvářejí díry zcela cíleně,‘ říká místopředseda KSČM Josef Skála.

„Právě ‚neziskovky‘ jsou ovšem i oblíbenou schovkou politického kontrabandu. V podstatě všechny ‚barevné revoluce‘ se inscenovaly právě jejich prostřednictvím. Tyto subjekty jsou přitom samy jen nesvéprávnou hříčkou zahraničních šejdířů typu George Sorose – a zvláštních služeb, jimž poskytují domněle dobročinné krytí. Jednají v cizím zájmu proti vlastní zemi. Kdekoli se jejich scénář prosadil, je tam vždy ještě mnohem hůř než předtím. ‚Neziskovky‘ se zahraničním zázemím strkající nos do politiky je nejvyšší čas podrobit stejné registraci a regulaci jaké podléhají v USA i v řadě dalších zemí – a především odstavit od jakýchkoliv dotací z našich daní,“ dodal Josef Skála.

„Celou tuto otázku je třeba vidět v širším kontextu. Dnešní neziskovky jsou vzdálenými potomky občanské společnosti, která tvořila protiváhu státní moci v 18. a 19. století. Tehdy se skládala z občanů, kteří měli zdroj obživy ve svých profesích či v drobném podnikání, občanské angažovanosti se věnovali ve svém volném čase a svoji činnost financovali z vlastních zdrojů. Proto bylo přirozené, když stát kritizovali a hájili i své vlastní zájmy. Dnes je situace zcela jiná. V neziskovkách se nápadně často angažují lidé, kteří si vůbec nezkusili vykonávat nějaké občanské povolání, podnikat nebo se živit vlastníma rukama. Udělali si z občanské angažovanosti živnost a peníze nárokují od státu, který v lepším případě jen kritizují, v případě horším by ho chtěli kontrolovat a zasedat v jeho orgánech, i když nebyli nikým zvoleni. Nepochybně existují i užitečné neziskové organizace. Nejhlasitější jsou však ti, kdo si nechávají svůj aktivismus platit od těch samých občanů, kterým se nestydí následně vytýkat, že nedorostli jejich hodnot,“ upozorňuje europoslanec Jan Keller.

„Je třeba hlídat, aby pomoc státu šla opravdu potřebným a užitečným neziskovým organizacím, to by měla být povinnost každého ministra. Prezident naznačil, že se tak asi moc neděje,“ míní poslanec ODS Petr Bendl.

„Moc nechápu, proč by se mělo škrtat právě zde. Neziskový sektor zahrnuje mnohé a je důležitý a perspektivní, ale zde se mají na mysli jen nevládní organizace. Samotných 11 miliard na ně není nijak moc, je to méně než jedno procento rozpočtu, navýšení je dáno nyní zejména růstem mezd u sociálních služeb – čili než krátit tuto v podstatě standardní částku je důležitější kontrola těchto peněz. Pokud někdo má snad nějakou nechuť k neziskovkám, měl by rozlišovat – jsou to jak zmíněné sociální služby, tak organizace pro děti a mládež, sportovní a kulturní spolky, volnočasové aktivity, ale i dobrovolní hasiči, profesní a osvětové spolky a i zahrádkáři, rybáři, odbory či ochránci přírody. Zaslouží si podporu, ale i efektivní kontrolu a transparentnost svého hospodaření,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

 

 

Pseudohumanisté omlouvají teroristy

„Prezident Zeman má pravdu. Je třeba prověřit, jakým organizacím chce vláda rozdat 11 miliard. Pokud jde o organizace starající se výhradně o sociální záležitosti v České republice, včetně programů pomoci svobodným matkám, lidem v nouzi a seniorům, jednoznačně souhlasím. Pomoc organizacím na ochranu přírody a různým spolkům ochranářského typu, pokud to nejsou zuřiví hysterici typu Strany zelených – proč ne. Zásadně by ale vláda neměla podporovat spolupracovníky teroristů a organizátorů migrace muslimů do Evropy. Všechny organizace ‚starající se‘ o pomoc a integraci cizinců v rámci ČR by neměly dostat ani korunu, protože jejich práci nepotřebujeme. Vše potřebné by měla pod svým dohledem financovat jednotlivá ministerstva v rámci svých programů. Ať si neziskové příživníky, parazity, pijavice a škůdce platí OSN a arabští šejkové, ale tam, kde je ti místní chtějí. My je nepotřebujeme a nechceme! Ve své knize Evropa (opět) spěje ke katastrofě jsem na toto téma uvedl: ‚Sluníčkáři, i z tzv. humanitárních organizací, se snaží omlouvat migranty a cizince dlouhodobě žijící na území EU, třeba již v další generaci, že jejich krvavé útoky nebyly teroristickými akty, ale akty psychicky nemocného člověka‘,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Pseudohumanisté se snaží tyto násilníky omlouvat například tím, že jsou prý ‚zřejmě susceptibilní vůči metodám onlinových verbířů z Islámského státu, kteří často využívají pocitů odcizení a nespravedlnosti, které často mají ožebračené imigrantské komunity...‘ Čili nakonec za to mohou všiváci z Evropy, dočteme se na internetových stránkách sluníčkářů, nebo stejně primitivní vysvětlení: ‚Velmi často jsou nyní tyto útoky páchány zranitelnými lidmi, kteří trpí duševními chorobami, anebo zlodějíčky, jimž na internetu slíbili extremističtí duchovní rozhřešení.´ Neziskové organizace tzv. humanitárního typu jsou v podstatě potenciální pomocníci ilegální migrace do EU. Peníze, které se ušetří tím, že se jim nerozdají na podporu migrace, by měly být využity, pokud bude Česká republika evropskými idioty pokutována. Česká republika, Maďarsko a Polsko do měsíce neodpověděly na výzvu EU ohledně přihlouplých kvót migrantů. Mohou být žalovány u Evropského soudního dvora a eventuálně pokutovány. Tyto pokuty mohou být vyplaceny z peněz ušetřených na podivných neziskovkách. Nicméně odmítám i jakékoli placení pokut EU. Máme přespříliš svých problémů kam takto ušetřené peníze dávat! Další peníze mohou být ušetřeny zrušením zcela zbytečné mise v Afghánistánu, kde se proamerická vláda stejně již rozpadá. Ale to je o něčem jiném,“ dodal Doubrava.

11 miliard pro NGO je nehorázná suma a výsměch všem daňovým poplatníkům

„Souhlasím s názorem pana prezidenta. Někteří moji kolegové, poslanci za hnutí ANO, včetně mě, dlouhodobě kritizujeme netransparentnost finančních toků od státu směrem k některým neziskovým organizacím. Kritická analýza financování je určitě namístě,“ říká poslanec ANO Karel Rais.

 

 

 

„Souhlasím,“ reagoval na slova o neziskovkách poslanec ODS Jan Zahradník.

„Já si myslím, že vysoká je částka na Kancelář prezidenta republiky,“ reagoval poslanec KDU-ČSL Jiří Junek.

„Pan prezident i přes zdravotní komplikace pohybového aparátu dokazuje, že mysl má stále aktivní, je velmi dobře orientován a dokáže problémy dnešní doby pojmenovat a má zájem je řešit. Ano, mnohé neziskovky, a mohl bych řadu z nich jmenovat, se dokázaly přisát na státní rozpočet a stát nejen že vysávají, ale způsobují mu další problémy, které za velké peníze pak následně řešíme. Je proto načase parazitující klíště odstranit a věnovat více peněz na prevenci a ochranu před novými klíšťaty. Kdyby alespoň polovinu z té sumy přidali do rozpočtu bezpečnostních složek, mohli by předejít problémům s nedostatkem příslušníků a jejich podfinancováním. Toho ale tato vláda není schopna,“ říká poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Prezident má v tomto samozřejmě pravdu, 11 miliard pro NGO je nehorázná suma a výsměch všem daňovým poplatníkům. Ti lidé z nevládních organizací by měli jít něco pořádného dělat, nejsou lidé na pracovním trhu, a platit daně, místo toho aby doslova vysávali peníze z daní ostatních,“ míní poslanec ANO Pavel Šrámek.

 

 

 

Provést pečlivou analýzu financování a činnosti neziskových organizací

„Jedenáct miliard je vždy hodně peněz a já předpokládám, že na tyto peníze se díval pozorným okem již předchozí ministr Andrej Babiš a že se na ně dívá stejně pozorně i jeho nástupce Ivan Pilný. Zároveň ale musím poznamenat, že mezi neziskové organizace, které dostávají peníze od státu, patří třeba také dobrovolní hasiči, Horská služba nebo třeba Fond ohrožených dětí, což jsou zcela jistě organizace, které by měly naopak dostávat více peněz na svoji činnost. Takže rada o pozorném oku je samozřejmě správná. Předpokládám ovšem, že i bez této rady byly a jsou oči pánů ministrů pozorné a spravedlivé – vždyť neziskové organizace vykonávají množství činností, které nutně potřebujeme. Každý, kdo zná české vesnice, totiž ví, že třeba dobrovolní hasiči patří k základním pilířům pospolitosti našich obcí a že jejich činnost není jen ochrana majetku a zdraví, ale také udržování a rozvoj společenského života na vesnici. Na druhou stranu, pozorné oko by se mělo zaměřit hlavně na ty neziskovky, které vyvíjejí činnost beze smyslu a účelu. A takových je celkem dost – bohužel,“ uvedla poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.

„Podle mě by měla být provedena pečlivá analýza financování a činnosti neziskových organizací, tedy včetně důkladné kontroly jejich konkrétních výsledků (tedy porovnání situace před zahájením činnosti a současné situace v daném předmětu působení – parametr prospěšnosti), jejich majetku a mzdových nákladů a teprve poté rozhodovat o tom, zda je částka přiměřená, či nikoli – abychom se nedočkali podobných překvapení jako zjišťujeme v oblasti financování sportu. Neměl bych nic proti tomu, aby si uvedenou analýzu vzala na starost skupina vybraných poslanců (komise), která by po ukončení své práce přednesla Poslanecké sněmovně výslednou zprávu,“ uvedl poslanec ANO Bohuslav Chalupa.

 

 

„Ano, bez výhrad souhlasím. Určitě neházejme neziskovky všechny do jednoho pytle, ale těch parazitujících, které cosi vykonávají, bez dohledatelných prokazatelných výsledků, které jsou jen formou klidného a pohodlného života jejich osazenstva, je přespříliš. A to je ta lepší varianta. Jsou však i takové, které přímo cílí proti zájmům našeho státu, ale to už není jen o jejich financování, ale i o jejich podstatě. Velmi rychle se blíží rok, kdy se zavřou dotační kohouty EU i pro tyto často nesmyslné a mnohonásobné projekty na stejné věci. Minimálně s důraznou redukcí neziskovek jsme měli začít už dávno (samozřejmě nejlepší bylo jejich přemnožení vůbec nedopustit). Mimochodem, neměly by právě tyto ‚mlhou‘ opředené neziskovky spadat pod registr smluv? Na neziskovky bychom si měli opravdu důkladně posvítit a velmi, velmi důsledně je protřídit,“ míní poslanec Karel Fiedler.

„Ta částka je vysoká! Pro některé tyto organizace, které vyloženě škodí naší zemi a udělaly si z toho bezpečný kšeft, by i nula byla dost,“ říká poslanec ANO Stanislav Berkovec.

 

 

Činnost některých neziskovek je společnosti až nebezpečná. Není nezisková organizace jako nezisková organizace

„Částka je pouze relativně vysoká, závisí pouze na účelu, ke kterému slouží. Chci prosadit zákaz financování z veřejných zdrojů neziskových organizaci s politickými cíli! To je zlo dneška schopné rozdmýchat revoluci i vydávat lži za pravdu. Nejhorší jsou ty různé Člověk v tísni a podobně, které politické zadání skrývají za většinově vítanou pomoc, proti které nelze nic mít. O tomto fenoménu by třeba Lékaři bez hranic mohli vyprávět. Zadání pro ministra Pilneho bohužel skončí omezením pro ty potřebné a posílením financovaní těch plnících politické úkoly! I on je totiž součástí této hry euroatlantického systému hodnot,“ varuje poslanec KSČM Leo Luzar.

 

„Není nezisková organizace jako nezisková organizace. Třeba Charita, Adra, Diakonia, Člověk v tísni a další odvádějí špičkovou práci. To bych spíše prověřil financování ‚neziskovek‘ z norských fondů a některé levicové ideologické projekty. Tam by si měli politici konečně dupnout,“ myslí si europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Plánovaná částka pro neziskové organizace ze státního rozpočtu je vysoká i z úhlu mého pohledu. A vzhledem k tomu, že činnost některých neziskovek je společnosti až nebezpečná, nebál bych se takové kohouty ke státním penězovodům částečně uzavřít. Do jejich činnosti bych nezasahoval, ať se realizují a hospodaří, ale za své! Tím nechci říci, že všechny neziskové organizace jsou zbytečné, ale významná část z nich určitě ano,“ míní poslanec KSČM Jiří Valenta.

„Velmi diplomaticky řečené, že peníze daňových poplatníků u mnoha neziskovek hážeme do kanálu,“ uvedl poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Myslím, že je to částka vskutku velmi vysoká. Souhlasím s prezidentem Zemanem. Zvláště když některé neziskové organizace zneužívají peníze k dosazení svých politických cílů. Viz Člověk v tísni a jeho aktivity. Naprosto nemam nic proti neziskovkám, které se angažují například v sociální oblasti a v péči o děti. Proto je nutno velmi výrazně mezi neziskovymi organizacemi diferencovat,“ míní poslanec KSČM Vojtěch Adam.

„Proč zasahuje pan prezident do státního rozpočtu? To je věc předkladatele a Poslanecké sněmovny,“ reagoval senátor ODS Jiří Burian.

Rovné příležitosti žen migrantek, prevence homofobie, gender a Romové...

„Pokládám většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy,“ uvedl Miloš Zeman, který se podobně vyjádřil již před několika měsíci v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Před časem jsme informovali, že Open Society Fund, který dostává peníze z veřejných prostředků (takzvaných Norských fondů), podpořil kupříkladu tyto projekty: S tebou ne aneb Prevence násilí na ženách v sexbyznysu, Gender v inovacích – inovace v klastrech, Prevence homofobie a šikany mladých LGBT osob, Systémová změna v diskriminačním zobrazování žen a mužů v reklamě, Technika a ICT – Cherchez la femme!, Podpora odbourávání genderové segregace v Plzeňském kraji, Rovnost 2.0 – romské dívky a chlapci v českých školách, Rovné příležitosti žen migrantek, Pozor na rozdíly v odměňování žen a mužů!, Zlepšování antidiskriminační a sociální legislativy ve prospěch znevýhodněných žen, Neúplatné ženy?, Genderová dimenze korupce, Audiovizuální produkce v podpoře genderové rovnosti nejen ve školství, Muži proti násilí na ženách a dětech: sdílení dobré praxe v Norsku a v ČR a další.  

 


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář