Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nechci žít v Evropě ohrožované středověkými nájezdníky. A bohužel v takové žiji

Sdílejte článek:
 

JANA HAMPLOVÁ 23|07|2016

Jediným řešením je odsun všech, kteří nebyli zváni, a nesmlouvavá armáda na hranicích Evropy. Nebo kolik Evropanů ještě musí ta svoloč podříznout a Evropanek znásilnit, abychom se probudili?

 

Masakr v Nice. Napadení desítek cestujících sekyrou. Znásilňování na konci minulého roku. Turecko pod vládou diktátora, který mučí a podřezává své oponenty. Ještě nedávno se s ním vážně jednalo o bezvízovém styku. Protože nás prostě vydíral. A jednalo se s ním zcela vážně. Spojit se s ďáblem, aby nás zachránil od jiných podobných? Svatá prostoto. Další napadené dívky muslimy jen proto, protože jim vadilo, že měly šortky.

Prostě pro muslimy jsme bezvěrci, kteří se prostě zabíjet mohou a musí. Náš život má pro ně cenu nula. Pohrdají námi. Ruku, kterou jim nabízíme chleba, klidně useknou, když prostě dostanou takový nápad. Nastěhovali byste si někoho takového domů?

Jsme tak korektní, až to bolí. Naši politici nás vystavují nebezpečí na hranici vyhubení. A ještě by tak chtěli, abychom jim tleskali. Za humanitu. A nejen to – platí z veřejných peněz neziskovky, kteří nám sem ty naše budoucí vrahy zvou. Vrahy našich sousedů, našich dětí. Protože i tak já vnímám mrtvé Francouze a zraněné Němce. A pořád ty grázly omlouváme. A trapně je učíme, že se močí do záchodu, že je dobré se mýt, že ženy se nebijí, a že znásilňovat se nemá, protože Evropanky opravdu nejsou k…y. Musí se smát, až se za břicho popadají. Když vidím tam na jihu u moře doborovolníky, jak jim dělají slouhy a služky, je mi z toho zle.

Na hrubý pytel ale platí jen hrubá záplata.

Na hranice Evropy musí nastoupit všechny armády, co v Evropě máme. S Tureckem musí pomoci Rusko s USA dohromady. Ve vnitrozemí musíme identifikovat, shromáždit a odsunout všechny, kteří neprokáží, že jsou tu legálně. A i ty, co jsou tu legálně, ale máme pochybnosti, musíme této legálnosti zbavit. Bez milosti. Ať to stojí, co to stojí. Ať před sebe strkají ženy nebo děti – prostě ne. Pokud kdo spustí o kolektivní (ne)vině, je třeba se ptát – za co mohli ti mrtví v Nice? Za co mohli ti cestující ve vlaku? Za frustraci muslimských fracků, kteří se tu neměli nikdy ocitnout?

Slyším to totiž ze všech stran. Lidé se bojí cestovat. Lidé se bojí, co bude. Lidé se bojí toho, co je. Jsme okupováni lidmi bez vzdělání, s vymytými mozky, kteří přišli ze středověku. A taky se tak chovají. Chtějí vše za nic, slintají nad našimi ženami, naše děti jsou pro ně nevěřící psi. A my jim ustupujeme, nabízíme naši Evropu, jako by to nebyl náš domov, ve kterém žijeme. Necháme se jimi názorově rozdělovat, namísto abychom se semkli. Raději přihlížíme Brexitu, než bychom pochopili, že jeho důvodem je viditelná bezmoc EU čelit čemukoliv. Útočíme na ty z nás, kteří nazývají věci pravými jmény, namísto abychom se za ně postavili.

Je třeba vyzvat politiky ve všech zemích, aby nás začali chránit, aby vyšli z těch paláců a kanceláří, a aby z těch mikrofonů zaveleli k útoku proti všemu, co se na nás hrne. A politik, který to nepochopí, musí okamžitě skončit. Na středověké způsoby totiž musí být aplikována středověká obrana. Ne novodobá evropská – ta prostě nefunguje, protože se jí ti lidé smějí. Proč si dnes v Turecku dovolí to, co si dovolí? Protože ví, že tam nikdo nevpadne, aby těm zvěrstvům učinil přítrž. Odvolávají tam soudce, mučí vojáky, připravují hromadné popravy, a Evropa? Mlčí, a tiskne muslimům obrázky o nesahání na ženy.

Velkorysost nesmí být slabostí, humanita nesmí být sebevražedná, a vyspělé národy nesmí ustupovat nevzdělané chátře jen proto, že natahuje ruku. To přece není rasismus, probůh. To jsou jasné pravdy, které jsou prověřené dějinami. Filozofové nikdy nevyhráli nad útočníky z pouště. Neuměli zabíjet, dokázali jen mluvit. Proto prohrávali.

Evropa je zkrátka vážně ohrožena. Žvásty a filozofické disputace do mikrofonů ty lidi neodsunou. A odsunout je se ukazuje naprostou nezbytností. Obdobně jako je nutné opevnit okamžitě evropské hranice před dalšími snahami proniknout. Muslimové prostě do Evropy nepatří. Mohou přijít jednotlivě jako hosté, pokud je sem vpustíme a pokud budou zváni, a jen pokud budou akceptovat naše pravidla. Ne tehdy, kdy prostě přijdou, a být tu chtějí. Nemají na to právo, a my je tu nemusíme tolerovat.

Je zajímavé, že máme takové obavy o hranice s Ruskem, ale ty na jihu necháváme jako volné korzo…Jako bychom neuměli odhadnout realitu. Pokud nedávno řekl ministr obrany, že Rusko je nepředvídatelné, co jsou proboha ty muslimské hordy tisíců lidí? Není to mnohem vážnější nebezpečí, protože na ty lidi prostě neplatí nic? Dokonce ani civilizace? Nebo tu nekdo chce slabou Evropu?

Události posledních měsíců daly jasnou odpověď na všechny ty korektní žvásty. Ta odpověď zní – odsun a uzavření vnějších hranic Evropy. Na to jediné má význam dát peníze. Na nic jiného. A zamíří-li k opevněným evropským hranicím jakákoli nezvaná loď, dát jí jedinou šanci – otočit se a jet zpět. Protože její jediná další cesta pak směřuje – ke dnu. A bude to jen její volba. NO WAY. Evropa není kořist. A nesmí ji ovládnou strach ze středověkých nájezdníků, kteří si nás brousí nože a sekyry.

 

 

ZDROJ: Jana Hamplová

Nechci žít s muslimy

6. 06. 2016 13:21:10
Nostradamus předpověděl, že muslimové ovládnou Evropu. Když jsem to před dvaceti lety četl, tak jsem se smál. Dnes mi ten úsměv mírně mrzne na rtech.

V jedné z knih od skvělého spisovatele Clavella je myšlenka, že Čína s nepřáteli nebojuje. Už stovky let volí pokojnou strategii. Nejdříve na cizí území přijeli obchodníci. Pak jejich rodiny. A za sto let bylo v místě vice Číňanů než původního obyvatelstva.

Zdá se, že muslimové od nich tuto strategii převzali.

První vlna je v Evropě již dlouho s hlavními základnami v Německu, Francii a Beneluxu.

Obávám se, že je to jako s čínskými obchodníky. Ti byli také zpočátku užiteční a nenápadní.

Nyní ale přichází závěrečný úder – nezastavitelná vlna přistěhovalectví. Je to možné, protože mají na čem stavět! Jejich předchůdci udělali hodně práce. Mentálně Evropu připravili na možnost spolužití s muslimy, kteří jsou přece začlenitelní do naší společnosti. Vždyť přestupky, které páchají jsou jen občasné.

A obrovský kus práce jsme za ně udělali i my Evropané. Tolerance, xenofobie, multikulturismus, utlačování menšin. To jsou témata, která jsme řešili a přesvědčili se, že když vlídně přijmeme muslimy, tak tím ukážeme vyspělost naší společnosti.

A to jsme také ukázali. Muslimové jsou již součástí našeho života a někteří z nich i představitelé našich vlád. Například nový starosta Londýna Sadiq Khan. Ten sice vypadá, že je poevropštěný, nicméně je muslim. Zajímalo by mě, jak se dívá na právo šaría, na mnohoženství a další odlišnosti muslimské víry. Odmítá to a ctí anglické zákony? To je ale asi proti svému Alláhovi, ne? Nebo to podporuje? To je ale proti zákonu.

 

Do Dánska se přistěhoval syrský uprchlík Al Hasan i se třemi manželkami a dvaceti dětmi. Celá jeho rodina bude žít z peněz daňových poplatníků. Nikomu nevadí, že je Al Hasan polygamista. Dokonce ani dánským feministkám, které by z jakéhokoli Dána se dvěma manželkami stáhli kůži a veřejně ho pranýřovaly.

A přitom, jak ukázal dokument natočený v Německu v roce 2013, muslimové zneužívají polygamii jako prostředek ke spáchání podvodů - získávají větší sociální dávky. Takže nejen, že porušují zákony Evropských zemí a jsou bigamisté či polygamisté, ještě páchají podvody. A dělá s tím někdo něco?

Navíc ona polygamie se těžko dokazuje. Oddávají je imámové, kteří tyto sňatky nemusí nikam hlásit. A opět se ukazuje, že oni na naše právo kašlou a řídí se jen svým.

 

Podle jedné studie je každý druhý muslim v Evropě odhodlán bránit svou víru násilím!!* Cože?!! I kdyby to byl každý desátý, tak je to problém.

Ve Francii právo šaría považuje za „hlavní zdroj práva“ 72 procent muslimů, v Německu „jen“ 13 procent.

 

Evropa je postavena na křesťanských základech. Naše právo i zvyklosti vychází z křesťanství. Muslimové to vědí a přesto sem jdou žít. Proč? Žít a pak se rozčilovat, že nechápeme jejich kamenování žen, mnohoženství, vraždění dcer, které nechtějí žít s burkou, odmítání našich pravidel? A jsou z toho tak naštvaní, že vytahují bomby a samopaly?!

 

A i kdyby bych byl ochoten odhlídnout od těchto nejradikálnějších projevů víry, tak jsou tu další varovné momenty.

Francouzská ministryně školství arabského původu Najat Vallaud-Belkacemová navrhuje, aby už na základních školách byla výuka arabštiny, pakliže o ni budou mít rodiče zájem. Vzhledem k narůstajícímu počtu uprchlíků hovořících právě arabsky lze předpokládat, že zájem o tento jazyk opravdu poroste.

Proti tomuto návrhu se zvedla vlna odporu a prozatím to asi bude stačit. Odpůrci této dámě radí, aby raději zintenzivnila výuku francouzských dějin a francouzštiny mezi přistěhovalci. To zní jako dobrá rada. Ale jak se ukazuje z výše popsaných příkladů, tak na to budou muslimové asi opět kašlat.

Na závěr chci poznamenat, že nejsem xenofob. Nevadí mi, že v naší zemi žijí přistěhovalci z Asie jako Vietnamci, Číňani. Nevadí mi Ukrajinci ani ti Rusové, kteří se nás natrápili. Nevadili by mi ani Turci, Řekové. Ani budhisté, šintoisté či hinduisté. Dokonce by mi nevadili ani Arabové. Vadí mi ale muslimové. A to i přesto, že jsem ochoten přijmout to, že většina z nich jsou normální lidé, kteří si to nějak srovnají a dokáží s námi žit v souladu. Bohužel ale pokud velká část z nich hodlá násilím prosazovat svou víru a nevěřící buď přinutit k islámu nebo povraždit, tak se jich bojím jako celku a nechci je v Evropě a už vůbec ne v Česku.

 

 

* „Odhodlání použít násilí k obraně své víry vyjadřuje 35 procent muslimů, mezi fundamentalisty je jich dokonce 72 procent. Podle materiálu, který čerpá z řady zahraničních výzkumů, tvoří fundamentalisté v těchto zemích 44 procent muslimů. Studie je definuje jako věřící, kteří schvalují pouze jedinou interpretaci Koránu a náboženská pravidla nadřazují právním normám země, kde žijí.“

 

Autor: Aleš Boháč |

Zdroj: http://bohac.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=526660

Muslimové přicházejí, Židé odcházejí a křesťanská Evropa tleská

 

Vyměnit kultivované evropské Židy, za nevzdělané muslimy z půlky třetího světa, je nápad hodný velikosti Bruselu. Nazývat je ještě k tomu „uprchlíky“, to už si žádá přímo záblesk geniality. Kdy pochopí čeští xenofobové, že proti větru se močit nemá?  

Většina přísloví má abstraktní formu typu „s poctivostí nejdál dojdeš“, existuje ale i pár takových, které jsou skutečně ze života. Rozhodně mezi ně patří také „stokrát opakovaná lež, se stává pravdou“. Bylo velmi oblíbené nacisty a komunisty, poté se ho zmocnili i demokraté a používají ho rovněž s velkou virtuozitou. Vedlejším účinkem jeho nadměrného užívání pak bývá nevolnost při čtení novin, trvalá bolest hlavy způsobená sledováním televize a nebo šílené sny plné přeškrtnutých mešit a dusotu holínek pochodujících konvičkovců.

Vrtění psem Brusel Style   

Dr_Goebbels.jpgMíra svobody ve společnosti se spolehlivě pozná podle zacházení vládnoucí garnitury s kacíři. Za jiné postoje vás sice dnes už neupálí v sobotu odpoledne na náměstí, plném zábavy chtivých spoluobčanů, ale jinak se od inkvizičních dob zase tolik nezměnilo. Užívání masivní propagandy, indoktrinace a manipulace s veřejným míněním, je dnes v Evropě opět stejně běžné, jako za časů nesvobody a troškař Goebbels by zbledl závistí. Součástí cirkusu je i časté opakování určitých, zdánlivě logických argumentů, jejichž pravým účelem je zesměšnění odlišného smýšlení a prosazení toho správně korektního názoru. Ty nejpovedenější znáte všichni: "islámský terorismus nesouvisí s islámem", "drtivá většina muslimů nejsou teroristé" atd. Jeden z nich má téměř švejkovský rozměr a za jiných okolností by byl možná úsměvný, nyní ale jen duní prázdnotou. Pitomost v něm obsažená, podnítila původně vznik tohoto článku. Byl napsán ještě před nynějším bruselským potvrzením výše zmíněných halíkovských teorií o neislámském islámu. Není tedy rozhořčenou reakcí nad útokem na "evropské hodnoty", ala Napoleon Hollande a spol., jen se neplánovaně tematicky dotýká nepřímých důvodů utrpení nevinných obětí nezodpovědných lhářů, kteří s islámem opravdu nemají nic společného. Idylický čas lží, polopravd a eufemismů, včera definitivně skončil soudruzi.   

Uprchlíci budou! Vbrzku!

Novy_Zacatek_Pro_Nasi_Zemi.jpgS tou kouzelnou formulkou jste se téměř jistě setkali tolikrát, že když Vás o půlnoci vzbudím a zeptám se: „Jsou u nás nějací muslimští uprchlíci?!“, odpovíte automaticky se zavřenýma očima: „NEJSOU!“. Ona fráze, která se díky stonásobnému opakování snadno dostane do podvědomí, je používána šiřiteli dobra za cizí peníze v boji s hnědnoucí většinou české populace, v přibližně této podobě: „Strašení občanů muslimskými uprchlíky a jejich kulturními zvyky je absurdní neonacistická propaganda, protože u nás přece žádní nejsou!“. Podrobněji se zaměřím na užití ošemetných pojmů "uprchlíci" a "u nás žádní nejsou".

Kdo je uprchlík a kdo nájezdník

Uprchlíci, ve smyslu definice obsažené v mezinárodním právu a jejichž výskyt je vázán na společenské jevy určitého typu obvykle probíhající v sousední nebo alespoň kontinentálně blízké zemi, se momentálně v Evropě nenacházejí. Vyplývá to především z faktu, že nikde na západ od Kyjeva se nyní neválčí a nevyskytují se tu totalitní režimy. Některé totalitou zavánějící praktiky Bruselu, Berlína a prezidenta Běloruska Lukašenka, nepočítám. „Uprchlíci“ přicházející nyní, jsou zcela nového typu. Odlišnost spočívá hlavně ve skutečnosti, že příčiny "úprku" se dějí tři tísíce kilometrů od vysněného cíle jejich cesty, během níž úspěšně Putovani.jpgpřekonávají, kromě strázní, také celou řadu tzv. bezpečných zemí. Ty zřejmě nebudou tak „bezpečné“, jak se zdají při pohledu ze severozápadu a hlavně nejsou součástí Spolkové republiky Německo, kde velí ta hodná a štědrá paní Merkelová, jejíž bianco pozvánku a selfíčko s Muhammadem, mají všichni nahrané v iPodech.

Většina ze zhruba 1,4 milionu těch, kteří se vloni přeplavili přes Středozemní moře s CK Erdogan-Merkel, vážila tu dlouhou a drahou cestu především proto, že pověsti o sociálním ráji v západní Evropě se díky moderním technologiím staly už dávno součástí mytologie celého třetího světa. Současný exodus zároveň zásadně podporuje celosvětově rovněž známá skutečnost, že brána ráje je stále otevřena dokořán a jeho současní obyvatelé ji ve své blahobytné ztučnělosti nejsou schopni ani ochotni střežit, natož hájit se zbraní v ruce.

Islam_bude_vladnout_svetu.jpeg"Skutečných uprchlíků", kteří mají „právo“ na azyl, je mezi nimi podle statistik necelá polovina. Termín „právo“, jsem dal do uvozovek z toho důvodu, že jeho definice pochází z roku 1951 a je poplatná době svého vzniku. Máloco z padesátých let se osvědčilo, natož aby to fungovalo dodnes. Pravidla se vždy přizpůsobují vývoji hry, nikdy naopak. Pokud se nestane zázrak, je pravděpodobné, že se v dohledné době dají na pochod už nikoliv statisíce, ale desítky milionů lidí. A všem bude hrozit nějaké zastaralými úmluvami definované nebezpečí, pocházející příkladně z úbytku vodních zdrojů a z toho plynoucích důsledků v podobě dalších válek, rozvratu států a hladomorů, které vyvolají pohyb celých národů směrem do Evropy. Merkelová říká, že tohle „není její Evropa“ a naštěstí má pravdu, je stále ještě naše a já chci , aby taková i zůstala. Dlužíme to předkům i potomkům. Náš kontinent, navzdory víře německé kancléřky, není nafukovací a jeho zdroje bezedné, o zbytcích práv původních obyvatel ani nemluvě. Co bude, až místo statisíců přijdou najednou miliony "oprávněných" vyznavačů islámu?

Když nejsou u nás, tak kde teda jsou? 

Poměr 0,9:1 tedy sotva dává nárok na paušální označení všech přišedších za chudáky „uprchlíky“ a přímo vyzývá k užití přesnějšího termínu „ilegální migranti“, protože do Evropské unie se všichni shodně dostali v rozporu s právem. Teď půjdu ještě dál a nekorektně vyslovím čirou spekulaci. Pokud nepočítám promile nefalšovaných lidumilů typu Táni Fischerové, osobnostně nedozrálé jedince a profesionální dojiče veřejných rozpočtů, mezi které řadím i většinu politiků, tak jsem přesvědčen, že muslimy v Evropě nechce v podstatě nikdo. Bez ohledu na jejich pojmenování. A to ani ti, kteří jinak okázale vyslovují na veřejnosti nejrůznější humanistická a evropsky znějící hesla. Pokud tedy ovládají alespoň malou násobilku. Protože z čistě jen ekonomického hlediska představují nesmírné trvalé břemeno, pro už nyní kriticky přetížené sociální systémy cílových států. Řeči o hospodářském přínosu většinou nevzdělaných muslimů, pusťte klidně z hlavy. Neodvratný kolaps nebo nějaké „celoevropské řešení“, například v podobě zvýšení daní pro domorodce, už jsou na dohled.

Ti opravdoví zůstávají na dohled  

tabor_v_syrii.jpgV případě Sýrie, která je momentálně nejvydatnějším zdrojem nelegálních imigrantů, jsou ti skuteční uprchlíci rozseti v okolních zemích po uprchlických táborech. Odkázáni na humanitární pomoc, čekají na ukončení uměle živeného konfliktu, aby se mohli vrátit a obnovit své zničené domovy i zemi. Údajný "řezník z Damašku" Asad, nabízí opakovaně už od roku 2011 všem rebelům, mimo islamistů, amnestii a politický dialog, pokud složí zbraně. Zatím bez úspěchu. Zodpovězení otázky, komu nejvíc záleží na pokračování absurdní války a vytváření stále nových "uprchlíků", by mohlo podstatně přispět k řešení celé situace. 

Pomoc potřebným přímo v místě, a později při rekonstrukci válečných škod je také to jediné, co má jakýsi smysl a zároveň se nachází v souladu s těmi halasně vytrubovanými zásadami evropského humanismu. Varianty nynějšího přístupu ve stylu, „máme povinnost přijmout všechny, kteří strádají“, jako například ten momentálně poslední handl s Turkem, kterému se zase zaplatí majlant za reklamační výměnu Syřanů stylem kus za kus, jsou upisováním židovsko-křesťanské duše Evropy muslimskému šejtánovi.

Židům a psům vstup zakázán   

Mezinabozensky_Dialog_V_Praxi.jpegŽidé patří zrovna tak neodmyslitelně k Evropě, jako muslimové k Blízkému východu. Měnit tento tisíciletý řád ve jménu jakékoliv ideologie nebo kvůli bláznovství politiků, by mělo být trestné. Nyní tak často nám předhazované evropské hodnoty mají totiž kořeny nikoliv v islámské, ale právě v židovské kultuře, jež dala světu křesťanství z něhož pochází nynější hodnotový systém celé Západní civilizace. Během své existence zažili evropští Židé skrytý i zjevný antisemitismus, nespočet pogromů a nakonec hrůzu holocaustu. Všechno přežili a navzdory tomu vytrvale obohacují náš nevděčný kontinent svým intelektuálně vitálním genofondem. Stále jim ještě dost dlužíme a já nechci vidět pogrom na vlastní oči. Vítat zde miliony nezvaných hostů se středověkými zvyky a dvojnásobnou porodností, jejichž víra je neslučitelná s naší kulturou a hlásá nenávist k Židům, není jen neuvěřitelně pokrytecké a naprosto šílené, je to skutečná sebevražda. Sarrazin, Kuras a další slepotou nestižení intelektuálové mají pravdu.   

Poselství jedné krabice od vína aneb Pozdrav z míst, kde „jsou“

Exhejtman_David_Rath.jpgDavid Rath mladší, nejznámější český hejtman a Dienstbierův stranický kolega, nás všechny naučil důležitou věc. Nemusíme už díky němu nosit miliony v krabici od vína po ulici, abychom zjistili, že to není dobrý nápad. Stejně tak platí, že aby člověk skutečně rozumný, zjistil o islámu co potřebuje, nemusí si zrovna hned nastěhovat domů beduínskou rodinu, stačí se jen poptat a porozhlédnout tam, kde už tuto zkušenost mají. A tak celá léta sledujeme evropské země, kde “jsou“ a učíme se. Vidíme hořící auta a obavy z nošení jarmulek ve Francii, raketový vzestup Švédska mezi světovou špičku ve znásilňování, organizované prznění školaček a zákazy Vánoc v Anglii, zátarasy obložené a střežené synagogy v Německu a vidíme Židy, poprvé od šoa opět houfně prchající z celé Evropy do Izraele, země, kde je terorismus běžnou součástí života už téměř sedmdesát let. A hlavně registrujeme Ucit_Se_Ucit.jpgstoupající počet obětí islámského terorismu. Tohle všechno a ještě mnohem víc pozorujeme a získáváme tím potřebnou zkušenost, aniž bychom nutně sami museli být přímými účastníky vnímaných jevů

Učit se, učit se, učit se!

Budoucnost.jpgŘíká se tomu také empirie, podle řeckého empeiros, což znamená zkušený. Právě z ní plyne naše většinová islamofobie, která nedává spát dobroserům typu soudruha Jiřího Dienstbiera, ministra pro lidská práva a rovné příležitosti pro úplně všechny živé tvory ve vesmíru. Samozřejmě kromě těch trapných evropských neofašistů živících rodiny, domácí mazlíčky a úly plné trubců, včetně pana ministra, svou každodenní prací. Každý, kdo nechce, aby za dvacet let byl nejvýznamnějším evropským svátkem ramadán a ženy chodily v černých ubrusech, by politikům typu Merkelová-Dienstbier při nejbližších volbách měl dát vědět, že empirický přístup lze dobře uplatnit i na hodnocení výsledků jejich práce. Když se totiž něco zvrtne a jejich šílené sociálně-inženýrské experimenty opět nevyjdou, odletí nejspíš za oceán a po vzoru prezidenta Beneše nám budou přes Atlantik dávat dobré rady, jak řešit následky té báječné multikulturní politiky.

Libor Žemba
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář