Jdi na obsah Jdi na menu
 


Orlická přehrada
Orlická přehrada
foto: Michal Strejček

Nedávné povodně jako by chtěly opět připomenout, že větru dešti neporučíme. I proto se státní podnik Povodí Vltavy rozhodl shromáždit podklady, na jejichž základě by se dalo diskutovat o přehodnocení účelu a změně priorit vltavské kaskády. Původní požadavky už nereflektují současné potřeby.

„Studie by měla zhodnotit, zda kaskáda může trvale snížit hladinu některých přehrad, aniž by ohrozila ostatní funkce kaskády, tedy především akumulaci a odběry vody, udržování splavnosti Vltavy na dolním toku, zásobování průmyslových podniků a zemědělců vodou, udržení kvality vody ve Vltavě a dodržení požadavků energetiků na výrobu elektřiny,“ vyjmenovává generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Studii, kterou na základě podkladů od Povodí Vltavy zpracovává Stavební fakulta ČVUT v Praze, označuje za průlomovou.

Materiál také prověří, jak by snížení hladiny některých přehrad na Vltavě dokázalo ovlivnit průběh povodní. Jednou z možností je i vypuštění přehradní nádrže Orlík. Z té by se tak stal jakýsi suchý poldr schopný zadržet vodu z povodní.

„Jde o krajní variantu, které říkáme ,prázdný Orlík‘. Měla by ukázat, jak by se změnil průběh velkých povodní, kdybychom tuto přehradu drželi trvale prázdnou,“ vysvětluje nejvyšší šéf Povodí Vltavy.

V roce 2002 se posunula zásluhou vltavské kaskády kulminaci Vltavy v Praze o 17 hodin. Loňská povodeň měla jiný charakter, srážky totiž spadly přímo nad přehradami Orlík a Slapy a povodeň byla v té době i na Berounce a Sázavě. Kaskáda se naplnila extrémně rychle, ale i tak se podařilo pozdržet velkou vodu přibližně o osm až dvanáct hodin.

Přitom na Vltavě jsou významné přehrady tři – Lipno, Orlík, Slapy. Vzhledem k poloze a velikosti plochy, odkud sbírají tyto nádrže vodu, je pro zadržení povodně nejideálnější právě Orlík. Jeho plocha povodí je největší – 12 000 km2, zatímco pro porovnání Lipno má jen 1000 km2.

Petr Kubala zároveň ovšem poukazuje na druhou stranu mince vypuštěné přehrady. Vypuštěný Orlík by byl vlastně „prázdná pokladnice“ bez toho nejdražšího – vody.

„Povodeň se týká jen lidí podél řeky, zatímco sucho by postihlo širší spektrum obyvatel. Takže je třeba také posoudit, jak dobré či nutné je mít zásoby vody,“ vysvětluje generální ředitel.

Pro a proti

Plný Orlík neschopný zadržet víc vody při povodních vadí hlavně obcím pod přehradou. Ale zcela jistě by rozlítil obce nad hrází až tak do Písku, které jsou závislé na cestovním ruchu spojeném s Orlíkem. A to už nehovoříme o chatařích, rybářích, provozovatelích lodní dopravy. Petr Kubala si je vědom, že žádná z variant není optimální a že každá najde zastánce i odpůrce.

 

Proto zdůrazňuje, že Povodí Vltavy si nenechává vypracovat studii, aby na jejím základě navrhlo nějaké řešení, jako správce k tomu ani nemá oprávnění, chce jenom přinést možné varianty pro veřejnou diskusi.

Studie bude mít ryze profesní ráz a nebude se zabývat například škodami, které povodně působí. Zároveň bude také posuzovat současné platné retenční prostory, tedy výšku hladiny určenou na přehradách pro zachycení povodní.

„Když se podíváte na rozložení srážek v čase, tak jsou velice často nárazové. Proto by měly tyto nádrže sloužit jako povodňová ochrana a posléze jako vodohospodář. Dříve stavěné přehrady měly jiný účel. Sloužily především průmyslu a zemědělství, ale tento pohled se mění,“ tvrdí Petr Kubala. I když v minulosti zněla od veřejnosti i velká kritika na regulaci hladiny, ve všech výročních zprávách Povodí Vltavy stojí, že manipulace na nádržích byly prováděny v souladu s platnými manipulačními řády. Takže i jim se bude studie věnovat.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy by měly být první dílčí výstupy ze studie k dispozici v druhé polovině roku 2014. „Do konce tohoto roku by měla být odborná práce hotova kompletně,“ tvrdí Petr Kubala.


Zdroj: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-62222440-ekonom-orlicke-prehrade-hrozi-vypusteni-mohla-by-lepe-chranit-pred-povodnemi

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář