Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prokletím českých rybářů je teď chráněný kormorán velký

Ilustrační foto

Ilustrační foto Autor:

Autor: Vilém Janouš

Praha - „Kormorán sežral všechno, co tam plavalo,“ stěžuje si při vyslovení jména tohoto chráněného ptáka předseda Českého rybářského svazu Alexander Šíma. Už loni rybáři naříkali, že jim kormorán velký decimuje stavy ryb. Letos je to prý ještě horší.

 

„V posledních osmi až deseti letech je to problém, ale poslední tři roky je to katastrofa,“ říká Alexander Šíma, který v pátek bude o kormoránu jednat s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS). Od jednání si slibuje regulaci stavu ptáků. 

Začarovaný kruh

Na kormorána si stěžuje i místopředseda Moravského rybářského svazu Vladimír Snopek. Avšak jihomoravští rybáři by na tom mohli být lépe než jejich kolegové v ostatních regionech České republiky. Jihomoravský krajský úřad totiž podle Vladimíra Snopka vydal výjimku k odstřelu kormoránů v revírech Moravského rybářského svazu. „Doufáme, že to bude lepší,“ doplnil.

Rybáře ovšem netrápí jen kormorán, ale i pozvolný úbytek členské základny. „Stává se z toho drahý koníček. Jestli členů nebude ubývat ve větší míře, tak to zatím tolik nevadí,“ říká Vladimír Snopek.

Alexander Šíma však úbytek členů považuje za začarovaný kruh. „Jestli bude méně rybářů, svaz vybere méně za povolenky, a tím bude méně peněz na zarybňování. Takže potom by se musely zvednout ceny povolenek, které si pak bude moci dovolit méně rybářů,“ obává se místopředseda svazu.

V současné době Český rybářský svaz registruje asi 250 tisíc členů. Moravský svaz jich má kolem 70 tisíc.

Už tu není co chytat, říká muškař

Daniel Kříž na zahájení pstruhové sezóny čekat nebude. Pomalu si balí nádobíčko a chystá se vyrazit na ryby už tento týden. Do Dánska. „Nepotřebuji stát frontu u řeky. Na zahájení asi posedím u kamaráda na chatě a otevřeme si láhev vína. Možná se ale k řece půjdu podívat,“ říká vášnivý rybář.

K rybaření se nedostal náhodou. Na ryby ho bral už jeho táta, toho zase děda. „Rybaření je v naší rodině už asi pátou generaci. Nejdříve jsem jako malý kluk pytlačil v jižních Čechách, ale pak jsem si řekl, že by bylo dobré mít na to papír a pořád neutíkat před porybnými,“ vzpomíná.

Oproti předkům se však rybaření věnuje intenzivněji. Postupně se propracoval až k muškaření, královské disciplíně. Proto je ho možné potkat, jak se v goretexovém obleku brodí horskou říčkou a jak hledá, kde se skrývá ryba, kterou by mohl ulovit.

Jde o cvik

„Na háčku je co nejvěrohodnější imitace hmyzu. Potom je potřeba ji dopravit co nejblíže k rybě. To vyžaduje techniku, což je těžší než si sednout na kapříka. Učit se to sám jde však špatně. Sice se to naučit lze, ale rybář může získat hodně špatných návyků,“ tvrdí Daniel Kříž.

Muškaření si postupně získává srdce rybářů, nicméně v našich končinách není tolik rozšířené jako v zahraničí. Zatímco v Česku se jím zabývá zhruba necelá desetina, za hranicemi až čtyřicet procent rybářů. „Dříve bylo muškařů ještě méně. Nebylo k tomu náčiní a nebyly informace. Rybářské kroužky učily chytat kapříky,“ vysvětluje.

Jenomže Daniel Kříž v Česku rybaří stále méně. Není tu prý co chytat. Nejenže stavy ryb likvidují hejna kormoránů, ale pstruhy a lipany v potocích nahrazují kapři a pstruzi američtí. „Vysazuje je tam Český rybářský svaz, který má monopol na tekoucí vody. Je to levné, ale nemají tam co dělat. V Čechách mě to už, kromě přírody, k řece netáhne,“ zlobí se.

Když mu to čas dovolí, doma má totiž roční dcerku, tak vyráží do zahraničí.

„Poslední dobou jezdím hlavně do Skandinávie. Můžu si tam chytit krásnou rybu, což u nás už není možné. Tady se chytají pubertální ryby,“ doplňuje. Navíc získat povolení k lovu třeba ve Švédsku není podle něho nijak složité. „Když se mi někde líbí, stačí zajet k nejbližší pumpě a mohu si tam povolenku koupit. U nás je to mnohem složitější. Cizince, který chce chytat u nás, čeká několikatýdenní martyrium,“ říká.

Své nejcennější trofeje ulovil právě ve Skandinávii. „Nejvíc mě potěšil sedmdesát centimetrů dlouhý mořský pstruh, kterého jsem chytil v Dánsku. Potom jsem ulovil pár hezkých štik ve Švédsku,“ vzpomíná Daniel Kříž.

Jak dodává, přál by si, aby se do českých říček navrátil přirozený ekosystém a přirozené druhy ryb. „Chci, aby řeky vypadaly tak, jako by žádný Český rybářský svaz neexistoval,“ říká Daniel Kříž, který na rybách ročně stráví asi 30 dní, z toho asi 15 v zahraničí.

Čtěte také: Kormoráni škodí, střílet se ale zatím nesmějí

Autor: Vilém Janouš

Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/prokletim-ceskych-rybaru-je-ted-chraneny-kormoran-velky-20120319.html

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář