Jdi na obsah Jdi na menu
 


Orlík po obou březích

9. 11. 2009

 

 

Ve středním Povltaví lze cyklistiku spojit s koupáním a návštěvou známých hradů. Jsou zde i zajímavé moderní stavby: mosty, hráze či někdejší vládní vily.

 

Z levého břehu, cestou od přehrady

Z levého břehu, cestou od přehrady

Střední Povltaví vymezme pro tento případ přehradou Kamýk na severu a městem Písek na jihu. Pruh lesů a polí obepínající tok Vltavy (i Otavy) je sice turisticky hojně využívaný, ale protože v okolí chybí velká města a industriální zóny, stále si zachovává přirozený přírodní ráz. Vodní díla Kamýk a především Orlík, obě dokončená v roce 1963, ovšem změnila tvářnost vltavského toku. Přehradní hráz Orlíku je se svými 91 metry nejvyšší přehradní hrází v Česku, vzdutí hladiny Vltavy je dlouhé téměř 70 kilometrů a voda se zdvihla i 23 km na Otavě a 7 km Lužnici.
K menší z přehrad, ke Kamýku, vede velmi pěkná trasa po málo frekventované silnici z Příbrami (cca 20 km), těsně před městečkem Kamýk je možné navštívit zříceninu hradu Vrškamýk z 12. století. Zatímco cesta z Příbrami byla spíše pozvolná, z kopce, po přejezdu Vltavy nás čeká náročné stoupání (při jízdě se lze alespoň rozptýlit pěkným pohledem na údolí Vltavy). Zamiřme nejprve do Krásné hory nad Vltavou a pak k nejvyšším vrchům celého okolí Orlické přehrady, k Hrbům (627 m) a zdejší dřevěné rozhledně na místě zvaném Onen svět. Je odtud skvělý výhled na Brdy, na Temelín i k Šumavě.

Prezidentská vila v komunistickém rekreačním středisku

Prezidentská vila v komunistickém rekreačním středisku

Od orlické přehrady lze jet jižním směrem po obou jejích stranách, ovšem každá cesta je jiná. Pokud se z hráze vydáme po levém břehu (při pohledu proti směru toku je to pravý břeh), čeká nás pěkná cesta lesními asfaltkami, které tu byly vybudovány souběžně s rekreačním areálem Vystrkov pro vládní a komunistické funkcionáře v 60. letech. Cesty nejsou značené, vyplatí se mapa s větším měřítkem; nicméně jede se pořád „rovně”, jižním směrem – pokud uhnete vlevo, dostanete se na slepé cesty až k vodě, pokud vpravo, vyjedete z lesů a vzdálíte se od jezera. Vily v okolí Vystrkova, které jsou dnes součástí komerčního hotelového komplexu, si rozhodně prohlédněte. Že se k celému areálu blížíte, poznáte podle toho, že v jedné z lesních zatáček stojí zašlé kruhové zrcadlo (aby na sebe protijedoucí auta vezoucí soudruhy nenarazila…) Celkem 15 vil postavených ve stylu socialistického funkcionalismu je rozčleněno do 3 sekcí, největší a architektonicky nejzajímavější je vila prezidentská, u níž je i bazén. Je označena číslem 1 a stojí vysoko v kopci, z hlavní cesty k ní vede odbočka vlevo, okolo premiérské vily č. 2.

Levý břeh přehrady

Levý břeh přehrady

Od vystrkovského areálu je to jen pár kilometrů k zámku Orlík, původně z 13. století, jenž byl v 19. století regotizován. Kdysi se tyčil nad strmým srázem jako orlí hnízdo, dnes hladina Vltavy sahá až k jeho zdem (skála byla před napuštěním přehrady zabezpečena). V blízkosti si určitě zajeďte ke Ždákovskému mostu – postaven byl v letech 1957-65, měří 540 m, elegantní oblouk se rozpíná ve výšce 50 metrů na hladinou. Od Orlíka vede příjemně rekreační, spíše rovinatá cesta s pěknými výhledy na kraj po silničkách přes Varvažov a Vráž prakticky až do Písku. Kdekoli lze nastoupit na vlak na trati Příbram-Písek.

Ždákovský most

Ždákovský most

Kdo se vydá od přehrady po pravé straně Vltavy, toho čeká jízda po okreskách s nevelkým provozem. Stoupání k zmíněným Hrbům je delší a náročné, lze ovšem také odbočit a sjet do kempů a k jejich plážím. Velmi pěkný úsek cesty, opět spíše rovinatý, je mezi vesnicemi Přílepov a Kučeř. U Kučeře odbočíme vlevo a přejedeme Vltavu po delším ze dvou zvíkovských mostů (250 m). Blízko je „král českých hradů”, jak Zvíkov, reprezentační sídlo Přemysla Otakara II., nazval historik August Sedláček. Od Zvíkova už pak jedeme mezi Vltavou a Otavou přes Záhoří až k Písku, opět po pohodlné okresce.

 

Hrad Zvíkov, obranná věž s břitem
Hrad Zvíkov, obranná věž s břitem

VÝCHOZÍ MÍSTA: Příbram, Písek, Milevsko, Sedlčany (vše ČD), Orlická přehrada.
DOPRAVA: vlak – trať 200 Zdice-Protivín, 201 Písek-Tábor. Přímé okolí Orlické přehrady vlakem nedostupné.
PROFIL: občas lehký, většinou středně těžký, zvlněný; výjezdy v okolí Kamýka a Orlíka ojediněle těžké.
TERÉNY: silnice, lesní asfaltky. Pro horská i crossová kola.
TIP NA TRASU: Milín (ČD) – Smolotely – Bohostice – Lavičky – Vystrkov – Kožlí – Orlík – Probulov – Varvažov – Ostrovec – Vráž – Čížová – Písek (ČD). 66 km.