Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podskalský mlýn využívalo město k čerpání vody

19. 4. 2010

Podskalský mlýn využívalo město k čerpání vody

Písek - Značná část staveb na Otavě pod Pískem začátkem šedesátých let minulého století ustoupila budování Orlické přehrady.


Dnes už neexistující Dolejší mlýn na Otavě.
Dnes už neexistující Dolejší mlýn na Otavě.
Autor: Ze sbírky Františka Kofroně z Písku

Mlýny v Písku a okolí stávaly na obou březích Otavy. Na svých místech stály celá staletí. Mně se však před týdnem podařilo jeden objekt „přemístit“ přes řeku. Pozorným čtenářům a znalcům historie to však neušlo. Měli pravdu, když upozornili, že Drátovský mlýn byl na levém břehu Otavy.

Na protějším břehu v místech, kde je dnes Elektrárna královského města Písku, byl původně Podskalský mlýn. Pojmenování dostal podle místa, kde se nacházel – pod skalou s městským opevněním. Původně byl v majetku českého krále. Vladislav II. Jagellonský postoupil mlýn i s valchou konšelům a celé obci písecké. Později byla u mlýna i pila.

Podskalí

„Již roku 1800 se město snažilo Podskalský mlýn využít k čerpání vody. Ale tehdejší návrh známého stavitele Schwarzenbergského plavebního kanálu na Šumavě ing. Josefa Rosenauera ještě nebyl realizován. Teprve roku 1836 odtud začala proudit voda do městských kašen čerpadlem objednaným u Josefa Božka v Praze,“ připomíná archeolog Jiří Fröhlich v Knize Stará Otava mezi Pískem a Zvíkovem.

Pro Písek byl vodní čerpací stroj ve své době velkou technickou vymožeností. František Rudolf Bezděka, katolický kněz, regionální historik a básník, o ní psal jako o pravém divu světa.

Objekt v Podskalí se nejednou zapsal do historie města. Výrazně zejména 1. září 1888, kdy byla v objektu mlýna uvedena do chodu elektrárna vybavená zařízením ze závodu Františka Křižíka. Stalo se tak před návštěvou císaře Františka Josefa I. ve městě. Písek byl také po Praze prvním českým městem, které mělo nepřetržitě fungující veřejné elektrické osvětlení.

Elektrický proud vyráběla tři dynama zpočátku poháněná mlýnským kolem. Osvětlení tak ovlivňovaly rozmary Otavy, nízký nebo naopak vysoký stav vody způsoboval poruchy.

V roce 1994 nechalo město zařízení elektrárny rekonstruovat a to opět dodává proud do sítě. V červnu 1997 byla v elektrárně otevřena stálá expozice dokumentující historii osvětlování píseckých ulic a vývoj malých vodních elektráren.

Prostřední mlýn

Níže po toku Otavy na pravém břehu na konci bývalé Rybářské ulice stával mlýn nazývaný Prostřední. Z písemných dokladů je známý majitel z roku 1543 a jmenoval se Jan Janeček.

Písečtí znají tento objekt spíše pod názvem Cafourkův mlýn, o kterém jsme se již letmo zmínili. Mlýn se jmenoval podle čimelického mlynáře Josefa Cafourka, který ho koupil v roce 1876 a v držení rodu byl až do roku 1948, kdy musel ustoupit stavbě elektrárny.

Pod městem

Několik mlýnů stálo také na řece pod městem za plynovou lávkou. Připomeňme alespoň Tlučkův mlýn patřící k Borečnici. Počátkem 15. století ho i s mlýnem na Smetiprachu Mikuláš Volyňský věnoval nově založenému špitálu.

Ten stával u Kamenného mostu přibližně v místech dnešní přístavby zdravotnické školy. Na mlýně se vystřídalo několik majitelů, mimo jiné Stanislav Sulan z Písku, nájemcem byl potom až do konce druhé světové války Jindřich Cais. V roce 1960 byl mlýn v souvislosti se stavbou Orlické přehrady zdemolován.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář