Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vědci bádají, proč z Lipna mizí štiky a candáti

21. 3. 2010

Vědci bádají, proč z Lipna mizí štiky

V přehradě ubývá dravců. Důvodů může být několik

Frymburk - Karel Pospíšil chytil vloni na Lipně dvanáct kaprů a dvě štiky. Přitom ještě před pěti lety byl zvyklý odnášet si od vody jenom dravce, hlavně chutné candáty.

„Myslím si, že dravců je v přehradě málo hlavně proto, že si na Lipno zvyklo jezdit moc rybářů včetně cizinců,“ řekl 43letý učitel z Prahy, který si při rybaření nejlépe vyčistí hlavu od hlučících žáků.

Úbytek štik a především candátů v největší české vodní nádrži potvrzuje i Český rybářský svaz, který tam provozuje rybolov. Ještě v roce 2005 se v Lipně chytilo 12 tisíc candátů, pak následoval strmý pokles a v posledních letech jich bylo vyloveno jen 1 500. Svaz tam proto od minulé sezony zpřísnil rybolov. Zakázal lov s motorovou lodí, která za sebou táhne nástrahu, a omezil použití umělé rybičky.

„Vypadá to, že hájení má efekt. Sám jsem párkrát na Lipně chytal a candáti byli větší. Ti, co měli před dvěma lety 40 centimetrů, mají teď 50 a je reálná šance, že by mohli vytvořit generační hejno,“ sdělil Milan Hladík, hospodář územního výboru Českého rybářského svazu.

Jenže ani rybářští hospodáři nevědí, proč je candátů v Lipně tak málo. Jestli je vychytali rybáři, nebo tam nemají co jíst či jim nevyhovuje kvalita vody v přehradě. Proč je jich tam jen pár, když před pěti lety se v horské nádrži prohánělo nejvíc candátů v Čechách?

Proto se obrátili na vědce, aby vyzkoumali, co se s rybami v přehradě napuštěné půl století děje. „V Lipně ubylo dravců, jako je štika, candát, okoun. A také se tam snížil počet druhů, kterými se dravé druhy živí, například cejn. Naopak několika výjimečným druhům se tam začalo dařit. Je to bolen a sumec,“ popsal hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra Akademie věd na včerejším semináři projektu Aqua United ve Frymburku.

Bolena v minulosti rybáři do Lipna vysazovali, sumec u dna vychytá spoustu takzvaných plevelných ryb, jako jsou třeba ouklej a ježdík.

Vědci vyrážejí na přehradu na přelomu srpna a září s loděmi vybavenými echoloty a ponornými sítěmi a podvodní život pečlivě mapují. Už mají za sebou dvouletý výzkum.

„Chceme Lipno ještě několik let sledovat, abychom se kvalifikovaně vyjádřili, co se tady vlastně stalo. Může se na tom podílet několik důvodů a pravděpodobně půjde nejspíš o kombinaci několika z nich,“ naznačil Kubečka.

Vědci pracují s hypotézami, že dochází k intenzivnímu odlovu ryb, zároveň se však voda v Lipně čistí, takže v něm ubývá řas, a tím i rybí potravy. Dalším důvodem může být proces stárnutí nádrže a ve hře jsou také otázky nově vypuštěných dravců, kteří mohou tamní ekosystém ovlivnit. „Na vliv bolena nevěřím, ale na sumce se budeme muset ještě víc podívat,“ plánuje hydrobiolog, který se specializuje na ryby v přehradách a jezerech.

Rybáři už sumce do Lipna nevysazují. „Mohou být za úbytkem candátů, protože jim sežerou dost potravy. Ročně se na přehradě chytí 30 až 40 sumců o průměrné váze 20 až 30 kilo. Už jsou tam i rybáři, kteří se na ně specializují,“ podotkl Hladík.

„Chceme Lipno ještě několik let sledovat, abychom se kvalifikovaně vyjádřili, co se tady vlastně stalo.“ hydrobiolog Jan Kubečka

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář