Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velké přehrady ohrožují přicházející změny klimatu

28. 6. 2010

Velké přehrady ohrožují přicházející změny klimatu

ČR – Jejich velké vodní plochy jsou zatím na mapách Česka jasně vidět. Ale za několik let se možná řada z nich postupně vytratí. Přicházející klimatické změny totiž podle odborníků znamenají soumrak velkých přehrad.


Orlická nádrž - ilustrační foto.
Orlická nádrž - ilustrační foto.
Autor: Deník/ Zbyněk Konvička

Globální oteplování totiž natolik změní vodní režim v krajině, že velké přehradní nádrže budou přinášet výrazně více škod než užitku. Už povodně z let 1997 a 2002 ukázaly, že velké přehrady nejenže nedokážou povodňovou vlnu zastavit, ale často ji navíc ještě zesílí a urychlí. Ani Vltavská kaskáda několika velkých přehrad například v roce 2002 nedokázala zabránit největšímu zničení Prahy velkou vodou v novodobých dějinách.

Vypouštění je nereálné

Pokud mají velké přehrady jako Lipno nebo Nové Mlýny skutečně představovat ochranu před povodněmi, měly by být podle odborníků úplně nebo téměř vypuštěny. Jen prázdné přehrady totiž dokážou zachytit potřebné množství vody. Ale ani odborníci, kteří tyto kroky navrhují, se netají tím, že v nejbližší době je něco podobného málo reálné. „Umíte si představit, kdo by souhlasil s vypuštěním Lipna či Orlíku a tím pádem se zrušením tisíců rekreačních objektů, restaurací či obchodů?“ řekl klimatolog Václav Cílek v rozhovoru pro MF Dnes.

Jenže zatímco pro několik provozovatelů rekreačních zařízení přinášejí přehrady zisk, pro daňové poplatníky se ukazují jako stále dražší řešení. Například výstavba přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku má přijít na osm miliard korun a zatopena má být kvůli tomu polovina místní vesnice. Drahá je také údržba přehrad, například jen vyčištění nádrže v Luhačovicích má letos přijít na 150 milionů.

Koncentrace špíny bude narůstat

Právě kvůli rostoucí špíně přitom rekreanti od některých přehrad odešli úplně, jako například od Slezské Harty, nebo je vyhledávají stále méně, jako Orlík. Protože změny klimatu přinesou s výjimkou povodní poklesy průtoků v řekách, které přehrady napájejí, bude podle odborníků koncentrace špíny, nebezpečných sinic a dalších nečistot v nádržích v dalších letech výrazně narůstat.

Namísto drahých přehrad se proto v západní Evropě, včetně sousedního Německa, stále více prosazují výrazně levnější, přírodě blízká protipovodňová opatření. Ta chce v Česku prosazovat i nedávno vzniklá Koalice pro řeky. „Budeme usilovat o obnovu prostoru pro řeky, kdy se voda může rozlít do míst, kde neuškodí a kde naopak prospívá. Toho lze docílit především výsadbou lužních lesů a zakládáním luk,“ říká David Pithart z Institutu aplikované ekologie Daphne. „Koncepce obnovy prostoru pro řeky se u nás na rozdíl od vyspělých zemí však zatím neuplatňuje a dochází povětšinou pouze k návrhům nákladných a často rizikových vodních děl a regulací řek,“ dodal Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.

Ze staveb přehrad přitom střízliví i odborníci v zemích, jako je Čína. „Jedinou cestou, jak vše napravit, je vyhodit přehradu do povětří,“ citoval před časem časopis National Geographic jednoho z projektantů velké protipovodňové přehrady San-men-sia na Žluté řece.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář