Jdi na obsah Jdi na menu
 


výklad pytláctví po rekodifikaci trestního zákona od místopředsedy Rady ČRS JUDr. Alexandara Šímy

8. 2. 2010

 Na stránkách ČRS najdete: .

PYTLÁCTVÍ po rekodifikaci trestního zákona

 

 

 

Dne 1.1.2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon. Rekodifikace trestního práva se významně dotkla i rybářů. Nově totiž formuluje skutkovou podstatu trestného činu pytláctví. Původně bylo pytláctví upraveno v ust. § 178a zák. č. 140/1961 Sb. mezi trestnými činy proti pořádku ve věcech veřejných. Nyní je pytláctví upraveno v § 304 tr. zákona, tedy mezi trestnými činy spáchanými proti životnímu prostředí. Tato změna v systematice zařazení trestného činu pytláctví sama o sobě nemá žádný podstatný praktický význam.

 

 

I.

Trestný čin pytláctví – změna skutkové podstaty

 

Podle předcházející trestněprávní úpravy se pytláctví dopustil ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby…..“Z toho je zřejmé, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačovalo samotné jednání, tedy lov, a vůbec nebylo nutné, aby pytlák něco ulovil. Součástí skutkové podstaty tohoto trestného činu nebyl vznik škody, natož pak dokonce nějaká výše škody. Jedinou další podmínkou bylo, že protispolečenské jednání pytláka dosahovalo stupně nebezpečnosti pro společnost většího než nepatrného (u mladistvých pachatelů většího než malého). Zda tato podmínka byla splněna hodnotil státní zástupce, když se rozhodoval, zda podá obžalobu k soudu nebo věc postoupí správnímu orgánu k projednání přestupku. Byla-li podána obžaloba, posuzoval pak už splnění této podmínky soud.

 

Současná úprava tr. činu pytláctví však přináší podstatnou změnu. Pytláctví se dopustí ten, kdo neoprávněně uloví zvěř nebo ryby…..“ Znamená to, že pokud někdo neoprávněně loví, avšak dosud nic neulovil, dopouští se pouze přestupku.

 

Takového pachatele nelze stíhat ani za přípravu k trestnému činu pytláctví, protože to by muselo být v zákoně výslovně uvedeno, že příprava je rovněž trestná, a tak tomu u tohoto trestného činu není.

 

Velmi problematické je ovšem i stíhání pro pokus trestného činu pytláctví. Proč? Trestného činu pytláctví se lze dopustit pouze úmyslně, nikoliv z nedbalosti. Ale i pokusu pytláctví se lze dopustit jen úmyslným jednáním. A úmysl pachatele musí zahrnovat i to, že chtěl nebo alespoň byl srozuměn s tím, že způsobí škodu na rybách či zvěři vyšší než nepatrnou, tedy vyšší než 5.000,- Kč. Praktické zkušenosti ukazují, že takový úmysl se pachateli prokazuje nadmíru obtížně. Pokud loví ryby a dosud nic neulovil, pak prokázat mu, že jeho úmysl ulovit několik pstruhů zahrnoval i to, že způsobí (tedy chce ji způsobit nebo je s tím alespoň srozuměn) škodu větší než 5.000,- Kč bude úkol nadmíru obtížný. Tudíž závěr je zřejmý – zúžení trestněprávního jednání pytláka až na dokonaný čin (s jen chabou možností postihu pokusu tohoto trestného činu) nelze hodnotit jinak než výrazně negativní opatření při ochraně životního prostředí.

 

 

 

 

 

 

II.

Výše škody jako znak skutkové podstaty

 

Zainteresovanou veřejností je důvodně za nedostatek považováno, že mezi formální znaky skutkové podstaty trestného činu pytláctví byla zařazena výše škody, resp. hodnoty ulovených ryb nebo zvěře nad 5.000,- Kč. Současnou zákonnou úpravou vymezené pytláctví nastolilo situaci, kdy pytlák uloví na chovném pstruhovém potoce 40 matečních ryb o celkové hmotnosti 15 kg, čímž zlikviduje základ chovného hejna ohrožené šumavské formy pstruha obecného, dopustí se tedy jednání vysoce společensky nebezpečného, za což by byl do konce roku 2009 stíhán pro trestný čin, ale nyní si vyšetřující policista i dozorující státní zástupce spočítají, že stojí-li 1 kg pstruha např. 200,- Kč, pak 15 x 200 = 3.000 Kč a je to rázem přestupek a nikoliv trestný čin.

 

A řešení této krajně nepříznivé situace? Jedna z možností je změna trestního zákona a v podstatě návrat k původní úpravě. Jde o možnost pouze teoretickou, prakticky bez šance na úspěch. Chtějí-li se o to rybáři či myslivci přesto pokusit, musí s takovým návrhem atakovat svého poslance nebo senátora.

 

Druhou možností je, že hodnota ulovených ryb se nebude odvíjet od jediného kriteria, jímž je cena jejich masa, ale v úvahu budou brány i takové skutečnosti, zda jde vzácný druh, chovný kus, zda je tím ohrožen i do budoucna chov apod. A jak k takovému hodnocení dospět?

 

Zásadní otázkou pro rybáře a myslivce je, jak bude soud hodnotit způsobenou škodu, z čeho bude vycházet při zjišťování výše škody. Laický názor, že v řízení proti obžalovanému z trestného činu pytláctví je vždy nutný posudek soudního znalce, že v každém jednotlivém projednávaném případě je takový posudek zcela nezbytný a nelze oceňování škod přenechat jiným osobám, je nesprávný. Je tomu totiž právě naopak!

 

Podle ust. § 105 odst. 1 trestního řádu je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není dostačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. Podle odst. 5 téhož zákonného ustanovení o odborné vyjádření lze požádat i osobu, která je zapsána v seznamu znalců (tedy i soudní znalec může podat jen odborné vyjádření), a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty.

Znalecký posudek se tedy vyžádá teprve tehdy, jestliže pro složitost posuzované otázky nepostačuje odborné vyjádření. Trestní řád v některých případech obligatorně vyžaduje přibrání znalce, ovšem v případě zjišťování výše škody na rybách tomu tak není. Judikatura soudů výslovně zmiňuje, že právě odborné vyjádření se vyžaduje při zjišťování „ceny zboží či služeb“, což je typicky náš případ.

 

Ke stanovení výše škody na upytlačených rybách tedy určitě stačí odborné vyjádření. Je logické, že podávat by je mělo především připadá Ministerstvo zemědělství (MZe). Je také nepochybné, že právě na tento úřad se budou orgány činné v trestním řízení obracet. MZe k řešení tohoto problému má dvě možnosti (neuvažuji-li o té třetí, kterou je úplné odmítnutí odborné vyjádření podat). První je ta, že podá odborné vyjádření ad hoc, tedy bude  každý jednotlivý případ hodnotit a posuzovat samostatně. Druhou možností je, že bude vycházet z předem stanoveného „ceníku“. Jeho sestavení by jistě nebylo vůbec jednoduché, mělo by se na něm podílet více zainteresovaných, především Český rybářský svaz, Rybářské sdružení, Českomoravská myslivecká jednota atp. Ale MZe by rozhodně nemělo rezignovat na zpracování takového ceníku, který by byl nejen základem pro jeho odborná vyjádření v jednotlivých případech, ale napomohl by sjednocení názorů na oceňování upytlačených ryb nebo zvěře a tím by také výrazně přispěl k tomu, že už od počátku hodnocení pytlákova jednání a jeho následků bude výrazně zřetelnější, zda se jedná o trestný čin či pouze přestupek. Velmi potřebný pak by byl při stanovení výše škody při uplatňování její náhrady žalobou v občanskoprávním řízení.

 

Samotné ČRS či ČMMJ nebudou těmi, které budou orgány činné v trestním řízení (nebo soudy v občanskoprávním řízení) oslovovat se žádostí o odborné vyjádření, protože zpravidla budou v trestním řízení vystupovat jako poškození (a v občanskoprávním řízení jako žalobci), čili budou mít subjektivní zájem na výsledku řízení.

 

 

 

III.

Pytláctví – trestný čin versus přestupek

 

Podle právní úpravy účinné do 31.12.2009 byl u pytláctví rozdíl mezi trestným činem a přestupkem v podstatě jen v míře společenské nebezpečnosti jednání pachatele. Aby takové jednání bylo trestným činem, musel být stupeň jeho společenské nebezpečnosti vyšší než nepatrný (u mladistvého pachatele vyšší než malý). Tudíž ulovil-li pytlák např. 120 ks bílé plevelné ryby, mohlo být jeho jednání posouzeno jako nepatrně společensky nebezpečné a byl proto stíhán pro přestupek. Ulovil-li však 8 ks generačních pstruhů, bylo jeho jednání značně převyšující nepatrnou míru společenské nebezpečnosti a byl stíhán pro trestný čin. Ale co je významné, totiž že mohl být za trestný čin stíhán i pytlák, který jen lovil, byť zatím nic neulovil. Takový lov v chovném pstruhovém potoce by pro svoji společenskou nebezpečnost mohl být jako trestný čin posouzen.

 

Vlivem změny skutkové podstaty trestného činu pytláctví a vzhledem k tomu, že ke změně skutkové podstaty přestupku pytláctví podle § 35 odst. 1 písm. f/ zák. č. 200/1990 Sb, o přestupcích nedošlo, nastala situace, kdy pouhý neoprávněný lov (zatím bez úlovku) je pouze přestupkem (s malou výhradou zmíněnou výše – viz pokus trestného činu). Neoprávněný lov, a nyní už i s úlovkem do hodnoty 5.000,- Kč je stále jen přestupkem. A teprve až neoprávněný lov s úlovkem v hodnotě nad 5.000,- Kč je trestným činem.

 

Za trestný čin pytláctví (v základní skutkové podstatě) může být pachatel potrestán odnětím Svobody až na dvě léta zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty.

 

Za přestupek pytláctví může být podle přestupkového zákona uložena pokuta do 8.000 Kč a zákaz činnosti. Podle zákona o rybářství může být za přestupek pytláctví na rybářských revírech (nikoliv třeba v rybochovných zařízeních) uložena pokuta do výše 30.000 Kč (to za předpokladu, že součástí „bližších podmínek výkonu rybářského práva“ podle § 13 odst. 9 zákona o rybářství se platně stanou povinnosti uvedené v § 13 odst. 1, odst. 7 zákona o rybářství tak, jak tomu na revírech ČRS již je).

 

Za přestupek jsou tedy menší sankce, jejich vymahatelnost (uložených pokut) je často velmi problematická, trestnost přestupku se promlčuje podstatně dříve než u trestného činu, přestupek se nezaznamenává do trestního rejstříku…… Preventivní funkce trestněprávní úpravy pytláctví je tedy minimální.

 

 

IV.

Co dál?

 

I za současné právní úpravy je třeba, aby

 

- rybářská stráž hlásila všechny zjištěné případy neoprávněného lovu Policii ČR, případně příslušnému státnímu zástupci (na nich je, aby provedli právní kvalifikaci jednání pytláka)

- poškozený ( uživatel revíru nebo subjekt hospodařící na rybochovném zařízení) vždy uplatňoval náhradu škody způsobené pytlákem, a to v trestním řízení či přestupkovém řízení proti němu vedeném nebo žalobou v občanskoprávním řízení

- Mze spolu se zainteresovanými subjekty vypracovalo metodické pokyny k posuzování hodnoty ryb pro potřeby náhrady škod způsobených pytláctvím (tedy jakýsi „ceník“), v němž by byly zohledněny všechny relevantní skutečnosti ovlivňující „hodnotu“ ryb

- rybáři i myslivci odpovědně zhodnotili, zda je nutné a také reálné iniciovat novelu ust. § 304 trestního zákona.

 

 

JUDr. Alexander Šíma

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář