Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ať žije posvícení!

16. 10. 2009

Biskupství českobudějovické Biskupství českobudějovické, Biskupská 4, 370 21 České Budějovice, tel.: 380

Mimořádně zařazuji recepty do aktualit, protože jsou fakt momentálně žhavým tématem, po posvícení přesunu do příslušného šuplíku (recepty). Klepnutím na obr. otevřete soubor s receptem.

Přeji krásné posvícení, přes to psí počasí venku.

hnětýnky

horácké koláče

 

frgalerecept i v textu dole

Posvícení: oslava hojnosti a kostela

 

Městským lidem se při slově „posvícení“ vybaví jen venkovská tradice spojená s přejídáním. Pro naše předky však mělo hluboký význam.

Podle pověstí slavil posvícení poprvé král Šalamoun u příležitosti zasvěcení nového chrámu, Uspořádal tehdy velkou hostinu, jíž dalo jméno právě vysvěcení svatostánku.

Každý důvod dobrý

Středověk spojený s křesťanskou vírou tuto tradici vděčně přebral. Dostavba kostela byla totiž vždy mimořádnou událostí pro celou vesnici. Lidé věnovali místnímu kostelu mnoho peněz a dřiny, protože se stal kulturním a společenským centrem obce a rázem vyzvedla její význam. Po celou dobu středověku a velkou část věku nového bylo tedy „posvěcení“ událostí opravdu výjimečnou.

A protože se slavilo v každé farnosti v jinou dobu, lidé navštěvovali posvícení konaná v okolních obcích, aby navštívili přátele a příbuzné, dobře pojedli a odpočinuli si od práce. Lidé se bavili, pracovní morálka trpěla. A tak císař František Josef II. sjednotil oslavy v celé zemi tím, že nařídil slavit posvícení třetí neděli v říjnu, po svátku svatého Havla. Tentokrát se monarcha ovšem trochu přepočítal: poslušní poddaní sice přijali nařízení s nadšením a „císařské hody“ neboli havelské posvícení“ důkladně oslavili, svá místní posvícení ovšem zachovali...

Několikadenní hody

Posvícení totiž patřilo k nejoblíbenějším svátkům, jímž venkované zároveň oslavovali ukončení polních prací. V tomto období byl už byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na pořádnou hostinu. Navíc se blížil advent a s ním dlouhý půst, takže si naši předkové pořádně užívali všeho, čeho měli málo po celý zbylý rok.

Hodování často trvalo i několik dní a bývala to pastva pro oči i pro mlsný jazyk. Vařilo se, peklo a smažilo ze všech sil. „O sv. Martině husa zpívá nejlépe“ prozrazuje krásné pořekadlo fakt, že k hlavním chodům posvícenského stolu patřila husa krmená speciálními šiškami. Než se ale dostala na stůl, předcházel ji kaldoun, husí polévka s drůbky a malými knedlíčky. Neodmyslitelnou přílohou pak byly knedlíky, houskové nebo jakékoli jiné, typické pro region. A co by to bylo za pečínku – ať už vepřovou nebo husí - kdyby k ní nebylo zelí… Teprve nakonec přišly posvícenské koláče s tvarohem, povidly, ořechy, jablky, mákem… Obdarovávali se jimi přátelé i sousedé, kteří přišli na návštěvu. Kulinářské orgie pak doprovázely lidové veselice: taneční zábavy a průvody s maskami. V některých regionech při slavnosti figurovala zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout.

Kynutý švestkový koláč se šimlíkem

 

  www.pecenijeradost.cz

 

 

Těsto: 300 g polohrubé mouky, 75 g cukru, 110 ml vlažného mléka, 20 g droždí, 80 g hery, 3 žloutky, špetka muškátového oříšku

Náplň: 1 kg švestek, 500 g měkkého tvarohu, 200 g mletého máku, 150 g cukru, 1 vejce

Drobenka: 250 g hladké mouky, 125 g hery, 100 g cukru krystal, 1 celé vejce, 1 kypřicí prášek

Postup: Nejprve připravíme kvásek. Droždí rozmícháme v části teplého mléka a zahustíme trochou mouky. Posypeme moukou i na povrchu, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Ostatní suroviny kromě mléka navršíme do misky. Až kvásek vykyne, přidáme ho k nim a za postupného přilévání mléka začneme hníst v pevné těsto. Těsto necháme vykynout a ihned ho přetužíme. Tuto akci opakujeme ještě dvakrát. Hotové těsto rozdělíme na jednotlivé bochánky, dva až čtyři podle toho, jak velké koláče budeme chtít. Bochánky našoulíme do pěkných kulatých tvarů a položíme na pomazaný pečicí plech. Necháme opět vykynout. Vykynuté bochánky vytvarujeme do tvaru velkých koláčů s nízkým okrajem. Nandáme na ně vrstvu tvarohové náplně smíchané s mletým mákem, poklademe odpeckované švestky a lehce posypeme drobenkou. Můžeme dozdobit čímkoli, co fantazie přinese na mysl. Pečeme v troubě předehřáté na 200°C 15 až 20 minut. Kontrolujeme, aby se koláče nepřipalovaly zespodu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář