Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Švestky – modrofialový zázrak ze zahrádek. Čím jsou pro nás prospěšné a jak je zpracovat?

  Autor: Veronika Matoušková

Možná, že i vy si vzpomenete na třídního šprta Hujera, kterak s patřičně úlisným úsměvem říká „kdybyste se neurazil…. Švestičky za zahrádky….,“ a adresát švestiček ani netušil, jakou službu Hujer právě prokázal jeho zdraví.

Švestky totiž, navíc ještě ty ze zahrádky, prosty veškerých (nebo aspoň většiny) chemických hnojiv a postřiků, jsou studnicí vitaminů a minerálů. Ne snad nejznámějšího vitaminu C, ale neméně důležité řady vitaminu B – brání chudokrevnosti. Dále také obsahují poměrně neznámý, ale o to významnější vitamin H, který je známější jako biotin a ví se o něm, že je nezbytný pro látkovou výměnu a krásné vlasy a nehty. A ačkoliv jsou plody tohoto ovoce relativně malé, vejde se do nich ještě vitamin E, známý to antioxidant. Z minerálů jmenujme ty nejdůležitější – hořčík, vápník, draslík, fosfor a železo – prospějí vám v jakémkoliv věku.

Lepší než Guttalax

Pokud vás trápí vyprazdňování, nemusíte hned sahat po projímadle. Stačí vědět, že švestky prospívají „odshora až dolů“ po celou cestu naším zažíváním – ústům chutnají, žaludek a střeva pohladí a při opouštění našeho organismu se postarají o to, aby i tato poslední cesta proběhla hladce.

Švestková přesnídávka – zázrak pro miminka

Nejen my dospělí trpíme zácpami, tyto trable postihnou čas od času i malinká miminka. Těm asi těžko dáte žužlat půlku švestky, ale nezoufejte. I na ně výrobci myslí, a tak můžete najít kojeneckou výživu od 4 měsíců – do hlaďoučka rozmixované, nepřislazované… Naši dva kluci ji oba milovali.

Způsoby konzervace švestek

Nyní v létě je samozřejmě nejlepší čerstvá švestka, ideálně utržená přímo ze stromu. Ale co dělat v zimě? Tuto otázku řešili i naši předkové, kteří velmi brzy zjistili, že švestky se dají uchovat různým způsobem. Pochopili, že blahodárné účinky švestky mohou využívat celoročně, nejen po omezenou dobu švestkové sezony.

Sušení

Pokud vám chutná sušené ovoce, pak vás sušené švestky určitě nadchnou jak svou chutí, tak jednoduchostí této úpravy. Návod snad ani dávat nebudeme, vypeckovat, rozložit a usušit zvládne každý…

Kompotování

Další jednoduchá, i když o trochu pracnější úprava – švestky vypeckujte, naskládejte do sklenice řezem nahoru, přidejte kousek celé skořice pro hezčí vůni, 1 – 2 hřebíčky, zalijte vroucí vodou, přidejte trošičku kyseliny citronové pro lepší konzervaci, pečlivě uzavřete sklenice a otočte dnem vzhůru, aby se zatáhly.

Povidla – švestková klasika

Máte-li čas a chuť, můžete si uvařit švestková povidla. Je to trochu náročnější na čas i energii (jak vaši, tak elektrickou), nicméně česká kuchyně se bez frgálů, buchet či koláčů s povidly zkrátka neobejde. A stejně jako se dědí recept na bramborový salát či na svíčkovou, i recept na povidla má každá rodina ten svůj – a samozřejmě, zaručeně ten nejlepší z nejlepších. A jestli vás od jejich přípravy odrazuje představa, že několik předlouhých hodin stojíte u plotny a soustavně mícháte, nebojte. Existují i recepty, kde míchat dokonce nesmíte. Úskalím je právě tato výhoda: tato povidla naopak NESMÍTE ZAMÍCHAT ANI JEDNOU….

 

Povidla bez míchání

3 kg vypeckovaných švestek

500 g cukru

250 ml octa Švestky omyjeme, zasypeme cukrem, zalijeme octem a necháme 24 hodin uležet. Druhý den dáme vařit, ale nesmíme míchat. Po hodině var zmírníme, a vaříme (opět bez míchání a ochutnávání) dalších 6 hodin. Dodržíme-li toto pravidlo, povidla se nebudou ani připalovat, ani prskat. Horkými povidly plníme připravené sklenice.

Slivovice – kudy teče, tudy léčí…

Mysleli jste si, že se výrobou slivovice zbavíte „méněcenných“ kousků, které třeba provrtaly vosy či jsou mírně nahnilé? Tak tuhle myšlenku si vyhoďte z hlavy. Chcete-li kvalitní slivovici, musíte mít i kvalitní vstupní surovinu.
A pokud jste si mysleli, že slivovice je jen česko-slovenská specialitka, vězte, že tomu tak není. Țuică, Śliwowica, szilvapálinka, slyvų brendžio, šljivovica – všechny tyto výrazy dokazují, že „naše“ slivovice se pálí také v Rumunsku, Polsku, Maďarsku, dokonce i Litvě a Chorvatsku.

Napadlo vás někdy, z kolika kil švestek se vypálí jeden litr slivovice? Pak tedy vězte, že poměr pro opravdu kvalitní je blízký hodnotě 10 kilo ovoce.

Švestky – posel podzimu

Nevím jak vy, ale já když vidím v obchodech švestky, už začnu cítit ve vzduchu blížící se podzim. Pravda, na chvíli mi to sebere náladu, ale opravdu jenom na chviličku tak dlouhou, než jednu švestku ochutnám a v duchu zvolám: Švestky budiž pochváleny!

Zdroj: http://www.dama.cz/domacnost/svestky-modrofialovy-zazrak-ze-zahradek-cim-jsou-pro-nas-prospesne-a-jak-je-zpracovat-22837

Švestky pro zdraví – včetně pecek

Autor: Isifa.cz

Švestky se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením. Což není až tak známé jako recepty na koláče.

 
 

Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se krom skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením. Což není tak známé jako recept na koláč.

Z vitaminů obsahují švestky sice pouze vitamin E, zato minerálních látek mají spoustu – vápník, hořčík, fosfor, draslík. Dále jsou bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny.

Léčivé účinky švestek

Tyto plody jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě.

Švestková očistná kúra

Švestky obsahují hodně vlákniny a ta má úžasné čistící schopnosti. Při této detoxikační proceduře po dobu 3 dní konzumujeme pouze švestky (syrové či sušené a můžeme jich sníst, kolik chceme). K nim popíjíme 2, 5 litru vlažné vody, nic víc.

Bolí vás klouby? Jezte švestky. Jsou výborným pomocníkem při dně, jako vynikající prostředek odbourávající a vyplavující především močovinu, která je vlastně příčinou této nemoci. Pokud máme k dispozici čerstvé švestky, doporučuje se vždy před hlavním jídlem zkonzumovat 1–2 plody nebo vypít 2 skleničky švestkové šťávy. Jinak používáme švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypijeme.

Přečtěte si: Dna postihuje nejčastěji palce u nohou

Švestky prospívají také srdci. Vitamin E, draslík i hořčík chrání před aterosklerózou, infarktem a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu.

Švestky chrání a regulují funkci střev

Švestky jsou přírodními prostředky proti pomalé funkci střev. Pro inspiraci uvádím pár osvědčených receptur:

Tipy pro správnou činnost střev

  • Večer naložíme 7–10 švestek do čisté vody a ráno je nalačno sníme a zapijeme vodou, v níž byly naložené. Toto velmi účinné projímadlo můžeme podávat v menším množství i dětem.
  • Večer si smícháme 2 dl šťávy ze švestek s 3 dl vlažné vody a tímto nápojem zapijeme 1 lžíci lněných semínek. Ráno je úspěch zaručen.
  • Večer přelijeme 4 sušené švestky a jeden usušený fík ve sklenici vlažnou vodou tak, aby byly plody ponořené. Vše necháme je přes noc stát. Ráno na lačný žaludek výluh vypijeme a plody sníme. Obvykle za 3–4 hodiny se dostaví žádané účinky.

Švestky ochraňují střeva.Máme-li problémy se střevy, můžeme si pomoci každodenní konzumací 4 čerstvých či sušených švestek. Švestky jsou i účinnou prevencí rakoviny střev.

Švestkové pecky spolehlivě prohřejí

Sušené pecky těchto plodů jsou vynikající náplní k výrobě zahřívacích polštářků. Ty si můžeme vyrobit tak, že dobře vysušené pecky naplníme do bavlněného nebo lněného povlaku a zašijeme. Když si potřebujeme nahřát některou část těla, stačí polštářek vložit na chvilku do rozehřáté trouby a můžeme použít. Tento polštářek je výborný například při břišních kolikách u miminek.

Sušené raději nesířené

Při zpracování švestek podle jakéhokoli receptu je před přípravou nebo konzumací syrových plodů nutné je pořádně omýt, protože na povrchu můžou být kvasné bakterie, které způsobují nadýmání.

Sušené švestky jsou pak nejen úžasným přírodním lékem, ale i pochutinou. Tyto plody konzumujeme raději v domácí či bio kvalitě, tedy nesířené, poněvadž siřičitany jsou pro organismus velmi dráždivé. Způsobují alergické reakce, bolesti hlavy, podráždění.

Pokud doma nemáme sušičku ovoce, je optimálním způsobem na sušení švestek tento třístupňový systém: Nejprve sušíme švestky po dobu 3,5 hodiny při otevřené troubě a při termostatu nastaveném na úsporný režim. Tak dosáhneme teploty kolem 45 stupňů Celsia. Pak plody do doby 3,5 hodiny necháme přirozeně vychladnout a sušíme při teplotě do 60 stupňů Celsia asi 4 hodiny. Potom je opět necháme 2–3 hodiny vychladnout a konečně dosoušíme při teplotě 80 stupňů Celsia delší dobu, kolem 12–15 hodin. Švestky musí po usušení obsahovat jistou vlhkost a musí být pěkně vazké a mírně šťavnaté.

Švestkové nápoje

Fialové smoothie

Potřebujeme: 2 švestky, 1 odpeckovanou broskev, 1 nakrájené jablko a 1 šálek bílého jogurtu a nakonec šálek ledu
Postup: Všechny přísady rozmixujeme, hotový nápoj podáváme ve vysoké sklenici.

Výživné smoothie

Potřebujeme: 2 švestky, 1 nakrájené jablko, ½ šálku nakrájené mrkve, 1 nakrájenou hrušku, 1 šálek vody, 2 šálky ledu
Postup: Ingredience rozmixujeme, hotový nápoj podáváme ve vysoké sklenici.

Švestka v kosmetice

Výživná švestková maska

Potřebujeme: 1 rozmačkanou švestku, půlku žloutku, 2 kapky citronové šťávy a 1 lžičku medu
Postup: Uvedené přísady rozmícháme a vzniklou směs nanášíme na obličej a vše necháme 30 minut působit. Pak opláchneme teplým černým čajem a ošetříme krémem.

Švestková pleťová maska

Potřebujeme: 1 rozmačkanou švestku, 2 lžíce tvarohu, 5 kapek citronové šťávy
Postup: Všechny uvedené ingredience smícháme, vzniklou směs nanášíme na obličej a dekolt a necháme 20 minut působit. Poté opláchneme teplou vodou. Pokožka bude vyživená a krásně vypnutá.

Zvláčňující pleťová maska

Potřebujeme: 1 rozmačkanou švestku, 1 lžíci zakysané smetany, 1 lžičku tekutého medu
Postup: Všechny přísady smícháme dohromady, vzniklou pastu nanášíme na obličej a dekolt a necháme 20 minut účinkovat. Pak umyjeme teplou vodou. Pokožka získá hedvábný vzhled.

Zdroj: http://www.vitalia.cz/clanky/svestky-pro-zdravi-vcetne-pecek/

Pozoruhodný příběh českých švestek

 

Švestka zatím statečně čelí nejen škůdcům a chorobám, ale i historicko-společenským ústrkům. Na obyčejné ovoce má velmi dobré skóre.   |   Foto:  Profimedia.cz

text: Darina Křivánková

ČTENÍ NA VÍKEND | JÍDLO  Dřív švestky rostly kolem každého pangejtu. To už ale dávno není pravda. Ze základního a velmi obyčejného ovoce se stává vzácnost.

Sbal si svých pět švestek a běž! Tohle věkovité rčení pasovalo švestku na symbol nicotnosti. Pět švestek tu zastupuje zcela zanedbatelný majetek, který si dotyčný sváže do uzlíku během chvilky. Švestky rostly všude, byly zadarmo, tudíž dostupné i chudákům. A také vojákům.

Stačilo natáhnout ruku

Někdy od 16. století se na příkaz vrchnosti vysazovaly švestkové aleje kolem cest, aby vojáci procházející krajem mohli spočinout ve stínu stromů, a hlavně rychle zahnat hlad. Stačilo natáhnout ruku. Tehdy bývalo v českých zemích víc švestek než jabloní, podle některých pramenů až čtyřnásobně. Švestka hrála po staletí v tuzemské kuchyni klíčovou roli – jen si vzpomeňte na všemožné omáčky z kuchařských knih našich prababiček. Švestkami se často sladilo, sušené se mlsaly jako pochoutka, zasytily a dodaly rychlou energii. Švestka tu byla doma, přestože má vlastně původně „šikmé oči“ a kořeny kdesi na Kavkazu.

O expanzi švestek do Evropy se zasloužili hlavně Římané, kteří je sázeli cestou, když dobývali nová území. Díky nim se dostaly na Balkán, odkud pak během migrací Slovanů doputovaly i do našich končin. Ačkoli za skutečnou popularitu švestek u nás může až Karel IV., vedle vinné révy byly jednou z jeho pěstitelských priorit. I proto se jim leckde dodnes říká karlátka či kadlátka.

Švestky měl ale v oblibě i císař Rudolf II. Milovník alchymie pochopil, že švestka obstojí v tuhém i tekutém stavu, na sladko i na slano, teplá i studená, čerstvá i sušená.

České země byly ovocnářskou velmocí Evropy hodně dlouho, a to až do začátku 20. století. Pak přišla série několika těžkých ran, jež osud tohoto ovoce krutě poznamenaly. Je to tak trochu symbolický příběh, protože paralelně se švestkami trpěli i lidé.

Zatímco se v roce 1929 společnost hroutila pod tíhou hospodářské krize, švestky ten rok odskákaly následky arktických mrazů, které trvaly mnoho týdnů. Tehdy u nás docela zašla takřka polovina slivoní a ty, co přežily, musely o pár let později čelit dosud neznámé virové chorobě, jež se začala šířit Evropou. Má vcelku poetické jméno šarka (pozor, bez čárky nad A). Vím, že přirovnání k nástupu nacismu kulhá, ale tyhle jevy se odvíjely paralelně ve stejné době. Že by příroda reagovala na destruktivní společenský systém obdobnou destrukcí?

Místo švestek pšenice

Třetí fatální zásah pro českou švestku už byl jasně společensko-politický: pár let po válce se ovocnářství dostalo zcela mimo priority nové vlády. Přišla kolektivizace, rozoraly se meze a za své vzaly i stromy, které na nich rostly. Spolu s malými zemědělci zmizeli i ti, kdo se starali o sady, všichni skončili v hutích a na stavbách socialismu. Buldozery srovnaly sady se zemí, aby se mohla zasít pšenice a cukrová řepa… Někdy tehdy začala švestka mizet ze středních, ale i severních a západních Čech. Svůj status si uhájila třeba na osobitém Slovácku nebo Valašsku, kde žijí lidé poněkud zatvrzelejší a pevněji lpějí na starých hodnotách.

Dnes už se švestkové sady zase vysazují. Neděje se to nijak masově, ale někdo ten nápad občas dostane a poněkud paličatě ho uskuteční. Čeká ho pak boj se šarkou, kterou se nepodařilo docela vymýtit (stejně jako onu kulhající nacistickou paralelu). Ale i se šarkou dokáže švestka existovat. Zlikvidovat se nedá, ale dá se s ní žít – podléhají jen málo zdatní jedinci. Šlechtí se nové, odolnější odrůdy, už to sice nejsou ty staré dobré obyčejné švestky, ale jejich o něco bojovnější příbuzné. Ovšem díky alespoň za ně. Každopádně sbalit si dneska svých pět švestek už není taková legrace.

Recept: Švestkový crumble

Zkuste rychlý dezert, který je dobrý teplý i studený. Půl kila švestek omyjte, rozpulte, vypeckujte a naskládejte do pekáče vymazaného máslem. V mixéru si připravte drobenku: balíček kvalitních sušenek (asi 150 g) rozdrťte spolu se 100 g studeného másla nakrájeného na kousky a stejným množstvím třtinového cukru. Nasypte na švestky a pečte v troubě vyhřáté na 180 °C necelou půlhodinu. Drobenka zezlátne, švestky pustí šťávu, slast se dostaví hned vzápětí.

Autorka je šéfredaktorkou časopisu Gurmet, text byl původně publikován v tištěné verzi Reflexu č.35/2014.

 

Zajímavé recepty tajdete také na: www.jaktak.cz/jak-si-poradit-s-velkou-urodou-svestek-recepty.html

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zase nic..

(Nic, 20. 11. 2014 13:22)

Taky nic.. xD