Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trdelník - staročeská pochoutka


nahoru
[CNW:Counter]

      •  

       

       

  • Zařízení na pečení trdelníků
  • Trdelník si devastovať nedáme! - podle názoru Skaličáků: "Skalický trdelník dehonestujú rôzni výrobcovia tým, že ho posýpajú makom, kokosom a inými príchuťami. Pravý "skalický trdelník" má byť posypaný len sekanými orechmi a práškovým cukrom. Navinutý na tyč - trdlo by mal byť pečený na otvorenom ohni. Založené združenie "Skalický trdelník" sa bude snažiť získať v rámci Európskej únie vymedzenie oblasti, ktoré by dovoľovalo vyrábať trdelník len v regióne Skalice a Senice. Vyrábať by ho mohol ktokoľvek, ale len podľa jasne danej receptúry a technologického postupu," K tejto aktivite sa pripojili aj Senické pekárne, ktoré vlastnia ochrannú známku na túto regionálnu špecialitu, ako aj babičky zo Skalice, ktoré robia poctivé trdelníky. Mesto Skalica chce ísť v trdelníkových aktivitách príkladom - ešte do konca tohto roku vybuduje v zrekonštruovaných priestoroch Františkánskeho kláštora "trdelníkareň", kde sa bude piecť Skalický trdelník pôvodnou technológiou. V Skalici neponechávajú nič, čo sa trdelníka týka, na náhodu. Práve preto učia namotávať cesto na drevené trdlá už deti v materskej škôlke.
  • Jeden z najlepších trdelníkov
- je nabízeno i na stránkách internetu pod názvem "Skalické trdlo". Je přizpůsobeno k pečení 10 velkých (20 malých) trdelníků za 15 minut a je vybaveno elektrickým vytápěním s automatickým otáčením válců-trdel. Výrobce ke stroji nabízí recepty. To jenom dodávám pro úplnost k dokreslení současného komerčního využití výroby tohoto pečiva.
 
  • - pečú aj pár kilometrov od bývalého kráľovského mestečka Skalice - v Koválovci. Peče je pani Hrnková (66 let) a ta priznáva, že dobre upiecť trdelník je ozaj ťažká práca. Cesto sa musí v prvom rade dobre zamiesiť - strojom to trvá 10 minút, ona však miesi ručne, a na to treba raz toľko času. "Za púl hodziny sa to premísí, za další púl hodziny sa to dá do bochníčku a za 20 minút sa to točí na válečku," prezrádza. Na upečenie trdelníkov z jednej dávky cesta treba tri hodiny, nedočkavosť sa nevypláca. "Tu sa nedá ponáhlat, potrebuje to svoje," zdôrazňuje. A dodáva, že dobrý trdelník je len ten, v ktorom sa nič "neošidilo". V ceste musí byť presne to, čo tam patrí, a v takom množstve, aby nebolo ani príliš husté, ale aby ani z valčeka neopadávalo. Chýr o ich skvelých trdelníkoch sa veľmi rýchlo rozletel do sveta a dnes si pre skalickú pochúťku chodia z Bratislavy, Moravy, ba i Nemecka a Rakúska.

 

  •  

Vynikajúci TRDELNÍK



POTREBNÉ PRÍSADY

Cesto: 500 g polohrubej múky 80 g masla 2 vajcia 3 lyžice práškového cukru 250 ml mlieka 1 droždie štipka soli z tohto cesta vyšlo 5 trdelníkov Posýpka: olej škoricový cukor,vanilkový cukor,...

POSTUP PRÍPRAVY

Do misky dáme múku,rozpustené maslo,práškový cukor,vajcia a štipku soli.Pripravíme si kvások(do zohriateho mlieka dáme lyžičku cukru a droždie).Pridáme do zmesi a vypracujeme cesto(podľa potreby pridávame múku).Necháme kysnúť 20-30 minút.Vykysnuté cesto rozdelíme na bochníky,ktoré vyvaľkáme na hrúbku 0,5 cm. Vyvaľkané cesto rozkrojíme na 3 cm široké prúžky a pevne ich namotáme na valček tak,aby sa prekrývali. Ak máte drevený valček obaľte ho alobalom. Namotaný trdelník potrieme olejom a obalíme v posýpke.Pripravený trdelník dáme na hlbší plech tak aby rúčky valčeka boli opreté o boky plechu. Nesmie sa dotýkať cesto dna plechu. Pečieme vo vyhriatej rúre pri 150-160 stupňoch 10-15 minút do zlatista. V plynovej rúre trdelník počas pečenia otáčame. V teplovzdušnej rúre sa pečie rovnomerne. Po upečení stiahneme trdelník z valčeka ešte raz obalíme v posýpke a necháme vychladnúť.

Z uvedeného množstva cesta vyšlo 5 trdelníkov.

Dobrú chuť!

PS: valček to prežil bez ujmy aj po niekoľkých trdelníkoch :))

OBRÁZKOVÝ POSTUP S VEĽKÝMI OBRÁZKAMI

valček pred úpravou
do polovice upravený valček
upravený valček
trdelník pred pečením
výsledok


OBRÁZKOVÝ POSTUP S VEĽKÝMI OBRÁZKAMI

 

 

Trdelník - staročeská pochoutka

Ucítite-li ve vzduchu sladkou vůni, linoucí se přes celý jarmark, pouť či hradní slavnost k vašim čenichu, zaručeně jde o trdelník.

Co je to trdelník

Trdelník, to je sladká pochoutka z kynutého těsta, jejíž výroba má dlouholetou tradici. Název trdelník je odvozen od slova "trdlo", což znamená válec. Právě na trdlu se rovnoměrně namotané těsto peče.

Historie trdelníků

Trdelníky se v Čechách pekly údajně už od 1. pol.19 stol. při různých slavnostních příležitostech. Nesměly chybět zejména na svatbách, křtinách a při církevních svátcích. Trdelník se nosíval jako dárek rodičkám v době šestinedělí a hojně se připravoval na sv. Jiří. V některých oblastech se věřilo, že v tento den (24.4.) vylézají ze země hadi a trdelníky symbolizovaly hady z těsta, pečené nad ohněm. Ani dnes nesmí trdelník chybět na žádné kulinářské či hradní slavnosti.

Od receptu k Trdlofestu

Legenda praví, že recept na tuto vyhlášenou pochoutku přinesl do městečka Skalica sedmihradský kuchař, který sloužil maďarskému generálovi, básníkovi a spisovateli Jószefu Gvadányimu. Ten se ve slovenské Skalici usadil na konci 18. století. Právě Skalický trdelník doznal největší slávy - v roce 2007 dokonce získal ochrannou známku EU. Jako poctu této pochoutce založilo město Skalica festival trdelníku - Trdlofest. Na trdlofestu byl vytvořen zatím největší trdelník - měřil 154,5 cm a pekl se na trdle dlouhém 2,2 metru.

Jak se dělá trdelník

Z připraveného těsta se udělají válečky o tloušťce prstu a navinou se těsně vedle sebe na pomaštěné válce. Potřou se rozšlehaným vejcem, obalí se v přídavné ingredienci (nejčastěji v kokosu, ořeších, skořici, kakau, vanilce nebo povidlech) a v cukru a pečou se na podstavci. Upečené trdelníky se rozkrojí na stejně velké válce a posypou se práškovým cukrem.

Ty jsi ale trdlo!

Kdysi se těsto na trdelník namotávalo na speciální dřevěný kolík opatřený klikou - ten se usadil na dvě trojnožky a klikou se průběžně otáčelo na otevřeném ohništi. Pro snadnější přípravu bylo ale později vyrobeno speciální kuchyňské náčiní - trdlo - a používá se dodnes. Pro nepravidelný, nemotorný pohyb trdla se označení začalo používat také pro neohrabené lidi, nemehla. Z nepravidelného pohybu trdla pak bylo odvozeno sloveso trdlovat - motat se, nemotorně tancovat.

 

Trdelník

Co budeme potřebovat?

150 g másla
1 kg polohrubé mouky
20 g droždí (nebo prášek do pečiva)
5 žloutků
300 g cukru krystal
vlažné mléko
vajíčko na potírání
sůl

Čím trdelník obalíme?
asi 200 g rozdrcených ořechů na ozdobu
cukr moučka na posypání
nebo
cukr skořice

Pracovní postup:
Spojíme
dohromady máslo, mouku, cukr, droždí (nebo prášek do pečiva), žloutky, sůl a vše zaléváme vlažným mlékem, až získáme tužší těsto (asi jako když pečeme vánočku). To necháme na teplém místě nakynout a poté z něj uválíme „hada“ o průměru asi 1 cm. Délku přizpůsobíme velikosti válečku, na který těsto namotáme. Pokud nemáme váleček určený přímo na trdelník, můžeme použít trubičky na kremrole či jiné pečící formičky, na které lze těsto navinout. Nezapomeneme formu před tím namazat máslem, aby se nám těsto nepřichytilo. Namotané těsto potřeme rozšlehaným vejcem a vyválíme ve směsi ořechů a cukru nebo ve skořicovém cukru.
Pokud použijeme klasické válce na trdelník, tak pečeme za častého otáčení, ale protože zřejmě každý z nás nemá stroj na trdelník nebo se mu nechce v zimních měsících točit trdlem nad otevřeným ohněm, tak v případě domácího užití pečeme na klasickém plechu. Ten vymažeme tukem a na něj poklademe formičky s namotanými trdelníky a pečeme, dokud těsto nechytá zlatavou barvu (asi jako v případě štrúdlu, čili cca půl hodinky, záleží samozřejmě na velikosti těsta). Po upečení vyndáme ještě teplé trdelníky a můžeme ještě posypat práškovým cukrem.

Tip:
V některých krajích se vyrábí i různé variace klasického trdelníku. Do těsta můžete přidat i kousky čokolády nebo přímo do něj zapracovat ořechy či najemno nakrájená jablka nebo pyré, které se pak skvěle hodí k variantě obalené skořicí. Obalům se také meze nekladou, takže mandle či pistácie tvoří exotickou podobou našeho trdelníku.

Trdelníky

Trdelnik
Trdelník, trdlo, šmetrdól - je tradiční krajové pečivo z kynutého těsta navinutého na bukový válec a pečeného nad žárem dřevěného uhlí. Pekl se rodičkám do "kúta" a i dnes patří jako dobré jídlo k dobrému vínu. Nesmí chybět na vinařských slavnostech, kde je znám jako vyhlášená specialita. Na jižní Moravě je dodnes pečen např.v Nosislavicích, v Němčičkách u Hustopečí viz obrázek. Na zdejších slavnostech v roce 2003 na ně stála po celý den dlouhá fronta. Podle údajů uvedených v národopisné knize "Luhačovské Zálesí" od Antonína Václavíka vydané v roce 1930 víme, že se "v této oblasti pro pečení trdelníků rozdělával oheň pouze z bukového dřeva. Když zbylo po ohni hodně řeřavého popela, postavil se do něho dřevěný válec, ke stranám zúžený, zapravený do dvou cihel a s kličkou na otáčení na jednom konci. Když se válec přiměřeně zahřál, natáčelo se naň rozválené těsto, a to tak, že se poslední otočení muselo přilepiti na dřívější oviny. Na to se to neslo nad oheň. Při pečení se otáčelo a máčelo přiměřeně mlékem. Jakmile se poněkud zapeklo, sypalo se strouhaným perníkem, cukrem a při ustavičném otáčení se upeklo do zlatočervena. Pak je rychle ovinuli kožichem, aby se válec snadněji vytáhl a trdelník zůstal neporušený. Navrchu se potíral medem. Když jich bylo několik hotových vložili je stojmo do "kútného" koše a zanesli na svatbu. Na Slavičínsku se nosily dlouho trdláče z řidšího mastného těsta, posypané mákem, šestinedělkám do kúta". V "Nosislavském zpravodaji", ve članku Lydie Drobné jsou uvedeny další podrobnosti o technice přípravy zdejších trdelníků. Trdelníky se zde pekly údajně od pradávna až do první poloviny 20. století při všech slavnostních příležitostech. Nosily se napřiklad rodičkám do "kúta" a nechyběly ani při křtinách. Pro jejich přípravu bylo třeba otevřené ohniště - komín, který byl v každé "černé" letní kuchyni. Topilo se otýpkami z "chábí", což jsou tenké větve. Nejlepší byly jasanové, ale používaly se i vrbové. Trdlo na které bylo navinované těsto bylo dřevěné, asi 55 cm dlouhé, v průměru 8-10 cm a kónické. Na jedné straně bylo opatřeno klikou a tzv. hrdlem bylo usazeno nad ohništěm na dvou třínožkách. Recept na těsto se dědil ústním podání starších, zkušených hospodyní. Těsto bylo kynuté, ne příliš slazené a ani tukem se nemohlo plýtvat, poněvadž by se těsto trhalo a padalo z trdla. Zato se mohlo dát do těsta hodně vajíček. Po vykynutí byl vyválen pramen tenčí než na vánočku. Ten se pak za stálého otáčení namotával na sádlem potřené horké trdlo a pak se ještě rozplácl. Po natření povrchu šlehanými vejci se bohatě posypal rozsekanými ořechy a mákem. a za stálého otáčení se trdelník griloval. Po stáhnutí z trdla se musí trdelníky ještě vyfouknout, aby se nepropadly. Dobře, ale ne příliš prudce upečený trdelník získal nad ohništěm jedinečnou chuť a vůni.
Na Slovensku je pokládán za tradiční pečivo ve Skalici, kde také i dnes nechybí při nejrůznějších príležitostech - svatbách, oslavách či posezení v "búde". Archívní prameny udávají, že koncem 18. století se ve městě usadil maďarský generál a básník József Gvadányi a spolu s ním jeho sedmihradský kuchař, který sebou přinesl recept na vyhledávanou lahůdku.


Nosislavský trdelník
(Recept od Marty Zbořilové pro "Nosislavský zpravodaj", červen 2002)
Suroviny:

  • 70 g másla
  • 70 g sádla
  • 3O g cukru
  • 5 žloutků
  • sůl
  • 25 g kvasnic (dřive za 4 haléře)
  • 560 g mouky
  • mléko

    Postup přípravy:
    Máslo umícháme se sádlem až pění. Do umíchané tukové směsi při dáme cukr, žloutky - vždy po jednom, pak osolíme a dáme vzejité kvasnice, mouku a mléka tolik, aby zadělané těsto bylo poměrně tuhé. Nyní těsto dobře vypracujeme a necháme málo zkynout. Z těsta vyválíme dlouhý těstový váleček téměř motouz, asi jako malíček silný. Pak pozorně namotáme na k tomu určený dřevěný váleček pomaštěný máslem. Povrch potřeme bílkovým sněhem a posypeme sekanými loupanými mandlemi. Pečeme za občasného, ale poměrně častého otáčení válečku v troubě a při pečení ho postříkáváme máslem. Vždycky se na chvilku trouba zavře. Avšak různé napodobeniny pečené v troubě nebo v různých zařízeních vytápěných elektrickými topnými spirálami si nezasluhují nazývat pravými trdelníky. Na druhé straně využití dnes hojně rozšířených zahradních grilů na dřevěné uhlí může být pro nás zajímavým přiblížením k jeho originální chuti i zpestřením našeho letního grilování.

    Skalický trdelník
    Suroviny:
  • 1 kg polohrubej múky
  • 150 gramov masla
  • 150 gramov práškového cukru
  • 5 žĺtkov
  • 20 gramov droždia
  • 200 gramov orechov
  • 150 gramov kockového cukru
  • 1 vajce na potretie
  • vlažné mlieko
  • práškový cukor na posypanie
  • soľ

    Postup přípravy:
    Do múky pridáme cukor, rozdrobené droždie, vlažné mlieko, žĺtky, soľ a maslo. Vypracujeme tuhšie cesto ako na vianočku a necháme ho na teplom mieste vykysnúť. Potom cesto na pomúčenom lopári rozdelíme na 5 rovnakých kúskov a sformujeme z nich bochníky. Bochníky prikryjeme obrúskom a necháme znova vykysnúť. Potom ich rozšúľame na valčeky o hrúbke prsta a navinieme tesne vedľa seba na špeciálne pomastené plechové alebo drevené valce, ktoré položíme na osobitné podstavce. Navinuté cesto necháme podkysnúť a potom ho potrieme rozšľahaným vajcom, obalíme posekanými orechami a rozdrveným kockovým cukrom. Cesto pečieme v rúre tak, že valce, ktoré majú na konci štvorhranný výstupok, dáme na osobitné podstavce. Počas pečenia ich obraciame aby sa cesto pieklo rovnomerne. Upečené trdelníky stiahneme z valca pokrájame na krúžky a posypeme práškovým cukrom. Miesto špeciálnych valců sa dajú použiť aj valčeky na trubičky, potom to však už nebudú trdelníky ale trdelníčky.
    Odkaz:
  • Príprava Skalického trdelníka v obrazoch na stránkách slobodného královského města Skalica 


    Ještě pár poznámek:
    •  
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

trdelník je možná staroslovanský

(večerníček, 26. 12. 2015 22:22)

Kürtős -kalacs je evidentně zčísti slovanského původu -Kürtős (trubka) kalacs čti kalač je ze slova koláč - sedmihradsko i celé madarsko je původní Panonie tj uzomí obydlené slovany a byla to součást velkomoravské říše - hunové madaři jako kořovníci neznali zemědělství a tak drtivá část jejich názvosloví ze zemědělství - i kuchyně má slovanský původ - takže staročeský trdelník je možná pravdivější (pokud jde o etnicitu) než madarský či rumunský

Doma na formach

(zolo, 5. 4. 2015 23:49)

Ja som si kupil formy na pečenie trdelnika v sade na www.predomacnost.eu
Odporučam,genialne jednoduché........

kürtős kalács

(zolo, 26. 8. 2011 22:11)

kürtős kalács,sa pochádza zo sedmihradska,čo do roku 1920 patrilo k maďarskému kráľovstvu,takže sa pochádza z maďarska,a prosím vás,nevymýšľajte historky o staročeských trdlách.
nabudúce bude staročeská pizza? alebo staročeský gyros?

Re: kürtős kalács

(CERNA ANNA MARIE, 27. 7. 2014 15:07)

DOBRY DEN , I JA POCHAZIM ZE SEDMIHRADSKA, JSEM ROZENA MADARKA, ZROVNA DNES PREDVEDU VNOUCATUM JAK SE PRIPRAVI PRAVY ,,KURTOS KALACS,,PODLE ME PRABABICKY,MAM I PRAVY TRDLOVAK Z BUKOVEHO DREVA, SKORO 150 LET STARE, ANO TEN RECEPT POCHAZI ZE SEDMIHRADSKA, MUJ DEDECEK MEL VYHLASENOU RESTAURACI PRIMOU V KOLOZSVARU DNESNI KLUZI,SKODA ZE NEKTERE LIDE NEZNAJI HISTORII MADARU ZE SI PLETOU DNESNI RUMUNSKO A DRIVEJSI UHERSKO RAKOUSKO, JINAK BY NEPSALI TAKOVELY BLABOLY.A MADARSKEJ GULAS SE TAKY NEMUZE PLECT S NEJAKYM VIDENSKYM GULASEM, VIDENAKUM NECHME TEN JEJICH TELECI RIZEK CO MILUJE I HALINA PAVLOVSKA.

bylo nebylo

(katka, 14. 10. 2011 16:12)

Někdo ho musel přinést, ale pak se to uchytilo za staročeských dob u nás, tak se tomu říká staročeský. Guláš je taky vídeňský, i když pochází z Uher, ne? Navíc Sedmihradsko patřilo k Uhrám, ale byli to Maďaři? Spíše Rumuni, ne? Pseudovlastenectví se snad už nenosí.

Re: bylo nebylo

(Vera, 24. 1. 2012 3:45)

madarsky gulas nema nic spolecneho s videnskym, videnskej se ani trochu nevyrovna poctivemu madarskemu gulasi. Pani to byla basta, kdyz jsem jedla gulas od madaru. Podivala jsem se na recepty a fotky videnskeho gulase a ten mi spis pripomina UHO - univerzalni hovezi omacku. S paprikou i bez ni. A historii trdelniku (vubec historii) mate opravdu malo nastudovanou. Nemichejte jabka a hrusky dohromady.