Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kosatec - Iris - pěstování

19. 4. 2010
 
 
Kosatce jsou trvalky, jedno za 3 – 4 roky je třeba rostliny přesadit. Z jednoho oddenku v dobrých podmínkách třetím rokem vyroste celý trs, který je příliš hustý. V dalších letech kosatce proto méně kvetou a jsou náchylnější k chorobám. Proto je třeba v období července až srpna vyrýt oddenky vybrat nejsilnější kusy a znovu je zasadit na jiné místo. Toto období je pro přesazování nejvhodnější protože koncem  srpna a v září nastává hlavní období růstu, kdy vyrůstají nové oddenky a vytvářejí se nové kořeny. V. Huml7 uvádí že nejvhodnějším termínem je období od 20. července do 10. srpna. Ve většině starších pěstitelských příručkách se uvádí jako nejvhodnější doba pro přesazování srpen, případně začátek září. Je pravda, že i v tomto období je možno kosatce přesazovat, ale je to na úkor růstu a kvetení v příštím roce.
Já osobně bych se klonil spíše k časnějšímu termínu přesazení s ohledem na momentální počasí. V letních obdobích sucha je lépe s přesazováním počkat. Dřívější přesazení dává rostlinám větší časový prostor k ujmutí a vytvoření nových přírůstků, které jsou nutné k tomu, aby rostlina již v příštím roce vykvetla.
 
 
Místo volíme slunné, kosatce potřebují minimálně půl dne přímého slunečního svitu, vhodné je ranní slunce, které brzy vysuší ranní rosu. Půda by měla být s ohledem na možný výskyt bakteriální hniloby lehká - písčitá. Na těžkých mokrých půdách budou kosatce velmi touto chorobou trpět a ve vlhčím období mohou hnilobě podlehnout celé trsy. V horších půdních podmínkách je třeba půdu vylehčit nejlépe říčním pískem, nebo pěstovat kosatce na vyvýšených záhonech, kopečcích či hrůbcích (doporučuje se až 30 cm vysokých!), aby oddenky nebyly vlhké. Je vhodné též pěstování na svahu. Schreiner[1] doporučuje na jílovitých půdách přidat sádrovec. Jako ideální hodnotu půdní kyselosti doporučuje 6,8 pH (mírně kyselá), ale kosatce jsou v tomto směru velmi tolerantní. Pro úpravu hodnoty pH můžeme na kyselých půdách použít vápno, naopak na příliš zásaditých půdách síranová hnojiva.
 
Oddenky by měly být zasazeny tak hluboko, aby horní část oddenku byla na povrchu a kořeny v dolní části byly zahrnuty do půdy. Je běžnou chybou nezkušených pěstitelů, že zasadí oddenky příliš hluboko a rostliny pak špatně rostou. Někdy je doporučováno dlouhé kořeny zkrátit a to spíše kvůli tomu, abychom kořeny nekroutili či nevyčnívaly na povrch. Pakliže jsme schopni kořeny zasadit tak, aby byly rovnoměrně rozprostřeny v půdě, není třeba je zkracovat. Zkrácení kořenů je vhodné pro dlouhodobější ponechání oddenků mimo půdu – například pro přepravu jinému pěstiteli, kdy by stejně došlo k uschnutí drobných kořínků a celá rostlina by zbytečně vysychala. Čím více kořenů, tím rychlejší zakořenění.
 
Spon výsadby
Jednotlivé oddenky je možno vysazovat ve sponu 30 – 60 cm. Vysazujeme-li oddenků ve skupině několik, volíme spíše větší spon. Hustější výsadby jsou možná v prvním roce vzhlednější, ale musíme počítat s tím, že je budeme muset dříve přesázet. Větší spon je výhodnější i z hlediska ošetřování rostlin, kdy je dostatek prostoru pro pletí a postřiky. Jako ideální považuji spon 50 x 50 cm.
 
Celý trs nejprve vyjmeme za pomocí rýče ze země a přitom se snažíme, abychom zachovali co nejvíce kořenů. Je třeba vybrat jen nejsilnější zdravé oddenky a odříznout je od starých částí (vysazujeme pouze jednoroční přírůstky) tak, aby každá nově vzniklá rostlina měla jeden nebo dva vějíře listů. Sazenice očistíme od suchých či poškozených listů, výhodné je sazenice preventivně namočit do 0,2% roztoku Fudazolu nebo jiného fungicidního prostředku (V. Huml). Listy je třeba zakrátit přibližně na polovinu délky čímž omezíme výpar vody z listů. Tato úprava je nutná, neboť rostliny musí nejprve dobře zakořenit a zpočátku nejsou schopny kořeny rostliny zásobovat nadzemní část dostatečným množstvím vody a celá rostlina by mohla zvadnout.
 Na připraveném záhoně vyhloubíme dostatečně velké jamky, na těžších vlhčích půdách dáme vrstvu písku nebo provádíme vyvýšenou sadbu na kopečcích, rozprostřeme kořeny a zasypeme zemí tak, aby horní část oddenku nebyly zakryta, ale vyčnívala na povrch země (V.Huml). Zem řádně ušlápneme a zalijeme. Kosatce jsou rostliny schopné snášek i období dlouhého sucha, ale po přesazení je třeba rostliny důkladně zalít, pokud se nám o to nepostará počasí. Pozemek nesmí vyschnout, ale na druhé straně nesmí být dlouho příliš vlhký. Jakmile rostlina dobře zakoření není třeba ji dále v našich podmínkách zalévat.
 
Při přesazování nesmíme opomenout na evidenci rostlin. Jména kultivarů je nejjednodušší napsat přímo na zakrácené listy propisovací tužkou. Po přesázení na nový záhon máme v podstatě dvě možnosti. Buď ke každé rostlině zapíchneme jmenovku s názvem kultivaru, nebo si nakreslíme schéma výsadby. Praktičtější je druhý způsob, protože jmenovky nám při okopávání překáží, mohou se ztratit či přestat být čitelné. Schéma rozmístění jednotlivých kultivarů je však třeba pečlivě uschovat a pamatovat na to, kam jsme ho dali!
V prvním roce po výsadbě všechny rostliny nekvetou a kvetoucí rostliny se neprojeví v plné kráse. Nejlepší květy dostaneme 2. a 3. rok po výsadbě. Ve 4. roce již většina rostlin začíná slábnout a též jakost květů se snižuje (V. Huml)
 
 
S hnojením kosatců to není třeba přehánět v běžné kvalitní zahradní půdě porostou kosatce i bez hnojení. Za vhodnou půdu považujeme směs dobré zahradní země se starým, dobře proleženým kompostem. Nikdy nepřidáváme hnůj v čerstvém stavu ani se nedoporučuje přidávat čerstvý kompost (V. Huml).
S hnojením umělými hnojivy je lepší počkat až do příštího roku po výsadbě. Chceme-li však podpořit růst rostlin, pak lze doporučit kupříkladu kostní moučku, Cererit, NPK, superfosfát či dalších hnojiv neobsahujících velké množství dusíku. Nadměrné zásobování dusíkem zapříčiňuje zvýšený výskyt bakteriální hniloby oddenků. Rostliny velmi pozdě zastavují růst, takže jejich pletiva nevyzrají a mrazem dochází k porušení celistvosti zejména povrchových vrstev oddenku. Takto poškozené rostliny jsou potom velmi snadno napadány bakteriemi, které způsobují hnilobu. Tomuto nežádoucímu jevu je možno alespoň částečně zabránit tím, že rostliny asi koncem září nebo počátkem října přihnojíme draselným hnojivem (nejvhodnější je síran draselný). Postupně dojde ke zpomalení až zastavení růstu a lepšímu vyzrání pletiv, která jsou zpevňována draslíkem. Tato pletiva pak odolávají lépe mrazu a tím i hnilobě.
Nejlépe je mírně pohnojit kosatce časně na jaře (duben – V. Huml), kdy mají rostliny možnost dodané živiny využít k tvorbě nové biomasy, druhou aplikaci provedeme asi měsíc po odkvětu (červenec). Rostliny nás pak odmění intenzivním růstem a tvorbou nových oddenků. Vývoj a kvalitu květů ovlivňuje fosfor. Proto je vhodné přidávat do půdy koncem dubna nebo začátkem května fosforečné hnojivo superfosfát, které se rychle rozkládá a ihned působí (V. Huml).
 
Pravidelně je třeba ze záhonu odstraňovat plevel, při okopávání či plečkování nesmí dojít k zahrnutí oddenků hlínou příliš hluboko. Oddenky by měly vždy zůstat z části na povrchu.
Pravidelně odstraňujeme staré odumřelé listy a napadené rostliny. Po odkvětu je třeba květní stvoly odříznout nízko nad zemí. Odkvetlé stvoly jsou jednak nevzhledné a záhony jsou pak i přístupnější.
Kontrolujeme výskyt chorob a škůdců, v případě potřeby provádíme zásahy.
 
V místech, kde se vyskytují silnější mrazy, je vhodné zasypat oddenky na zimu pískem nebo jinou hmotou, která nezadržuje vodu. Někdy se zakrývají oddenky chvojím nebo lehkou konstrukcí potaženou fólií. Toto zakrytí je vhodné zejména první rok po výsadbě. 

Obrazek

 


 


[1] http://www.schreinersgardens.com/
[2] http://www.iris-cayeux.com/boutique_us/page_actus_page.cfm?num_actus=2&code_lg=lg_us
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Stříhání listů kosatců

(Alena, 26. 6. 2013 8:49)

Prosím,zda se po odkvětu nemají zkrátit listy,přes léto prosychají a ani to není hezké,když jsou ve skupině.Nemohu se o tom nikde dočíst.Děkuji za informaci.

Re: Stříhání listů kosatců

(Beranová, 26. 6. 2013 22:07)

Dobrý den, kostace sice nepěstuji, ale mám zkušenosti s mečíky. Klidně bych je po odkvětu zkrátila na 1/3 a nebála bych se, že jim to ublíží. Ostatně o vytrvalosti a vitalitě kosatců jsem našla článek: http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/sest-tipu-k-snadnemu-mnozeni-kosatcu. Pokud najdu ještě něco důležitého, napíši odkaz zde. Zdravím z Hajan, Beranová

Re: Stříhání listů kosatců

(Beranová, 26. 6. 2013 22:17)

Ještě jeden typ na článek: http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/kosatce-prave-kvetou-umite-je-pestovat

Iris

(Jana Ivanova, 25. 1. 2013 14:56)

Dostala jsem v kvetinaci iris-uz odkvetl. Kdy ho mohu zasadit do zahrady?

Re: Iris

(Beranová, 26. 1. 2013 23:22)

Dobrý den, kdykoliv najaře. Do té doby uchovejte v nemrazivém prostření, občas zvlhčete. Pozor na plíseň. Zdravím a přeji krásné květy. Zdravím z Hajan Beranová

kosatce na podzim

(Věra, 11. 9. 2012 10:41)

Dobrý den, nemohu najít jak se kosatce připravují před zimou, zda se stříhají listy, jak hluboko a kdy. Děkuji

Re: kosatce na podzim

(Beranová, 11. 9. 2012 11:01)

Dobrý den, kosatce nemám. Hledala jsem na netu, ale také jsem detailní návod pro tuto situaci nenašla. Všude ale zdůrazňují, že kosatce jsou velmi odolné rostliny. Zkrátíte-li méně nebo více, jistě přežijí. Někdo doporučuje na zimu ochránit chvojím. Myslím, že nejdůležitější je nepoškodit oddénky. Kompletní návod na pěstování mimo jiné i zde: http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/mnozime-a-presazujeme-kosatce. Přeji krásné květy v příštím roce. Beranová

ještě k hnilobě kosatců

(hajany - berani, 24. 6. 2010 21:10)

našla jsem ještě toto:
Bakteriální hniloba je někdy u kosatců VELKÝ problém. Jednoduchý recep jak ji zastavit nexistuje. Je způsobena několika faktory: příliš hluboké zasazení oddenků, dlouhodobě mokrým počasím, pomrznutím oddenků přes zimu, nevhodným stanovištěm - zamokřená půda, stín, nadbytkem dusíku v půdě, příliš husté trsy. Aby se to zlepšilo, chce to hodně sluníčka a málo vody v půdě a dle mých skušeností po napadnutí rostlin k rychlému postupu hniloby přispívá i vysoká teplota. Pokud je napaden celý trs a hrozí že příjdete o celou rostlinu, nezbývá než nouzově rostlinu přesadit - odstranit veškeré napadené části oddenků, nejépe dezinfikovat rány nebo namočit celý oddenek - hypermangan, nebo v nějakém fungicidu.

napadení kosatců housenkami

(Vykopalová, 26. 8. 2012 19:45)

Co s tím? Listy kosatců jsou napadeny housenkami, které nejsou vidět, splývají s barvou listů ale při nepatrném dotyku listů padají všechny na zem a listy zůstavají zubatě neesteticky okousané.

Re: napadení kosatců housenkami

(Beranová, 26. 8. 2012 19:58)

Dobrý večer, zkuste FAST K. Přejí úspěšné ničení škůtců. Zdravím z Hajan

hniloba kosatců

(berani - hajany, 24. 6. 2010 21:01)

Dobrý večer, mohu poradit jen to, co jsem našla na internetu:
Nejčastějšími chorobami kosatců je hniloba, skvrnitost listů a různé virové choroby. Proti hnilobě se bráníme především prevencí mechanickou - správné stanoviště a řídká výsadba, a chemickou, která představuje zálivku fungicidním přípravkem například Fundazolem na jaře a na podzim, kdy má hniloba nejpříhodnější podmínky pro svůj vznik. Skvrnitost listů se nejvíce šíří v teplých deštivých dnech. Preventivně se jí bráníme již při vyrašení listů postřikem čtyřikrát za sebou ve čtrnáctidenních intervalech vhodnou chemikálií, například Dithane-45 v odpovídajícím roztoku, většinou 0,2 %.

Snad vám to bude k užitku. Zdravíme z Hajan.

kosatce

(anina, 24. 6. 2010 20:47)

ja by som sa chcela spýtať,čo mám robiť,ak mám na kosatcoch hnilobu