Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mulčování

1. 7. 2010

Mulčování

Mulčování je základem úspěchu permakulturních zahrad. Mulč je peřinka z organického materiál, kterou přikryjete svou půdu.
Jako mulč můžete použít slámu, listí, kůru…

Co vám mulčování přinese?
  • Mulčem proroste jen velmi málo plevele a ušetří vám proto okopávání a plení, čímž nedochází k ničení půdní struktury a nerušíte půdní organismy při jejich pečlivé práci.
  • Nebudete muset tak často zahradu zavlažovat, poněvadž mulč udržuje půdní vlhkost, brání vypařování vody z půdy.
  • Mulč se rozkládá a vytváří tak novou zeminu. Časem je potřeba ho obnovit.

 

Mulče je potřeba ale dostatečná vrstva. Často jsou na zahradách záhony spíše "poprášené" mulčem, což nemá žádný dlouhodobý efekt. Slabá vrstvička mulče se rychle rozloží a nemá tak žádaný efekt. Je potřeba po slehnutí min. 8cm k trvalkám a 10cm k dřevinám a keřům. Není potřeba kupovat drahý mulč v obchodech. Při samotném mulčování vytvářejte kolem rostlin kruhy z mulče, kde přímo bezprostředně v okolí rostliny bude mulče méně, aby se mohla dobře rozrůstat. Po okraji kruhu bude vyvýšený okraj, který ještě přispívá k zadržení vody.

Mulčovací materiál - jaký vybrat?

Pro půdu je důležitý poměr uhlík-dusík. Pokud je poměr vyšší než 30:1(C:N), potřebují rostliny ke svému životu více dusíku. Pokud přidáme např. kůru s vysokým obsahem uhlíku, moc půdě nepomůžeme. Vysoký obsah dusíku má např. výluh z kopřiv(20:1), zelené hnojení(7:1) hnůj(20:1), kompost(10:1). Pokud zakládáte zahradu na bývalé orné půdě, budete mít v půdě pravděpodobně nadbytek dusíku z umělých hnojiv.

Listí

Možná ohrnete nos při představě, že by na vašich záhonech mělo ležet listí. Listí na podzim shrabeme, odvezeme a přivezeme kůru, která má stejný, ba horší efekt. Proč? Protože je to moderní. Kdyby byly záhony v časopisech plné listí, draze by se prodávalo v obchodech.

Pokud v tom vidíte estetický problém, možná by bylo dobré se zeptat, proč jsou tyto holé a intensivně opečovávané zahrady považovány za krásné. Nepřišel s tímto vynálezem spíše přehnaný smysl pro pořádek a čistotu?

Pokud se díváme na věc z pohledu přírody a naší námahy, nestálo by za to změnit úhel pohledu? :)

V každém případě odpovídá vrstva listí na zemi přirozenému řádu přírody. Důležité suroviny pro koloběh látek zůstanou tam, kde mají. Samozřejmě musí listí pryč z cestiček a chodníků. Ale pod keři a stromy nemusí nikomu vadit. Vyvážíme cenný zdroj min. látek z naší zahrady a poté je do půdy opět dodáváme umělými hnojivy. Pokud pozorujete rostliny v přírodě, vždy se na jaře protlačí bez problému starým listím, které je celou zimu chránilo před namrznutím a po zbytek roku ho bude zásobovat minerálními látkami.

Kůra

Kůrový mulč je velmi vhodný zj. pro cesty, méně už pro rostliny. Obsahuje totiž látky, například pryskyřice a fenoly, které brzdí růst - jak plevele, tak samotných rostlin. Také přispívá k okyselení půdy a většímu podílu uhlíku v půdě. Použití kůry v zeleninových čí ovocných zahradách je nevhodné. Bylo také zjištěno, že kůra obsahuje určité pesticidy, které se v lidském těle mění na PCP(Pentachlorphenol) a způsobuje cirhózu jater a poškození nervů.

Pokud máte v blízkosti vašeho bydliště pilu, dostanete s velkou pravděpodobností zbytky kůry zadarmo. Alespoň takové mám zkušenosti.

Je lépe brát kůru již částečně zetlelou.

Sláma

Je asi nejvhodnější mulčovací materiál. Osvědčila se zj. jako zimní přikrývka záhonů a při pěstování jahod. Aby nebyla odvátá větrem, měla by se nechat před položením na záhon na hromadě se zeminou, aby částečně zetlela a navhla. Pokud vám vadí sláma na záhoně, můžete ji zasypat slabou vrstvou kůry, která také zabrání větru, aby slámu rozfoukal. Máte tak perfektní mulč, který i pěkně vypadá.

Zelené hnojení

Je velmi vhodný způsob pokrytí půdy. Pokud máme záhony, které zatím nejsou využity, není lepší způsob jak připravit půdu pro budoucí rostliny. Vysejeme phacelii, špenát či bobovité rostliny.

Lepenka

a papír jsou velmi vhodné materiály k zamulčování silně zaplevelené plochy. Potlačí i ty nejhouževnatější plevele. Zelenina či trvalky se dají velmi dobře sázet do zetlelé lepenky s vrstvou humusu. V žádném případě však nepoužívejte potištěné lepenky nebo noviny - barviva obsahují kadmium a jiné těžké kovy.

Posekaná tráva

Mulčovat můžeme také čerstvou trávou z pokoseného trávníku - který ale nekvete a tráva tudíž neobsahuje žádná semena!!

Tráva zlikviduje na záhonu plevel, při svém rozkladu hřeje rostlinám "nohy", přirozeně je přihnojuje dusíkem a nemusíte okopávat, protože obrovské množství žížal, které se živí zetlelou trávou půdu zkypří a provzdušní tak, jak by to motyka nikdy nedokázala. Také chrání půdu před vysycháním. Tráva by měla být posekaná nadrobno a dáváme jí na záhony cca 3 - 5cm.

Tento způsob se mi nejlépe osvědčil při mulčování jahod. Zrající jahody leží na čisté trávě a nejsou znečistěné. Úroda je téměř jednou taková jako bez mulčování.

Rašelina

Rašelina je naprosto nevhodný materiál na mulčování. Velmi rychle vysychá a díky svému nízkému pH silně okyseluje půdu a prakticky neobsahuje žádné výživné látky.

Rašelina je v zahradě pohřbená příroda - s každým balíkem rašeliny se ztrácí kus cenné přírody. Rašeliniště patří k nejvíce ohroženým životním prostorům a většinu rašeliništních živočichů a rostlin naleznete v červené knize.

Přesto jsou rašeliniště dále těžena - ročně zmizí v našich zahradách přes 8Mio m3 rašeliny. Až 10 000let potřebovaly rašeliniště k svému vývoji, abychom je během několik desetiletí zlikvidovali. Dobrou náhradou je kompost z kůry, který obsahuje i více živin.

Rašeliniště pod Sněžkou

"Neprůstřelný mulč"
vhodný na velmi zaplevelené plochy (upraveno podle knihy "Gaia´s Garden").

Doporučiji také obsáhlé pojednání na: http://www.ekozahrady.com/mulcovani.htm

Informace z Wikipedie:

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář