Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 10. 2010
Obrázky jednotlivých řezů jsou na konci článku.
 
Řez dospělých stromů

 
Řez patří mezi nejběžnější zásah při péči o strom. Řez jako pěstební zákrok provádíme u různých skupin dřevin odlišným způsobem. Jehličnany většinou řez nevyžadují, listnaté dřeviny vyžadují pravidelný a častější ořez během celého svého životního cyklu. Neodborný řez může způsobit nezvratné poškození, které bude ovlivňovat strom po celý jeho život nebo v horším případě život stromu výrazně zkrátí.

 
Důvody pro řez
Jelikož každý řez má potenciál negativně ovlivnit charakter růstu stromu, neměla by být odříznuta žádná větev bez objektivního důvodu. Obvyklým důvodem pro řez je odstranění suchých větví, odstranění křížících se větví, přehoustlých, vzájemně se utlačujících a odstranění větví, které představují zvýšené riziko pro své okolí. Zásahy do korun dospělých stromů by měly být prováděny postupně a v delším časovém intervalu. Správný řez, s porozuměním biologie stromu, zachovává strom v dobrém zdravotním stavu a zaručuje optimální míru provozní bezpečnosti. Dobrý řez dokáže taktéž zvýraznit estetický a ekonomický přínos stromu pro okolní prostředí.

 
Vhodné období pro ořez
  • první polovina vegetace, tzn. přibližně od března do června (obvykle nejvhodnější - při realizaci obvyklého zdravotního řezu je to doba, kdy strom na vzniklé poranění ihned reaguje a kdy jsme schopni rozlišit, které větve jsou suché, málo vitální apod.)
  • koncem zimy a předjaří (při realizaci speciálních řezů, kdy dochází k odstraňování většího množství živé hmoty (řezy tvarovací, silnější redukční řezy apod.)
  • tzv. plačící stromy (bříza, javor, ořešák, habr) mají v předjaří tendenci k silnému mízotoku tzv. krvácení. Tento jev může být nehezký na pohled, ale má minimální vliv na zdraví stromu. Druhá teorie hovoří o pravém opaku, tzn. že jarní mízotok stromy oslabuje a vitalita stromu je snižována a ořez by měl být prováděn v době vegetace, nejdříve po úplném vytvoření listového aparátu.
  • celoročně  bez vlivu na zdraví stromu (řez bezpečnostní a řez suchých větví)
  • řez provádět v co nejnižším stáří jedince resp. jeho řezané části

 
Nevhodné období pro ořez
  • období predormance a počátek období vegetačního klidu
  • při trvalejší teplotě nižší než –5°C resp. hrozí-li ještě její výskyt

 
Jak hodně může být řezáno?
Množství živých větví, které může být odebráno řezem, aniž by došlo k poškození stromu, záleží na velikosti, druhu, vitalitě a věku stromu. Taktéž záleží na objektivních potřebách řezu. Mladší stromy mohou tolerovat větší zásahy do koruny než stromy dospělé a staré. Důležité pravidlo je pamatovat si, že strom se snadněji vzpamatuje z poškození po odříznutí několika malých větví než po odříznutí jedné velké.
Běžnou chybou bývá odstranění malých větví z interiéru koruny a odstranění obrostu na větvích. Je velmi důležité zachovávat rovnoměrné rozmístění listové plochy v rámci celé koruny, podél velkých větví a ve spodní části koruny. Odstraňování obrostu posouvá těžiště směrem od kmene, tím vznikají dlouhé větve s posunutým těžištěm náchylné ke zlomení. Dospělé stromy byly-li dobře zapěstované nepotřebují častý řez. Obvykle citované pravidlo, že může být odstraněno max. 14 listové plochy stromu může přesto u dospělých stromů vyvolat negativní odezvu. Pouze odstranění jedné velké větve může způsobit ránu, kterou již nebude schopen strom uzavřít. Čím je strom starší a větší, tím má obvykle menší energetické zásoby, které může použít na uzavírání ran po řezu a obranu před hnilobami. Řez dospělých stromů by se z těchto důvodů měl omezit pouze na odstraňování nebezpečných a suchých větví.

 
Správné provedení řezu

Rovina správného řezu větve má být vedena těsně za větevním límečkem (místo zesílení větve v místě jejího nasazení na mateřský stonek). Větevní límeček se skládá z pletiv kmene nebo příslušné větve vyššího řádu, tato pletiva nesmí být poškozena nebo odříznuta. Na suchých větvích může dojít k růstu kalusu po větvi a posunutí límečku dále od kmene, při odstraňování suché větve nesmíme poranit živá pletiva kalusu (viz. obrázek).

 
Lízanec – špatně provedený řez, zasahující až za větevní límeček násilně zraňující dřevo větve, kterou chceme zachovat. Ta je pak vystavena okolí a infekčnímu tlaku patogenů.

 
Věšák – vzniká řezem, u něhož nebyla zcela odstraněna větev a její část zůstává a brzdí tak zavalení rány a kromě toho je zbytek odumřelé větve místem pro průnik patogenů.
Jestliže odstraňujeme silnější větev, musíme zredukovat její hmotnost, aby nedošlo k jejímu zatržení. Toho docílíme tzv. řezem „na třikrát“ prvním řezem nařízneme větev odspodu cca 25-30 cm od větevního límečku. Druhý řez vedeme z vrchní strany, přímo nad spodním zářezem nebo několik cm od něj směrem od kmene stromu. Tím odlehčíme větev na 25-30 velký pahýl, který pak konečným řezem odřízneme za větevním límečkem aniž by došlo k jeho poškození.


 
Základní typy řezů:
Řezy stromů můžeme rozdělit podle různých kritérií jak z hlediska časového tak i cíle, který daný řez sleduje. Níže jsou pospány v praxi nejběžněji používané řezy bez ohledu na nějaké systematického členění.

 
  • řez výchovný

Cílem je vytvoření pevné kostry koruny přirozeného charakteru, či dle předpokládané funkce pozměněná – např. k zajištění dostatečně vysoké báze koruny neomezujících provoz. Postupně odstraňujeme
- (A) výhony (osy) konkurenční (zvláště vidlice), výhony se zarostlou kůrou, křížící a otírající se, poškozené a nemocné, vytvářející přesleny;
- (B) odstraňovat postupně, jak strom přirůstá, spodní větvě, udržovat v této době poměr výšky kmenu k výšce koruny přibližně 60 : 40. Chybou bývá odstraňování již příliš silných výhonů, zbytečné odstraňování nebo zkracování terminálu, ale také pozdní odstranění spodních větví způsobující velké řezné rány.
Na trvalém stanovišti se provádějí cca do 10 – 20 let věku stromu a potom postupně a plynule přecházejí do řezů udržovacích


 
  • řez zdravotní

Nejběžnější a v současnosti nejvíce používaný jehož cílem je vysoká a dlouhodobá funkčnost stromu, minimalizace jeho negativního působení na okolí. Postupně odstraňujeme větve suché (A), poškozené (B), nemocné (D), nevhodně postavené (C), chybně větvené, zahušťující (A) a provozní bezpečnost ohrožující anebo jejich části (E); převažuje-li některé z výše uvedených opatření, hovoříme o variantách tohoto řezu, označovaných jako řez zdravotní, prosvětlovací, bezpečnostní atd. Chybou bývá schématické odstraňované všech výmladků uvnitř starších stromů.


 
  • řez bezpečnostní

Bezpečnostní řez je omezená varianta zdravotního řezu zaměřená na odstranění větví suchých, prasklých, zlomených či jinak poškozených, které svojí velikostí nebo umístěním přímo ohrožují provozní bezpečnost v blízkosti stromu. Tento řez je možné provádět v průběhu celého roku neboť řeší aktuální riziko a odstraňuje na první pohled patrné nedostatky


 
  • řezy redukční

Jedná se o kategorii více druhů řezů jejichž výsledkem je redukce velikosti koruny stromu. Jsou to speciální řezy prováděné zejména z  objektivních důvodů omezení velikosti koruny směrem k překážce (dům, nadzemní vodiče el. vedení apod.), zvýšení stability stromu (zmenšení náporové plochy větru, posunutí těžiště, odlehčení části koruny), symetrizace koruny aj. Redukce koruny nesmí být příliš radikální a musí zohledňovat možnosti daného stromu na dané stanovišti a jeho aktuální vitalitu. Tento řez je vhodné rozložit do několika let. Redukční řez zachovává v maximální míře přirozený habitus a integritu koruny. Zvláštní kategorií redukčních řezů jsou řezy prosvětlovací, symetrizační, stabilizační apod.


 

 

 
  • řez na hlavu

Řez v  mládí spočívá v založení kostry koruny včetně „hlav“ řezem výchovným a pravidelný řezem výhonů vyrůstajících z hlav po celou dobu existence stromu. Hlavy zakládáme seříznutím kosterních větví, jež nepřesáhly tloušťku 2 cm a následným odstraňováním celých výhonů vyrůstajících z hlav v intervalu 1až 3 roky. Pro tento řez lze využít jírovce, lípy, platany. Javor není příliš vhodný, přestože se u nás často používá. Opakovaným řezem dochází k jeho rychlému stárnutí a rozpadu vytvořených hlav.
Chybou bývá pozdní založení hlav a zanedbání pravidelného odstraňování výhonů na hlavách – obojí nakonec příčinou mechanického selhání stromu


 
Řez sesazovací nebo-li dekapitace

Jedná se o značně destruktivní typ řezu, způsobující zásadní a trvalé poškození stromu. Lze použít pouze v případě akutního nebezpečí statického selhání stromu, a to tehdy, nelze-li jej z různých důvodů rovnou odstranit. Tímto řezem pouze předcházíme nebezpečí. Tento řez zcela deformuje přirozenou architekturu stromu, výrazně snižuje jeho vitalitu a perspektivu existence a vytvořením pahýlu po odřezání větve nebo vrcholu odkrýváme místo vhodné pro vniknutí infekce způsobené hmyzem nebo houbami. Ve větvích se pak vytvářejí dutiny a šíření do kmene postupují velmi rychle. Stromy ztrácejí stabilitu a jejich zdravotní stav se zhoršuje. Po tomto řezu musí následovat odstranění celého stromu. Tento řez nelze provést u všech dřevin, ale pouze u krátkověkých dřevin s výraznou kmenovou a korunovou výmladností jako jsou topoly a vrby (Populus nigra ´Italica´, Salix x sepulcratis).
Při řezu, kdy zásadním způsobem zredukujeme rozměry koruny se výrazně zvyšují finanční a pracovní nároky na následné ošetřování těchto dřevin. Představa, že je tomu naopak, je chybná. Vzhledem k  tomu, že řez omezující rozměry koruny dřeviny poškozuje, může být v případě neoprávněnosti zásahu vyvozen příslušný postih v souladu se zákonem - za poškození dřevin může orgán ochrany přírody uložit pokutu až do vý­še 100 000 Kč fyzické osobě a až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě.

 
Neodborný, nedůvodný a nepřiměřený ořez dřevin bývá jedním z nejčastějších způsobů poškození dřeviny.


 

 
Ošetřování řezný ran
Ošetření ran vzniklých řezem pomocí různých přípravků bylo jeden čas standardním opatřením neboť se věřilo, že zrychluje uzavírání rány kalusem, ochraňuje strom proti vstupu chorob a škůdců a zpomaluje vývoj hnilob. Nicméně v současné době se názory na zatírání řezných ran v odborné veřejnosti liší od názoru zatírat vše a téměř čímkoliv po nezatírat, ale správně řezat. Některé názory tvrdí, že zatírání má největší význam bezprostředně po ořezu, kdy strom nasaje vzduch včetně virů, bakterií, plísní a sporů hub. Lze se přiklonit k názoru, rány zatírat a to i starší rány, aby odumřelé dřevo nevyhnilo a nevytvořila se dutina, která znemožňuje hnojení ran. Používat by se měly povolené přípravky na ochranu dřevin (stromový balzám, Pelacol, Ibefungin apod.). Přípustné jsou i fermežové barvy nebo Luxol s přídavkem fungicidu (3-5% koncentrace).

 
Řez stromů, zejména těch velkých, je nebezpečná činnost vyžadující speciální znalosti, vybavení a dovednosti. Jestliže je nutné k provedení řezu pracovat ve výšce nebo používat speciální vybavení (motorové pily, plošinu aj.) je nejlepší zadat tuto práci odborníkům pro péči o stromy – arboristům. Arborista vám poradí jaký typ řezu je nutný ke zlepšení zdravotního stavu, provozní bezpečnosti nebo vzhledu vašeho stromu. Profesionální firma vám zajistí požadované služby specialistů majících pro tuto práci potřebné vybavení a splňují zákonné podmínky bezpečné práce ve výškách.

 
Kdo by se chtěl o ořezech dřevin dozvědět víc informací, najde je např. v  knihách: Kolařík J. a kol., Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I Vlašim 2003 příp. Gregorová B., Řez dřevin ve městě a krajině, Praha 2000 nebo na internetové adrese www.arboristika.cz







Zobrazení se stručným popisem také zde: http://www.kaisler.cz/files/2010/05/rez_stromu_new-web.pdf

další informace také zde:
http://www.forcity.cz/2007/download/Hora.pdf