Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 10. 2010

Řez ovocných stromů na podzim a v zimě

Jabloň, jablka 
Které ovocné stromy se na podzim a v zimě stříhají?

V období od prosince do března je ideální čas na to, abychom dali svým ovocným stromům a keřům novou vitalitu na jaro a prostříhali je. Vhodným řezem podporujeme či omezujeme bujení a regulujeme tak kvalitu a bohatost plodů či květů. Dnes si povíme, jak na to.

 

Zahradní kalendář – kdy řezat jednotlivé ovocné stromy?
 

  • jádroviny - v období vegetačního klidu (prosinec až březen)
     
  • peckoviny – v období vegetace (nejlépe hned po sklizni)
     
  • bobuloviny – preferujte zmlazovací řez (od listopadu do března)
     
  • ořešák – v období vegetace
     

Typy řezů - základní
 

  • Udržovací řez
     
  • Tvarovací řez
     
  • Výchovný řez
     
  • Zmlazovací řez
     

Zmlazovací řez
 

Zmlazovací řez se používá a starých a zanedbaných stromů, jeho účelem je dodat stromům novou vitalitu. Ořezávat by se měly větve jakkoliv poškozené, vzájemně se křížící, přehoustlé nebo větve omezující dozrávání plodů.
 

Výchovný řez
 

Výchovný řez se provádí u mladých stromů 2 až 5 let po výsadbě. Zkracujeme hlavní výhon a přírůstky hlavních a postranních větví. Všechny ostatní výhony se odstřihují nebo ponechávají bez řezu. Křížící se větve odstraňujeme.
 

Řez ovocných stromů po výsadbě
 

Řez po výsadbě spočívá v zastřihnutí nejen větví, ale také kořenů. Zastřihují se poškozené kořeny těsně za místem poškození, zdravé kořeny zkracujeme mírně. Řez větví je třeba provést radikálně, jen tak dosáhneme bohatých přírůstků.
 

Řez ovocných stromů – důležité upozornění!
 

  • Vždy řez provádějte nad pupenem, nebo ve větvení.
     
  • U řezů nad 1 cm v průměru se musí rány zamazat včelařským voskem, aby strom nenapadla infekce!
     
  • Větve řežeme vždy cca 0,5 cm nad pupenem pod úhlem 30 – 45 °, abychom ho nepoškodili.
     
  • Je potřeba
    pracovat s kvalitními, ostrými pilami
    a pilkami, které upotřebíme k odstraňování silnějších a pevnějších větví.
  • Na slabší větve postačí zahradnické nůžky.
     
  • K začišťování ran po odřezaných větvích potřebujeme
    zahradnický nůž, nejlépe takzvanou žabku.
  • Při práci dbáme na to, aby všechny řezy byly hladké, s čistými neotřepenými okraji.

 

Jiný alternativní názor:

 

(Ne)řez ovocných stromů
Ovocné stromy jsou zapeklité téma a názory se různí. Stříhat a řezat? Budou nebo nebudou plodit? Nepřerostou?
    I v permakultuře je v některých knihách doporučováno pěstovat při nedostatku prostoru ovoce na různě tvarovaných zákrscích, pnout stromy podél zdí atd. Osobně to nedělám a ani nedoporučuji, ač v době psaní tohoto článku neznám nikoho, ani mezi zahradními "alternativci", kdo by se mnou souhlasil. Myslím, že se dá vždy raději pěstovat jiný druh plodiny vyhovující rozměrem místu, nebo si pořídit větší pozemek. Stromy by neměly doplácet na náš životní styl a´la sardinky. Upozorňuji tedy, že následující názory jsou mé osobní a nejsou sdíleny všemi permakulturisty.
    Určitý výchovný řez je prý potřeba provést, když je stromek malý, ale i to je sporné. Současné ovocné stromy nejsou přírodní záležitost. Byly stovky let šlechtěny pro vyšší úrodu, lepší chuť, jiný vzrůst, jsou vždy roubované na jinou podnož atd. Už to vše naznačuje, že jsme je učinili do jisté míry závislými na naší péči – i když by mohla být mnohem menší a méně škodlivá, než obvykle je. Důvodem k řezu prý je to, že když dobře nezaložíme korunu, větve se mohou pod tíhou neobvykle velkých plodů lámat, nebo v příliš husté koruně zahnívat a nedozrávat. Ovšem strom má i své genetické předpoklady, se kterými je nevhodné bojovat. Vysokokmen je nesmysl nějak omezovat v růstu, stejně jako nepřinutíme zákrsek vyrůst ještě o pět metrů. U roubovaného a již ze školky zastřihnutého stromku by po vysazení v prvních letech stačilo provést lehký výchovný řez (určit hlavní rovnoměrně rozložené větve) a pak nechat stromek být. Korunka by se měla zapěstovat z postranních a dolních větví (pupenů), nikoliv z vrcholových.
    Snad nikdo ze zahrádkářů dnes nesouhlasí s tím, že stromek dobře poroste úplně bez řezu. Nikdo z nich to ale nezkusil a ani pravděpodobně žádný takový strom nikdy neviděl. Paradoxem je, že čím více se řeže a stříhá, tím více strom roste, obráží a vyhání spousty planých výhonů. Ustřihněte jednu větvičku a vyroste vám jich místo ní pět. Když takto budete pokračovat celé roky, je jasné, že ve chvíli kdy přestanete, strom začne být přehoustlý a neschopný bez dalšího řezu existovat a plodit. Řez stromů je natolik vžitý, že nikdo nemá tušení, jak může vypadat dospělý strom té které odrůdy, kterého se nikdy (od naroubování) nedotknuly zahradnické nůžky. Proč to nevyzkoušet? Třeba je příroda schopna sama zachovat světlou korunu a zesílit větve natolik, aby se pod tíhou úrody nelámaly. Je-li některá odrůda ovoce díky šlechtění na řezu závislá, pak ji lze nahradit jinou, výběr je velký. Dle mého názoru jsou klíčem k úspěchu pravokořenné stromy a stromy ze semínka, které nikdy nikdo ani jednou nestřihl. Zpravokořeňování a metody jak získat semínka ze kterých nevyrostou pláňky jsou na dlouhé vysvětlování, podrobně se tomu zatím věnujeme na kurzech a v praxi.    
    Hlavním důvodem k pravidelnému řezu bývá zvětšení úrody. Když někomu budete mířit pistolí na hlavu, taky vám dá víc peněz. Harmonii na zahrádce to však neprospívá. Tvrdě řezané a silně plodící stromy rychleji zestárnou, někdy jsou méně odolné chorobám a škůdcům, vypadají jako mrzáci, nehodí se do přírodního vzhledu zahrady, dají spoustu práce a až odumřou, budete čekat desítky let (u nového velkého stromu), než znovu vyroste a začne plodit. Tím přijdete o veškeré předchozí výhody vyšší úrody stříhaného stromu. 
    Permakultura nabízí i jiné metody jak zvýšit výnosy z určitého kusu půdy, např. pěstováním v rostlinných patrech (kořenové, bylinné, keřové, stromové, liánové). I kdyby nestříhaný strom méně plodil (a to není pravidlem!), získáte mnoho dalších plodin rostoucích v jeho blízkosti a v harmonické symbióze s ním (viz „Strom & Guild). Toto je můj osobní názor a nikomu ho nevnucuji. Stříhání stromů je velmi vžitá tradice a těžko lze někoho přesvědčit, aby přestal dělat to, co dělal vždycky. Jen si myslím, že českým vesnickým i městským zahradám by prospělo více krásných stromů a méně pahýlů zmrzačených jabloní, švestek a hrušní. U mnoha z nich ani při nejbujnější fantazii nelze najít smysl zásahu, který byl proveden.  
    Také si myslím, že stromy se mají nechat dožít, pokud to místo dovolí. Vytvářejí na zahradě vynikající mikroklima k růstu ostatní vegetace a lze je (i po odumření) využít jako oporu pro pnoucí růže, kiwi, plaménky, chmel, psí víno, břečťan atd. Mnoho druhů užitečného hmyzu i ptáků nachází domov a potravu právě v trouchnivějících kmenech starých stromů. Pomůže nám to ve vytváření krásné zahrady s vlastní atmosférou a k pocítění důvěry v přírodní moudrost a koloběh života. Starý strom propůjčuje zahradě další rozměr –hloubku času. Ani my tu nebudeme věčně a také nechceme, aby nás někdo zlikvidoval nebo mrzačil ve chvíli, kdy přestaneme být dle něčích měřítek užiteční nebo nevzhlední.
autor článku: Jaroslav Svoboda
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Názor

(Kozel, 9. 3. 2015 21:30)

Koukám, nějaký odborník ve fóru.

Neprořezávaný strom.

(Jarda, 4. 1. 2012 13:57)

Blízko mého bydliště roste jabloň, která nebyla nikdy prořezávaná. Je přehoustlá, má malé plody. Uvnitř koruny stromu jsou i v době, kdy ostatní plody v okrajové části opadávají ještě zcela bez vybarvení a nedozrálé.
Podle mého názopru, a zkušeností z mého okolí, je zřejmé, pokud se o stromy, které chceme využívat km tomu aby nám plodili kvalitní ovoce, je nutné provádět když ne pracvidelný tak alespoň občasný řez!!

Re: Neprořezávaný strom.

(Nela, 12. 11. 2014 15:14)

Znám jabloň, která vyrostla sam uplně u zdi, nikdy neprořezaná a plodí i chutná skvěle. Stejně tak znám broskev vyrostla ze zahozené svačiny u školy, je velká hustá a má velké dobré plody. Zkušenosti z letoška