Jdi na obsah Jdi na menu
 


Začátek března volá zahrádkáře do práce

Pixmac000059715059_sazenice

Více smajlíků ke stažení

Také vám už „cuká“ v konečcích prstů, jak rádi byste se pustili do nějakých pěstitelských prací? Máte pocit, že zahrádka už volá? Jestli na vašich záhoncích už neleží sníh, můžete se teple obléci a začít. Začátkem února už správný zahradník nezahálí.

 

Do práce se můžeme dát hned. Zejména v části vyhrazené pro pěstování zeleniny nebudeme s pracemi čekat až na příchod kalendářního jara. Jakmile půda rozmrzne a na povrchu oschne, hráběmi urovnáme na podzim zryté záhony a začneme s výsevy některých druhů zeleniny. Tomu by ovšem měla předcházet menší teoretická příprava.

Sejeme a sázíme s rozmyslem

Můžeme tomu s nadsázkou říkat „agronomický plán“. Rozvzpomeňte si, co kde vloni rostlo. A podle toho si naplánujte osev či výsadbu zeleniny pro tento rok. Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležité střídání plodin, aby se zemina jednostranně nevyčerpala a nemnožily se choroby a škůdci. Po košťálovinách mají následovat zeleniny kořenové, plodové či luskoviny. Listové zeleniny vyžadují větší množství dusíkatých hnojiv, a proto do půdy na podzim vyhnojené chlévským hnojem můžeme zjara vysázet všechny druhy košťálovin, dále hlávkový salát, okurky, papriku, celer i červenou řepu. Kořenovým zeleninám naopak vyhovují záhony vyhnojené draselnými hnojivy.

Otužilci chtějí do země

Jakmile to počasí na začátku března dovolí, začneme s výsevem špenátu, mrkve, petržele i cibule. Z ostatních zelenin neotálíme s výsevem pastináku, černého kořene, kopru, hlávkového salátu, raného hrachu, ředkvičky, šalvěje i tymiánu a také s výsadbou cibule sazečky, šalotky i česneku. Koncem února nebo začátkem března je rovněž nutno naklást na lísky přebranou sadbu raných odrůd brambor k předklíčení a uložit je ve světlé mrazuprosté místnosti.

Proč kupovat drahou sadbu?

Jak získat opravdu kvalitní sadbu zaručující dobré pěstitelské výsledky?

  • Semínka nasejeme řídce do misek nebo truhlíčků naplněných prosátou zemí. Pak je zasypeme tenkou vrstvičkou jemné lehčí zeminy, povrch přitlačíme prkénkem a opatrně zavlažíme.
  • Osetou nádobu přikryjeme sklem nebo fólií a umístíme na parapetu jižního okna v místnosti s teplotou kolem 18 stupňů. Půdu v nádobkách udržujeme stále přiměřeně vlhkou.
  • Aby se na povrchu půdy netvořila plíseň, je vhodné použít občas k zálivce slabě růžový roztok hypermanganu.
  • Když semenáčky vytvoří kromě děložních lístků jeden dva pravé lístky, přepikýrujeme je, aby se vytvořily silnější sazenice. Opatrně je z výsevní misky nebo truhlíčku vyzvedneme a zaštípneme jim hlavní kořínek. Pak je nasázíme tři až pět centimetrů od sebe až po děložní lístky do zeminy obohacené rašelinou a jemně je zavlažíme.
  • Chceme-li mít kvalitní sazenice, které se na záhonu bez problémů ujmou, přepichujeme semenáčky do květináčků s neglazovaným střepem o průměru pět  až osm centimetrů nebo do kelímků z plastické hmoty s malými otvory ve dně či do rašelinocelulózových kořenáčků.
  • Během dalšího vývoje sadbu opatrně zaléváme. Podle potřeby ji můžeme i přihnojit silně zředěným tekutým hnojivem.
  • Sazenice teplomilných zelenin (rajčat, paprik, okurek a dalších) pěstujeme podobně. Jejich semena však vyséváme většinou až v březnu a teplotu udržujeme mezi 20 až 25 stupni Celsia.

 

Foto: Pixmac.cz

Zdroj http://magazinzena.cz/2012/03/02/zacatek-brezna-vola-zahradkare-do-prace/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář