Jdi na obsah Jdi na menu
 


... minulost Tomáše Halíka ....

 

Podívali jsme se zevrubně na minulost Tomáše Halíka a zjistili jsme hrozné věci. Mnozí z vás budou zklamáni i znechuceni zároveň

Autor: Josef Provazník | Publikováno: 14.11.2016Halik

 

 

Tomáš Halík se velmi často a rád stylizuje do role láskyplného světce. Ovšem neméně často ze své role vypadává a projevuje se jako "obyčejný smrtelník", kterému není cizí nenávist, zášť ani škodolibost. Ačkoli Halík chce být vnímán jako duchovní autorita, zároveň cítí neustálou potřebu vyhraňovat se proti všem, kdo nesdílí jeho světonázor. Halíkovy mnohdy nevybíravé komentáře na adresu Václava Klause, Miloše Zemana a dalších mají daleko do střízlivého postoje duchovních autorit. 

 

Chartu 77 jsem podepsat chtěl, ALE...

Mluvený projev Halíka se přitom do značné míry liší od toho psaného. Zatímco ve svých četných vystoupeních v České televizi nebo na Českém rozhlasu Halík sází na konejšivý hlas a poklidná gesta,  v rozhovorech a svých textech se projevuje jeho druhá tvář. Místo věcného hodnocení situace si držitel Templetenovy ceny nezřídka nebere vůbec žádné servitky, je osobní,  a místo duchovní autority se projevuje jako zaujatý komentátor a mocichtivý politik. 

Naposledy se to projevilo v souvislosti s přijetím státního vyznamenání pražského arcibiskupa Dominika Duky z rukou prezidenta Zemana. „Já bych se styděl převzít od něj vyznamenání. Kardinál Duka však už zřejmě nasedl do vlaku, z něhož už nebude mít odvahu a sílu vystoupit. Je mi to líto,“ konstatoval Halík bez kouska respektu k Dukovi, který přitom na rozdíl od něj seděl za komunismu ve vězení, kde (opět na rozdíl od Halíka) také podepsal Chartu 77

 

Kroměřížská výzva měla s Halíkem smělé plány

 

 

Duka sedí a Halík vydává knihu

Samotný Halík se k nepodepsání Charty 77 vyjadřuje na svých stránkách a tvrdí, že tak učinit chtěl, ale nakonec se podvolil nátlaku svých představených a nepodepsal.  "Pro mě to bylo dramatické období. Cítil jsem mravní povinnost Chartu podepsat, ale tenkrát se proti tomu tvrdě postavili moji představení v kněžském společenství, v němž vrcholila má příprava na kněžství," vymlouvá se Halík s tím, že nechtěl církev vystavit pronásledování. 

Halík vidí svět černobíle a pokud se mu někdo znelíbí, není schopen jeho činy posuzovat věcně a na základě faktů. V takových chvílích mu chybí nadhled a až příliš se nechává unášet svými emocemi, což příliš nekoresponduje s jeho aureolou duchovní a morální autority, která je mu v mainstreamových médiích přisuzována.  Zatímco nad Dukou se v 70. letech stahovala mračna komunistické zvůle, Halík se volně pohyboval na svobodě a dělal kariéru. Mimo jiné přednášel v Chemapolu. 

V roce 1981, kdy byl Dominik Duka odsouzen na patnáct měsíců do vězení za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi podle § 178 trestního zákona 218/49 Sb, je Halík na vrcholu a podílí se společně se Zbyňkem Kuchyňkou na vytvoření publikace Lidé a konflikty, jejímž vydavatelem byl Institut pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR. Dodnes je možné tuto knihu dohledat v on-line databázy Knihovny Policejní akademie. Viz. screenshot níže: 

 

zdroj: kni.polac.cz

 

Klausovi psí smrt!

Přesto cítí moralistní inkvizitor Halík kádrovat dnes komunistického vězně Duku za to, že převzal od demokraticky zvoleného prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Navíc tak činí s tak škodolibým a útočným způsobem, za který jindy tak mravokárně kárá ostatní. V prvé řadě svého úhlavního nepřítele Václava Klause, kterým je, stejně jako třeba Jiří Pehe, doslova posedlý. V jistých dobách přitom Klause doslova hltal očima. 

Ale to byla ještě před tzv. "Sarajevským atentátem", po němž Klaus upadl v mnoha společenských kruzích v nemilost a hbitě se od něj odvrátil i jeho do té doby věrný fanoušek Halík. Stojí za to se na jeden z dílů tehdy populárního diskuzního pořadu 7 čili 7 dní podívat. Těžko byste v tom pánovi, který svýma až psíma očima oddaně hledí na tehdejšího premiéra České republiky Václava Klause, poznali dnešního klausobijce Halíka

 

 

V posledních dvaceti letech se jméno Klaus stalo pro Halíka doslova obsesí a o bývalém premiérovi a prezidentovi toho řekl tolik, že by to vydalo na celou knihu. Přirozené, že v 99% případů to nebylo nic moc pěkného. Za všechny vybírám jeho výrok, který pronesl o Klausovi v prosincovém rozhovoru pro Lidové noviny před třemi lety. "Z hlediska české společnosti jsem rád, že z Hradu konečně zmizel Václav Klaus," odpověděl Halík s až dětinskou radostí na otázku, čím se mu zapsal rok 2013 do paměti. 

Halík sám sebe vidí někde mezi Tomášem Garrigue Masarykem a Karlem Čapkem. Aktuálně stojí "proti všem" v tématu, muslimů, islámu a uprchlické krize. Z jeho pohledu bojuje za pravdu jako kdysi Masaryk, když zpochybňoval pravost Rukopisu Zelenohorského a Královédvorského a postavil se proti většinové společnosti během "hilsneriády". Problém Halíka však spočívá v tom, že on sám na rozdíl Masaryka ignoruje fakta a zejména o příčinách a následcích migrační krize neví zhola nic. 

 

Halík, Čapek nebo snad Masaryk? 

Pouze otrocky opakuje výlevy mainstreamových novinářů a politiků, kteří všechny kritiky imigrační politiky Evropské unie plošně nazývají "xenofoby, islamofoby, extremisty". Možná ani neví, že šest s z deseti údajných uprchlíků jsou ve skutečnosti pouze ekonomickými migranty, jak letos v lednu konstatoval podle britského deníku Independent dokonce i viceprezident Evropské unie Frans Timmermans. Stejně tak neví  naivní a neinformovaný Halík o stovkách tisíc trestných činů, které migranti páchají v Německu. 

Někdy je Halík Masarykem a někdy zase zmiňovaným Čapkem. Několik dní před červnovým referendem proto Halík alias Čapek zveřejnil svoji výzvu adresovanou britskému obyvatelstvu. "Z hloubi svého srdce se obracím na občany Británie, aby znovu nenechávali zaznít zvon zrady. Nezabíjejte naděje generací na velký a staletí starý sen evropské jednoty," uvedl v něm Halík s neuvěřitelným patosem a strašil dále britské voliče připomínáním hrůz druhé světové války a komunismu.

Jeho výzva připomíná Čapkův projev k německým posluchačům, který vysílala  rozhlasová stanici Praha II 22. 6. 1938. Karel Čapek tehdy apeloval na německé Čechy, aby nerozbíjeli Československo a chtěl tehdy fakticky zabránit druhé světové válce, zatímco Halík tomu, aby Britové hlasovali pro brexit a získali nazpět svoji suverenitu. Halík opět jednou nechal volný průchod svému  mesiášství, patosu a samozřejmě také ničím neopodstatněné hysterii.

 

 

Tomáš Halík pije víno, ale káže vodu. Zde si přátelský potřásá rukou s  bývalým spolupracovníkem Mrázka, developerem Luďkem Sekryou, na slavnosntím odhalení Lavičky Václava Havla

 

Podepíšu každou petici

Těmito třemi atributy ovšem nijak nešetří, ani když se zrovna nehlasuje o vystoupení z Evropské unie. V posledních letech vzniklo jen málo petic s politickým pozadím, které by sám nepodepsal. Ať už se jednalo v létě 2014 o petice, ve které se distancoval od výroků prezidenta Zemana k ukrajinské krizi, Adventní výzvu z prosince 2015, ve které Halík po boku dalších tzv. "osobností" varoval proti zneužívání uprchlické krize, nebo o Kroměřížskou výzvu, kde společně s protřelým petičníkem Michaelem Kocábem a spol. hledá prezidenta. 

Vybral jsem jen tři z několik desítek petice, které Halík v posledních letech zaštítil svým jménem. Všechny mají jedno společné, a tím je nezvladatelná touha tzv. "osobností" kázat obyčejným lidem, koho mají milovat nebo nenávidět. Demokratické volby totž pánové Halík, Kocáb, Rychlík a spol neuznávají. Především v těch případech, kdy jsou ve volbách poraženi jejich favoriti. Vzhledem k nekonečným sériiím porážek pravdoláskařů chvíli uvažoval Halík, že bude kandidovat sám. Přímo na prezidenta. Jak jinak. 

Potom si to však rozmyslel a vysvětlení bylo vskutku "halíkovské". "Kdybych nyní kandidoval, pravděpodobně bych získal hlasy lidí rozumně uvažujících a vzdělaných. Ale ti dnes nepředstavují většinu. Můj hlas bude slyšet, ale myslím, že v současné době nemá šanci získat většinu, protože lidé jsou jako pod drogou. Strach, nenávist, morální atmosféra společnosti a politická kultura se tak zhlouply, že rozumné hlasy v tuto chvíli nemají šanci," konstatoval Halík letos v březnu v rozhovoru pro Právo

Na závěr, po tom úmorně dlouhém čtení, přidávám spíš takovou žertovnou noticku od nejmenované významné osobnosti Česká republiky, která se chtěla se čtenáři ePortál. cz podělit o jedno z mnoha setkání s Tomášem Halíkem

"....S Halíkem jsem se několikrát v minulosti potkal. Jeho zavilost a ctižádost je až neskutečná. Mám s ním humornou příhodu z WC. Nebyli jsme spolu v kabině, ale potkali jsme se v předsálí, kde se myjí ruce a kde visí zrcadla.. Halík neviděl, že se dívám a tak se shlížel v zrcadle jako stará subreta. Uhlazoval si vousy, vlasy a špulil na sebe rty. Bylo to tak silné, že mě to dodnes nevymizelo z paměti. Říkal jsem si, že na kněze je to zvláštní, aby se takto šlechtil. 

Až později jsem si uvědomil, že to bylo pro něho typické. Jednou se ho jeden můj známý ptal, jak to má s celibátem, protože se povídalo, že jezdí na chatu s nějakou dámou. Ale Halík prý začal vykládat o tom, jak byl v Antarktidě a žil v mnišském osamění, což ale na Antarktidě moc obtížné není. Jeho samolibost je opravdu veliká. Nejraději by rozkazoval všem, jak se mají chovat a věřím, že dodnes nezapomněl na své prezidentské ambice..." 

 

Čtěte také: 

"Demokrat" Halík se zase rozpovídal. Dobře vám z jeho řečí ale nebude

Tak už to na Halíka prasklo. Možná jste to ale čekali

Toto je prý nejnebezpečnější nepřítel západní civilizace, jakého mezi sebou musíme trpět. Všichni tu kreaturu velmi dobře znáte

Zdroj: http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/8912-podivali-jsme-se-zevrubne-na-minulost-tomase-halika-a-zjistili-jsme-hrozne-veci-mnozi-z-vas-budou-zklamani-i-znechuceni-zaroven.aspx

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář