Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úspory nemocné padly na kmenové buňky. Klíčovou věc nevěděla

 

Klinika na netestovanou léčbu kmenovými buňkami vybrala desetitisíce korun přímo od pacientky, potom poslala účet i pojišťovně.

Rentgenový snímek ukazuje kosti v ruce stižené artritidou. Jde o revmatické onemocnění kloubů. Rentgenový snímek ukazuje kosti v ruce stižené artritidou. Jde o revmatické onemocnění kloubů. | Foto: Reuters

Praha - Jarmila Bílková věřila, že ji injekce s kmenovými buňkami jednou provždy zbaví bolesti v koleně. Lékařům kvůli tomu vyplatila své úspory, celkem 38 tisíc korun.

Další peníze si klinika nechala poslat od pojišťovny. Podle výpisu z osobního účtu pojištěnce šlo o bezmála 12 tisíc korun. Přesto následovalo zklamání. Experimentální léčba artrózy nezabrala.

Kmenové buňky

Kmenové buňky 

 

  • Dokážou se přeměnit v další buňky lidského těla: svalové, kostní, nervové, kožní... Různé typy lidských kmenových buněk se vyskytují v dospělém těle, například v kostní dřeni, tukové tkáni, vlasových váčcích. Obsahuje je i krev z pupečníkové šňůry. Ale za nejlépe "proměnlivé", a tedy nejvhodnější pro léčení, se zatím považují kmenové buňky z lidských zárodků ve stadiu pár dní po oplození, kdy embryo tvoří pouze shluk několika buněk.
  • Vědci pro pokusy zpravidla používají embrya, která zbyla nevyužita na klinikách pro umělé oplození. V budoucnu si lékaři slibují, že budou pomocí kmenových buněk "opravovat" srdce po infarktu, slinivku břišní diabetiků, poškozenou míchu a snad i mozková centra narušená třeba Parkinsonovou nemocí.
  • Výzkumníci už dokázali přeměnit buňky pokožky tak, aby se chovaly jako buňky kmenové, ale jejich použití bude ještě vyžadovat další výzkum.
info

Podle některých odborníků ani nemohla. Důvod? Některé soukromé firmy v Česku sice mají od lékového ústavu povolenou aplikaci kmenových buněk, ale jen do měkkých tkání - tedy do svalů, šlach a vaziva. "Podle dostupných informací ale Státní ústav pro kontrolu léčiv, jako jediná kompetentní autorita v České republice, nikdy neschválil jejich aplikaci do kloubního prostoru za účelem léčby degenerativních onemocnění chrupavky,“ vysvětluje profesor David Pokorný z I. ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol.

O účincích kmenové buňky na chrupavku totiž stále neexistují vědecké důkazy. Nejsou ani zmapované případné vedlejší nežádoucí účinky a neexistují nezbytné klinické studie. "Navíc aby byla taková léčba úspěšná, musela by kmenová buňka odstranit nejen poškození chrupavky, ale také další projevy artrózy v kloubu. Například kostní výrůstky nebo destrukci kloubní štěrbiny a kosti - tedy jaksi nadzvednout kloubní plochy. A to je nesmysl," říká profesor Pokorný.

Nikdo mi neřekl, že jde o experiment

Pacientka už proto zvažuje stížnost či žalobu. Peníze chce získat zpět. "Zaplatila jsem dost velkou částku. Dala jsem ji jenom proto, abych nemusela na operaci. A stejně na ni jdu," vysvětluje své rozhořčení Jarmila Bílková. Zákrok jí prý vůbec nepomohl.

Lékaři z pražské Polikliniky I. P. Pavlova, kde kmenové buňky dostala, jí navíc neseznámili se skutečností, že jde o pouhý experiment. "Paní doktorka mi vůbec neřekla, že to nemusí dobře dopadnout. V televizi naopak předváděli lidi, kteří chodili do schodů a ze schodů," vzpomíná Bílková.

Překvapená byla také ze svého výpisu z pojišťovny. "Kromě toho, že jsem léčbu zaplatila sama v hotovosti, si na mě poliklinika naúčtovala ještě nějaké další částky," přibližuje. Peníze lékaři dostali třeba za kloubní punkci – tedy vytažení tekutiny z kloubu. Pojišťovně vykázali také několik vyšetření, léků a rehabilitací.

U žádné léčby nelze garantovat výsledek

Jenomže pražská Poliklinika I. P. Pavlova se brání. Podle jednatelky Lenky Šmídové lékaři nic špatného neudělali. O tom, jak léčba probíhá a jaké výsledky přináší, podle ní všechny pacienty informují.

"Cílem této buněčné terapie je snížení bolesti, zlepšení hybnosti a prodloužení funkčnosti kloubu, tedy nabídnutí alternativy k užívání analgetik a oddálení nutnosti chirurgického zákroku," přibližuje účinky léčby Šmídová.

Pacientům tedy nikdo neslibuje, že se jejich kloub nadobro vyléčí. Sérum s kmenovými buňkami operaci pouze oddálí. Jen na určitý čas také ztlumí bolest.

Proti etice? Lékařská komora prověří léčbu kmenovými buňkami

Proti etice? Lékařská komora prověří léčbu kmenovými buňkami

Lékaři, kteří lidem vpichují do kloubů klinicky neotestované sérum a účtují si za to desetitisíce, mohou mít problém. Česká lékařská komora prozkoumá, jestli neporušují etický kodex.

číst dále

Lékaři podle ní seznamují klienty i s tím, že u žádného zdravotního výkonu nelze nikdy garantovat stoprocentní výsledek. "Skutečnost, že léčba nezabere, proto není bez dalšího důvodem pro vrácení peněz," upozorňuje Šmídová.

Odborná společnost: je to šarlatánství

O sérum s kmenovými buňkami, které se vpichuje do tkáně v oblasti kloubu, má podle ní zájem jen nízké procento pacientů s kloubními obtížemi - kolem jednoho procenta všech ošetřených. Kolik lidí konkrétně to je, jednatelka polikliniky neupřesnila.

Podle profesora pražské ortopedie v Nemocnici Na Bulovce Pavla Dungla se ale zklamaných pacientů najdou desítky. Pacienti se ozývají z celého Česka.

"Takzvaná autologní biologická léčba artrózy je totiž šarlatánská metoda. Není klinicky testovaná a nefunguje. Hlavním smyslem je vybírat od lidí nekontrolovatelně peníze," tvrdí uznávaný lékař a místopředseda České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí.

Obrana není snadná, ale jde to

Obrana je ale podle Dungla složitá. Lékaři totiž nutí pacienty, aby podepisovali dokumenty, které jim jakoukoliv obranu znemožní. "Lidé se zavazují, že když jim metoda nepomůže, nepůjdou si stěžovat. Nebudou chtít zpátky ani peníze," popisuje lékař. Zklamaní pacienti se proto nakonec jen nahromadí v čekacích listinách na endoprotézy.

Lékař nabídl léčbu za desítky tisíc. Že není uznaná, zamlčel

Lékař nabídl léčbu za desítky tisíc. Že není uznaná, zamlčel

Pacientka zaplatila za sérum s kmenovými buňkami 54 tisíc. Lékař ji ale zapomněl informovat, že jde o experiment. Nyní musí žena na operaci, pokus byl neúspěšný.

číst dále

Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála se ale pacienti přece jen bránit mohou. Zvlášť pokud je ošetřující lékař neinformoval o tom, že není metoda úředně uznaná a řádně klinicky otestovaná. "V takovém případě tady šance na obranu je," říká Dostál.

Lékař je totiž podle něj povinen pacienta o veškerých perspektivách léčby poučit. "Platí to i pro metody, které jsou lékařem vnímány jako alternativa. Odborník musí pacienta poučit, že jde o metodu experimentální. Musí přitom zmínit všechny přínosy a rizika, které daná metoda má, a musí přitom vycházet z ověřených zdrojů," podotýká právník.

Pacient zaplatil? Lékař už nic pojišťovně vykázat nesmí

Pokud to neudělá, hrozí mu za porušení zákona pokuta půl milionu korun – a to od orgánu, který zdravotnické zařízení zaregistroval, například od kraje. "Kromě toho má pacient možnost vymoci odškodnění. Lékař jednal protiprávně a plně odpovídá za škodu," připomíná Dostál.

Mluvčí VZP Oldřich Tichý navíc pacienty nabádá, aby začali spolupracovat s pojišťovnou. Alespoň v případě, že mají podezření, že si lékaři nechali za ošetření zaplatit dvakrát. "Lékař totiž nesmí účtovat zdravotní pojišťovně žádné zdravotní úkony, pokud se souhlasem pacienta poskytl zdravotní službu, která není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění," zdůraznil.

Pokud se takové počínání lékaře prokáže, pojišťovna podle něj bude vymáhat své peníze zpět. Zdravotnickému zařízení současně může vypovědět smlouvu.

autor: Veronika Rodriguez

 

Související

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář