Ten příběh je plný nešťastné lásky i násilí. Dagmar Tauchenová (30) před dvěma lety osvobodila svého manžela Pavla (†43) z rukou vězeňské eskorty. On se zastřelil na útěku, ona byla těžce zraněná a dodnes nemůže hýbat s rukou.
|

Od soudu za svůj čin vyvázla pouze se čtyřletou podmínkou. I když žije s novým přítelem, na osudového muže svého života zapomenout nedokáže. „Pavla jsme oba znali. Často o něm mluvíme a vzpomínáme na něj. Vaříme si stejná jídla, jako jsme si dělali spolu, díváme se na stejné filmy,“ vypráví česká Bonnie v rozhovoru pro Nedělní Aha!.

Manžela, kriminálníka Pavla Tauchena, potkala Dagmar v sedmnácti letech, jemu bylo jednatřicet. On potom strávil zhruba osm let ve vězení. Při jeho dalším pobytu za mřížemi za otevírání trezorů výbušninou ho osvobodila. Po padesáti hodinách na útěku je však policie dopadla v Hajanech u Blatné v jižních Čechách – v místě, odkud Pavel Tauchen pocházel. Ten se při zásahu sám zastřelil. Jí policejní kulky zasáhly do ruky a do hrudníku. Od té doby s rukou nemůže hýbat.

Zvláštní shodou okolností je, že i její manžel Pavel měl nepohyblivou levou ruku jako následek dávného zranění způsobeném kulkou. Navíc se stejně jako kdysi on probudila z kómatu 13. listopadu. Náhoda, nebo osud?

 

Paní Dagmar, jak teď vypadají vaše dny?

„Jsou stále stejné. Většinu času trávím rehabilitací, protože můj zdravotní stav se spíše zhoršil, než zlepšil. Mám chronickou bronchitidu a také potíže se zády, takže pro mě není vhodné žádné prostředí. Nesmím dlouho sedět, stát či chodit. Mám stále velké bolesti v ruce. Je toho prostě spousta, ale snažím se s tím stále něco dělat. Měla jsem spoustu zájmů, ale s mým postižením toho moc dělat nejde. Bohužel.“

Je nějaká naděje, že se zraněnou rukou budete hýbat?

„Rehabilitace mi moc nepomohly, má levá ruka je stále ve stejném stavu, ale snažíme se jí tak alespoň udržet. Žádná možnost na zlepšení tu bohužel není, ale snad to nebude ani horší.“

Po propuštění z vazby jste bydlela u matky. Jak to máte teď?

„U mamky už nebydlím. Teď jsem u svého přítele, který je mi prostě vším. Velmi mi pomáhá, jak po finanční stránce, tak i po té psychické. Mamku stále navštěvuji, ale se sestrou se bohužel nestýkám.“

Pokoušela jste se najít si třeba nějaké zaměstnání?

„Samozřejmě, že jsem se pokoušela najít zaměstnání, ale můj zdravotní stav mi stále nedovoluje aktivně pracovat. A navíc ta moje minulost...“

Nepřemýšlela jste proto o tom, že si změníte jméno?

„Ne, jméno jsem si nezměnila a měnit ho ani nehodlám. Není důvod.“

Takže vás lidé na ulici stále poznávají? Vyčítá vám někdo ten únos?

„Už to není tak často jako dříve, ale poznávají mě. Pokud si vzpomínám, tak mi to nikdy nikdo nevyčítal.“

Jak často jezdíte do Hajan, odkud pocházel váš manžel? Navštěvujete se s jeho příbuznými?

„Příliš často se tam nedostanu, ale zajedu při každé možné příležitosti. S rodinou mého manžela se stále stýkám. Je to stále moje rodina, i když Pavel už není mezi námi.“

Vzpomínáte na Pavla často?

„Vzpomínám na něj já i můj současný přítel. Znali jsme ho oba, takže o něm často mluvíme. Vaříme si stejná jídla, jako jsme si dělali spolu, díváme se na stejné filmy.“

Před dvěma lety jste říkala, že vám začali psát někteří muži, kteří si také odpykávají trest. Dokonce jste tvrdila, že s jedním si píšete častěji než s ostatními. Pořád si píšete?

„Ne, už si nepíši s nikým. Celou svou minulost se vším všudy jsem nechala za sebou a snažím se žít znovu.“

Takže byste dnes udělala něco jinak? Rozhodla byste se znovu manžela unést?

„Nic se nedá opakovat, nic nelze udělat dvakrát. Stále je řada věcí o útěku, které nemohu a ani nechci prozatím prozradit. Pořád si myslím, že přijde lepší příležitost, kdy to budu moci říci, vyprávět.“

Příběh českých Bonnie a Clydea

Pondělí 2. 11. 2009 – Tehdy to vlastně začalo. Okresní soud Plzeň-jih vyměřil Pavlu Tauchenovi a jeho kumpánovi Pavlu Kočovskému pětileté tresty. Pomocí výbušnin vykrádali trezory v zemědělských firmách a obchodech. Způsobili škodu 700 tisíc korun.

Úterý 10. 11. 2009 – Dagmar Tauchenová v Plzni přepadla se zbraní v ruce eskortu, která jejího manžela vezla na lékařskou prohlídku. Nastoupil s ní do modré Škody Fabia. Policie okamžitě zahájila rozsáhlé pátrání, na silnicích byly zátarasy, nebe křižovaly vrtulníky. Dagmar s Pavlem strávili noc u svého známého.

Středa 11. 11. 2009 – Tváře obou uprchlíků se objevují na stránkách Interpolu, je vyhlášeno mezinárodní pátrání. Policisté jako jedno z míst, kde by se uprchlíci mohli ukrývat, vytipovala Hajany na Strakonicku, odkud Tauchen pocházel. Na silnici už čekají kontroly. Fabia se snaží ujet po lesní cestě, dochází k přestřelce. Tauchen je nalezen mrtvý v autě, jeho prostřelená hlava spočívá na volantu. Tauchenová se snaží utéct, ale je vážně postřelena.



Autor: pp