Jdi na obsah Jdi na menu
 


Česká husa

8. 11. 2010

 

Česká husa a její chov
 
obr1 Česká husa vyniká skromností,nenáročností,užitkovostí.Vlastnosti české husy formovaly po staletí tvrdé klimatické podmínky ,ve kterých byla chována a selektivní výběr při odchovu ,kdy se kladl důraz na dobré růstové schopnosti při minimální péči chovatele tzn.zhodnocení různých odpadů z domácnosti,ale také v dřívějších dobách hojně využíván sběr vypadaných zrnin po žních ,ale hlavně pastevní způsob obživy. Další pro českou husu typická vlastnost,na kterou byl vždy kladen důraz při výběru do chovu,je zachování pudu sezení na vejcích ,tzn. že husy jsou schopny nanést 12-14 vajec ,která samy vysedí a odvodí vylíhlá housata . Při odebrání housat jsou schopné nanést druhou již menší snášku, asi 8-10 vajec ,která spolehlivé vysedí a odvodí housata . Česká husa vyniká zvláště v dřívějších dobách ceněnou vlastností a to je peří , které je jedno z nejkvalitnějších . V dnešní době umělých vláken a alergií je opomíjené,ale například nejkvalitnější spací pytle nebo bundy pro horolezce jsou z prachového peří českých hus, které má vynikající izolační vlastnosti .Z pohledu dnešního chovatele je většina těchto vlastností i dnes velikým přínosem ,kdy při vynaložení minimálního úsilí a financí husa nabízí dobré využití neobdělávaných ploch či zahrad ,ale také kvalitní maso a peří .
CHOV:Chov hus se dá rozdělit do tří období: Přípravné období, snáškové období,pastevní odchov.
Přípravné období
Začíná začátkem listopadu,kdy bychom jsme měli mít jasno o sestavení chovného hejna a do této doby zařadit nové husy popřípadě housera.U nově založených kmenů platí totéž a každý zájemce o chov by do této doby měl husy zakoupit . Dodržení této zásady je důležité, česká husa i přes svoji domestikaci si zachovala určité vlastnosti divokých hus,které žijí v párech a setrvávají v nich po celý život . Husy potřebují nejméně 3 měsíce !! na to ,aby si na sebe zvykly.V kmenu je možné chovat 1až 3 husy , nejlépe se ale osvědčil chov 1,1 .Při větším počtu hus se stává, že buď houser nepřijme určitou husu nebo obráceně z důvodů již dříve uvedených .Větší počet hus v kmeni by také způsoboval potíže ve snáškovém období ,protože husy jsou v tomto období značně nesnášenlivé a v omezeném prostoru ustájení by se navzájem rušily. Přípravné období je důležité také z hlediska správné kondice hus ,která ovlivňuje pozdější snášku a tím i rentabilitu chovu.V této době dbáme , aby husy příliš netučněly, ale také nestrádaly ,protože pastva nebývá už tak hodnotná,nebo už není k dispozici.
Základem krmné dávky by měla být šťavnatá krmiva- řepa ,zelí,mrkev-zvláště ta je vhodná z důvodu vysokého obsahu vitamínu E, který příznivě působí na pozdější kvalitu násadových vajec. Krmná dávka by také měla obsahovat rostlinné úsušky -kopřivy ,vojtěška,luční seno- je vhodné pro jejich lepší stravitelnost tyto sešrotovat a vše doplnit směsí šrotu/ pšenice ,ječmen,oves,kukuřice/.Kukuřici přidáváme jen omezeně z důvodu vysokého obsahu energie ,která by ve větším měřítku způsobovala tloustnutí hus.Důležitou součástí krmné dávky jsou také různé minerální a vitaminózní doplňky,kterých je na našem trhu dostatek. Krmivo je vhodné podávat ve formě míchanic ,v množství ,které husy sežerou za 20-30 minut .Míchanicí krmíme ráno,na noc je vhodné podávat zrno ,aby husy za dlouhých zimních nocí příliš nehladověly .
Koncem přípravného a začátkem snáškového období zajistíme husám snášková hnízda aby si na ně zvykly a to nejméně 3 týdny před začátkem snášky .Hnízda umístíme v prostoru ustájení tak, aby husy byly od sebe co nejdále ,nejlépe v každém rohu místnosti .Velikost hnízda by měla být přibližně 50-60 cm a vysoká by měla být tak , aby nedocházelo při sezení k vykulení vajec z hnízda. Při nedodání snáškového hnízda si husy zbudují hnízdo sami z podestýlky a prachového peří, ale hrozí nebezpečí,při malém prostoru ustájení, vzájemného rušení hus .Koncem ledna a začátkem února již husy krmíme pokud možno co nejlépe a krmnou dávku, dovolí-li nám to možnosti, vylepšíme naklíčeným ovsem .
Snáškové období
obr2 Toto období je nejnáročnější v životě husy z důvodu velkého výdaje energie ,které je třeba na utváření biologicky kvalitního vejce.Krmná dávka by v tomto období by měla být co nejkvalitnější co se týče minerálních látek, stopových prvků ,vitamínů a bílkovin . Nevhodné jsou ale živočišné bílkoviny ve větším množství /masné a mléčné odpady protože přebytek živočišných bílkovin ve vejci způsobuje problémy při líhnutí ,kdy nestrávené bílkoviny zalévají líhnoucí se house nebo znesnadňují jeho klubání .Krmná dávka by měla obsahovat dostatek vitaminu E /mrkev,oves,naklíčené obilí /,který příznivě působí na kvalitu vajec ,ale je také důležitý pro udržení dobré pohlavní aktivity houserů .Husy se páří každý den nejčastěji na vodě ,ale stačí jim i větší nádoba-vanička ,lodna. Voda usnadňuje páření protože houser na rozdíl od hrabavé drůbeže má vyvinut penis a páření je tudíž složitější .Většina hus začíná snášet v polovině února ,ale vždy záleží v jakých klimatických podmínkách jsou chovány ,a tak rozdíl mezi husou chovanou v mírném klimatu nebo husou chovanou v podhorských podmínkách může činit jeden až tři týdny . obr3 Česká husa v prvním snáškovém cyklu snese 10-14 vajec.Husy snášejí vejce obden a v naprosté většině v ranních hodinách .Dbáme na to aby vejce nezůstávala v hnízdě dlouho,zvláště za velikých mrazů by kvalita násadových vajec klesala,nebo by byla znehodnocena rozmrznutím .Váha vajec se pohybuje okolo 120 g od hus které snášejí prvním rokem ,v dalších letech váha vajec vzroste až na 180-200 g,ale bude se vždy lišit u každé husy dle jejich rodových dispozic .Tvar vajec též vždy rozdílný a je možné většinou určit ,které vejce patří příslušné huse.Sebraná vejce označíme číslem husy a dnem ,kdy byla snesena .Vejce ukládáme na proložku buď špičkou dolů, nebo položíme za předpokladu ,že vejce každý den otočíme o 180 °,aby se udržela středová poloha žloutku ,důležitá pro zdárné líhnutí. Vejce skladujeme při teplotě 10-15 °C ,nejlépe v šeru .Husy snášejí každá do svého hnízda ,které tvrdě brání ,proto je důležité ,aby byla hnízda od sebe co nejdále a husy se nerušily.Toto opatření také usnadní identifikaci vajec.Po snesení posledního ,většinou po 10-12 vejci ,husa pustí prach tzn. zaplní hnízdo prachovým peřím a je připravena sedět .Huse vrátíme její vejce,ale při větší počtu podkládáme maximálně 12-13 vajec, protože husa není schopna více vajec obsednout a hrozilo by prochladnutí vajec a tím jejich znehodnocení .Nejstarší snesená vejce buď podložíme pod husu s méně vejci nebo vyřadíme . V některých případech se stává ,že husa po nasednutí na vejce ještě snese 1-2 vejce .Inkubační doba housat je 30 dní ,ale počítejme s tím,že od nasednutí vajec po vylíhnutí housat uplyne 31-32 dní .Tento posun je zapříčiněn zahříváním vajec na teplotu potřebnou k vyvíjení zárodku .Po dobu sezení husa omezeně přijímá potravu,ale je důležité,aby přijímaná potrava nezpůsobovala průjem,který by znečisťoval vejce .Krmíme celé zrní a umožníme huse přístup k vodě nejen k pití,ale i ke koupání,které je důležité při líhnutí ,kdy husa mokrým peřím nasedá na vejce a zvyšuje tím vlhkost .Vylíhlá úplně oschlá housata odebíráme pro větší klid husy při dolíhnutí zbylých housat.
Chceme- li přirozený odchov po vylíhnutí posledního housete ,vrátíme odebraná housata huse . Nevrátíme li huse housata a budeme je odchovávat uměle ,přinutíme husu k druhé snášce.Po 14 ti -20ti dnech začne husa jevit zájem o housera a po dalším týdnu se většinou začíná znovu pářit a začíná snášet vejce. Po odebrání housat huse dbáme na to ,aby husa housata již neslyšela a neviděla,protože by nejevila zájem o housera a snášku .Druhá snáška čítá 8-10 vajec ,při kterých postupujeme stejným způsobem, jako u první snášky . Housata z druhé snášky již huse ponecháme .
obr4 Budeme li odchovávat housata z první snášky přirozeně , přemístíme husu s housaty do samostatného prostoru.Housat a krmíme v prvních dnech míchanicí z jemně nakrouhaných kopřiv,směsí obilnin a minerálních látek samozřejmostí je přístup k vodě a písku .V dalších dnech , při pěkném počasí ,umožníme huse s housaty pastvu .Housata v prvních dnech života značně rostou,proto dbáme,aby krmná dávka byla kvalitní .Po 4 týdnech si již housata značnou část krmné dávky opatří sama pastvou ,ale v této době začínají opeřovat a tak krmnou dávku obohatíme o minerální přípravky ,které podporují opeřování .V této době již přidáváme na noc zrno .Desátý týden života jsou již housata zcela opeřena ,v dřívějších dobách se v této době podškubávala .Nebudeme li husy podškubávat ,zralé peří vypadá samo. Nové peří naroste za 8 týdnů.V této době jsou již housata zcela samostatná a nepotřebují péči husy .Budeme li housata odchovávat uměle , musíme vzít na zřetel , že budeme simulovat starost husy ,takže musíme housatům v odchovně zajistit dostatek tepla ,které by jinak zajistila husa . Krmíme stejně jako při přirozeném odchovu ,jen dbáme ,aby se housata nesmáčela v napáječkách ,hrozilo by prochladnutí,protože housata nemají vyvinutou tukovou žlázu na maštění peří .Housata odchovaná pod husou jsou namaštěna z peří husy ,pod kterou se zahřívají a tudíž nehrozí promáčení ,Odchov probíhá celkem stejně jako s husou ,jen musíme housatům zajistit ochranu před škůdci /kočky,psi,potkani,a pod/. Housata odchovaná uměle se vyznačují větší důvěrou a přítulností k člověku ,nepodléhají tolik stresu při manipulaci s nimi /kroužkování,výstava,podškubávání/.
Pastevní období
Je nejdelší a nejekonomičtější .Toto období probíhá po vysezení housat ,kdy husy ,které vodí housata ,je již možno pást .Husy v tomto období také přepeřují. Po deseti týdnech života housat je možno nechat husy spásat vegetaci a krmnou dávku doplnit obilím ,které podáváme na noc .Pastvu lze využívat až do zámrazu .
obr5 obr6

Zdroj: www.husaceska.cz

Ze stránek Rohozenská husa.cz:

Chov hus
Na základě vlastních dlouholetých zkušeností jsme sestavili praktické rady pro výkrm, které Vám pomůžou dosáhnout maximálních výsledků ve výkrmu našich hus. Tyto rady si můžete stáhnout v pdf. ve formě brožury a případně vytisknout ZDE
Přejeme Vám mnoho úspěchů!
Husa patří mezi vodní drůbež, přesto ke svému životu nepotřebuje intenzivně využívat vodní plochu. Z hlediska výživy je převážně býložravec, proto spotřebuje přes 1 kg zelené píce denně. Pro kvalitní výkrm je důležité počáteční období, kdy se nesmí podcenit žádný faktor ovlivňující zdárný růst. Kvalitní zmasilou pečínkovou husu lze vykrmit za 120 a více dní.
PŘÍPRAVA PROSTOR
Před naskladněním housat do odchovny je nutné prostor řádně mechanicky vyčistit, vydezinfikovat a předem vyhřát. Optimální teplota v odchovně se liší podle stáří housat, správnou teplotu zjistíte v tabulce č.1 uvedené níže.
Jako podestýlka se použijí suché hobliny, nebo suchá sláma, nejlépe řezaná. Pozornost je třeba věnovat i intenzitě zástavu, přeplněná odchovna působí nepříznivě na růst, pohodu a zdraví zvířat. Optimální počty zvířat na 1 m2 jsou uvedeny taktéž v tabulce č.1.
Tabulka č.1 - Rozpětí optimálních teplot a počty zvířat v odchovně a ve výběhu
  Období odchovu - týdny
1. 2. 3. 4. 8. 16.
Teplota pod el. kvočnou ve °C 30-32 25-29 20-25      
Teplota v odchovně v °C 26 22 20 15-25 15-25 15-25
Relativní vlhkost % 55 55 60 65 65  
Počet housat v odchovně, ks/m² 10 10 10 6 2 2
Zatížení výběhu, ks/m²       1 1 1
Během výkrmu je nutno dobře větrat, odstraňovat vlhkou podestýlku a zabezpečit dostatek místa u krmítka, kdy se počítá s 15 cm na kus a u napáječek s 3 cm na kus.
VÝKRM 1. A 2. TÝDEN
V prvních dnech po vylíhnutí je vhodné podávat kompletní směs pro výkrm housat VH 1, kterou nabízíme ke koupi zároveň s housaty na naší farmě. Po dvou týdnech výkrmu lze přidávat do směsi ¼ kukuřičného, nebo ovesného šrotu. Alternativou ke krmné směsi je v domácím prostředí krmení nastrouhaným suchým chlebem, nebo šrotem, namáčeným v mléce, smíchaným s vařeným vejcem a tvarohem a nadrobno nasekanými kopřivami.
Zelené krmivo lze podávat již od prvních dnů výkrmu a dávku postupně zvětšovat. Jako součást krmení je vhodné podávat i písek, nebo vápencový grit, který zlepšuje trávení housat. Při tomto alternativním způsobu krmení je vhodné doplnit stravu multivitaminem Supervit D.
Součástí krmení je i ne příliš studená pitná voda, kterou je nutno při každém krmení měnit. V prvním týdnu se krmí v malých dávkách každé tři hodiny, v druhém týdnu tak pětkrát denně. Krmivo mají housata spotřebovat do půl hodiny po předložení.
VÝKRM 3. AŽ 8. TÝDEN
Od třetího týdne věku lze, podle klimatických podmínek, navykat housata na pastvu. Housata však nesmí být vystavena jak přílišnému teplu, tak naopak nesmí prochladnout! Doba pobytu venku se postupně prodlužuje. Na noc se však vždy zavírají na suchou podestýlku.
Od 4. do 8. týdne věku housat je vhodné používat pro výkrm krmnou směs VH 2 a postupně ji ředit přidáním obilních šrotů. Při dobré pastvě se doplňuje krmná dávka zvlhčenou míchanicí z obilních šrotů, vařených brambor, celého zrna a zelené píce. V domácích podmínkách lze provádět výkrm za použití doma dostupných krmiv tak, jak je obsaženo v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2 - Krmné dávky pro housata podle stáří
  Množství krmiva v g na kus a den
1.týden 2.týden 3.týden 5.týden 8.týden
Obilní šroty 12 15 30 60 50
Vařené brambory     50 120 200
Tvaroh 10 10 50 40 30
Drcené kosti 0,3 0,5 3 10 10
Červená mrkev 5 20 20    
Zelené krmivo 3 30 50 200 400
Krmná sůl     0,3 0,3 0,4
Vařený oves       25 35
CELKEM 30,3 75,5 203,3 455,5 725,4

DALŠÍ TÝDNY
V 10. týdnu růstu lze housata prvně podškubat. Podškubává se těsně před dosažením zralosti peří, kdy brk je bez krve a je měkký. Podškubává se pouze krycí peří na břiše na hrudi. Podškubání housat má za následek snížení přírůstků, neboť veškeré živiny jdou na obnovu nového peří. Další peří dozrává za cca 7 – 8 týdnů.
Po třech měsících výkrmu se husy dokrmují směsí obilních šrotů a vařených brambor, na noc se přidává celé obilí. Je potřeba mít stále na paměti, že husy potřebují mimo bohaté pastvy i přístup k minerálním látkám a písku.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář