Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chov hus

3. 1. 2010

 Obecně o chovu hus

Tento článek si klade za cíl podrobně pospat problematiku extenzivního chovu a odchovu hus. Používám-li slova extenzivní, přirozený nebo přírodní, mám tím namysli chov ve výběhu, odchov na pastvě s přístupem k vodě pod rodiči či pěstouny. Text nepojednává o způsobu výkrmu brojlerových plemen, umělé inkubaci ani možnostech šlechtění pro potřeby výstav.

V článku bude mnohokrát zmíněn pojem domácí husa. Pod tímto budu považovat husu lehkého typu. V našich končinách se může jednat o husu českou. Může však jít i o husu slovenskou a v jiných zemích jiná národní plemena, která se po staletí chovají na daných územích. Společnými znaky všech jsou zachované instinkty inkubace vajec a vodění mladých, průměrná snůška okolo 15 vajec v jednom hnízdění a váha do 5 Kg.

 

Vše co je uvedeno v tomto článku, vychází z mých vlastních zkušeností. Literatura o chovu hus je zatím slabá, a když je, tak stejně nevysvětluje konkrétní problémy drobného chovatele a extenzivní chov už vůbec ne. Pokud to zde čte nějaký zkušený chovatel, byl bych rád, kdyby mi v rámci výměny zkušeností sdělil jeho postřehy z chovu hus, co je společné, jaké má jiné problémy, nemoci atd. Všem začínajícím chovatelům přeji mnoho úspěchů v chovu těchto krásných a inteligentních ptáků.

 

Husa Husa

Divoké husy

Husy patří společně s kachnami do řádu vrubozobých. Od kachen se však liší v mnoha ohledech. Husy se specializovaly výhradně na rostlinnou stravu. Na rozdíl od kachen proto není jejich život tak silně svázán s vodní plochou. Vodní plochu využívají jako bezpečné místo ke spánku a útočiště s mladými. Nejzajímavější vlastností je jejich migrace. Naprostá většina hus každoročně překonává velké vzdálenosti na svá hnízdiště, povětšinou do severských zemí. Toto chování odjakživa člověk obdivoval a doposud není přesně popsáno, jakým způsobem se husy na svých cestách orientují (odhaduje se orientace pomocí hvězd, slunce, geografie a vliv magnetického pole země). Právě díky migraci na velké vzdálenosti žijí husy v monogamii. Celoživotní partnerský vztah má čistě praktický důvod. Jestliže husy vynaloží ohromné úsilí na cestu do míst, kde je velmi krátké jaro a léto, nemají čas na každoroční hledání partnera. Samec nemusí každým rokem dokazovat samici své kvality. Migrace je forma přírodního výběru. Pouze zdravý a silný pták dokáže zvládnout tak fyzicky náročnou cestu. Migrace a relativně složitý společenský život v hejnu vedl také k rozvinutí větší inteligence těchto ptáků.

Domestikace hus

Husa patří mezi nejstarší chovanou drůbež. Chov hus má na našem území dlouholetou tradici. Ceníme si především jejího peří a na druhém místě masa. Předkem husy domácí je husa velká. Proces domestikace potlačil u hus pud migrační a monogamii. Ptáci mají také větší hmotnost. U některých plemen šlechtěných na snůšku (na maso) se potlačila kvokavost a urychlilo se pohlavní dospívání.

 

Troufnu si však říci, že domestikace husy asi nebyla až takovým problémem a některé instinkty (hlavně migrační a monogamie) u hus zcela nevymizely a nevymizí. Hlavní důvodem je to, že proces učení hraje u těchto ptáků mnohem větší roli. Housata mají zvláštní instinkt. Po vylíhnutí v prvních dnech přijmou za své rodiče cokoli co je větší než ony samy a je v prvních asi 48 hodinách s nimi v blízkém kontaktu. Může jít o jiného ptáka (kachna, slepice), může jít o savce i tak velkého jako je člověk. Při různých experimentech dokumentaristů bylo prokázáno, že housata, která přijmou člověka jako náhradního rodiče, jsou pak velmi krotká a plachost (která je typická pro některé divoké hrabavé) se ztrácí u hus už v prvním pokolení. S tímto úzce souvisí pud migrační. V divočině housata následují své rodiče, migrovat se hlavně učí a samy to nedokáží. Jestliže rodiče nemigrují ani u mladých ptáků tato potřeba není tak silná a rychle vymizí. Stejně tak monogamie. Když není odkoukána u rodičů a nejsou v ní housata vychovávána u dospělých ptáků, se pak striktně nedodržuje. Obecně však domácí husy monogamii spíše preferují.



Prostřední pro chov

Husy patří mezi vodní drůbež. Při jejich chovu bude opravdu zapotřebí vody. Voda je velmi důležitá. Pomáhá ptákům, aby se jejím prostřednictvím zbavovali nečistoty, roztočů a parazitů - udržovali peří v dobrém stavu (slepice a ostatní hrabaví toto provádějí pomocí popelení). Pokud nemáte možnost vybudovat dočasný bazének o rozměrech minimálně 1x1x0,3m do chovu se nepouštějte. Husy nemají žádné hřebínky, ani jiné okrasné konstrukce na hlavě, které by mohly způsobit omrznutí. Díky velmi hustému peří, jeho hustějšímu složení (vrstvě prachového peří) a možnosti jeho maštění, mohou zůstat v našich podmínkách celoročně venku bez potřeby zavírání do vyhřívaných ubikací. Snášejí velmi nízké teploty bez problémů. Dospělé husy lze do -10 °C ponechat na sněhu od -10°C jim poskytneme přístřešek s podestýlkou (obvykle ho nevyužijí). Co se týče peří, setkal jsem se s pověrou, že husy je nutno pravidelně oškubávat. Husy se podškubávají jen za účelem získání peří. (není to pro ně nic příjemného). Charakteristické pro ně je období pelichání. Husy, kachny a labutě obvykle přepeřují najednou. Jednou do roka jim vypadnou všechny ocasní pera, všechny letky, později se velmi rychle přepeřuje celé tělo, do 2 měsíců je pták jako nový.

 

Divoké husy jsou výbornými letci. Dokáží bez přestávky přeletět velké vzdálenosti. Domácí husa je mnohem větší než divoká. Díky šlechtění je mnohem těžší ovšem při stejných parametrech křídel. To znamená, že není zrovna dobrý letec. Přesto dokáže většina domácích hus s dostatečným rozběhem vzlétnout. V opravdové nouzi dokáže mladý jedinec odstartovat i z místa bez rozběhu (např. při napadnutí psem). A vyletět do výšky 5 metrů, 150 a více metrů daleko. Každou novou husu doporučuji před vypuštěním, nejdříve zbavit prvních 5 letek na obou křídlech z vnější strany (z estetického hlediska, po složení křídel není tento zákrok patrný). Při pelichání letky dorostou a během tohoto období si husa přivykne na prostředí.

Zastřihování letek Zastřihování letek

Strava

Husy jsou vegetariánky. Žížaly, žáby, slimáky (oblíbené pochoutky kačen) odmítají. Hlavní složkou jejich stravy je tráva, semena trav, kořínky rostlin plus různé druhy obilí (pšenice, oves, ječmen, kukuřice). Nepohrdnou zelím, salátem, jablky, namočeným suchým pečivem. Nedoporučuji krmit husy zbytky od oběda. Kořeněná, slaná a tučná jídla ptákům (všem zvířatům) nesvědčí a téměř ve všech případech zkracují jejich život.

 

Jsou však učenlivé. Housata odchována slepicí nebo kachnou se stávají stejně hmyzožravá jako rodiče a žížalou nepohrdnou.
V extenzivním chovu se uplatňuje pravidlo 100hus na hektar louky.



Chov hus (v hejnu)

Husy jsou tvorové, kteří v přírodě žijí v hejnech s pevně vytvořenými páry na celý život. V hejnech mají husy větší bezpečnost. A trvalé páry jsou nezbytné, neboť většina hus hnízdí na severu naší zeměkoule (Kanada, Anglie, Irsko, Island Skandinávie atd.). Zde je jaro a léto velmi krátké není proto čas na námluvy a dvoření samců. V domácím chovu, na dvorku, husy také vytvoří páry, ale v praxi ve velkochovech se tento přirozený pud potlačuje neboť je to neekonomické (jeden houser dokáže oplodnit až 6 hus). V praxi i drobnochovatelé uplatňují ekonomický poměr: houser a 2-3 husy. Většina domácích hus ale třetí a další husu nestrpí a budou ji šikanovat. Dá se tomu předejít sladěním hejna z mladých ptáků (nejlépe housat) ale ani tento postup není zaručený. Většina chovatelů proto hejno slaďuje z tolerantních ptáků i několik let. Houser většinou preferuje jednu husu jako hlavní partnerku. S dalšími se páří a akceptuje je. I husy se navzájem šikanují. Při sestavování větší chovné skupinky si proto musíme všímat jakékoli agresivity ve skupině. Šikana často vede k hladovění některých členů hejna. Husy paří mezi tu agresivnější drůbež. Houser neváhá a v období hnízdění skočí i na člověka či psa. Díky křídlům je schopen Vás štípnout i do vyšších partií těla. Takže pozor. A především pozor na menší děti. Stisk husího zobáku není nijak malý, dokáže bez problému naporcovat suchý krajíc chleba. Mne se stalo, že v období housat, houser roztrhal hřbet slepici.



Pro odchov důležité informace:

  • Husa snáší vejce už v prvním roce života
  • Houser je pohlavně dospělý v prvním až druhém roce života (individuálně podle plemene)
  • Inkubace 28-33 dnů.
  • Líhnutí trvá až 48 hodin

 



Dvě rady do začátku při shánění chovných zvířat pro extenzivní chov.


1. Nikdy nekupujeme chovné páry od jednoho chovatele.
Nebudeme mít jistotu, že jde o nepříbuzné ptáky. Příbuznost snižuje plodnost jedinců, odolnost potomků a má mnoho dalších negativních dopadů.

2. Pokud nemusíme, nekupujeme čistokrevné ptáky.
Ve snaze zachovat potřebné standardy vzhledu ptáka pro účely výstav, jsou mnozí šlechtitelé schopni dojít až tak daleko, že:
  • udržují chov v naprosté čistotě,
  • líhnou pouze v líhních,
  • často ptáky preventivně zbytečně přeléčují
  • a dokonce vědomě kříží příbuzné ptáky.

Takový to chov má velmi neblahý vliv na imunitní systém. Ptáci jsou velmi snadno náchylní k nemocem a parazitům. Jedinci z těchto chovů jsou použitelní pouze pro výstavy a klecový chov. Jejich využití v extenzivním chovu na maso je spojeno obvykle s velkými ztrátami v prvních letech chovu.

 

Máme-li tu možnost, vybíráme si pro chov kusy, které byly odchovány vlastními rodiči nebo pěstouny a měly možnost volného výběhu. Výhodou je, pokud má chovatel více druhů drůbeže pohromadě (v přijatelném poměru na velikost výběhu).

 

Takoví jedinci mají velmi dobře vyvinutý imunitní systém. Odchov pod rodiči a ve výběhu umožní, aby mládě přišlo do styku se všemi možnými viry, bakteriemi a parazity. Drobnými infekcemi se pak imunitní systém cvičí (co tě nezabije, to tě posílí). Tak jako u všech živočichů předávají rodiče na potomky protilátky, které jej chrání v prvních týdnech života. Proto jsou tito ptáci zárukou odolného potomstva ve Vašem dalším chovu.



Určení pohlaví

I uznávaní odborníci nemají 100% úspěšnost. Chybí totiž vnější rozdíly ve zbarvení a na rozdíly ve velikosti se také nedá spoléhat. Houser bývá obvykle trochu větší a má vzpřímenější postoj na rozdíl od husy, která je usedlejší. Houser má písklavý pronikavý hlas (často s nápadným přechodem tenký/hrubý jako by "mutoval"), husa má hlas hlubší. Husa dovolí houserovi paření pouze v období hnízdění, ale houser se chce pářit povětšinu roku. Proto vždy když jsou spolu ve vodě, se dvoří. Při tom ladně hlavou nabírá vodu na křídla, ale nesnaží se koupat, pouze se předvádí - tok housera. Výsledek je ten, že husa z vody uteče a ve vodě zůstanou pouze houseři, kteří se snaží pářit navzájem. Oba se snaží zobákem dotýkat hřbetu toho druhého a vylézt na sebe. Vypadá to trochu jako boj. U více houserů dojde i k vytvoření uzavřeného kruhu, kdy se každý snaží vylézt na toho druhého. V takové šlamastice žádná husa nikdy nebude. Houser je rovněž agresivnější. Husa při odchytu obvykle prchá, po polapení nadělá velký rámus. Houser je ochoten i bojovat při odchytu spíše kouše, než křičí.

 

Poslední metodou (také ne 100%) je kloakální. U dospělých jedinců lze po masáži a přitlačení kloaky najít penis housera (jako jediní mají vrubozobí samci penis, v ptačí říši ojedinělé). Metoda je spolehlivá především u dospělých jedinců a chce hodně praxe.

 

Všechny vnější znaky a rozdíly v chování jsou nejlépe pozorovatelné u dospělých jedinců. U hus mladších 1 roku je velmi těžké rozlišit pohlaví.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

díky

(jiří, 12. 12. 2014 11:12)

musíme se zase naučit se sami živit,stát a zabezpečení nemusí být trvalé,jsme ale šikovný národ,nikdo nás z naší kotliny nedostal.Takovéto informace pomáhají národu přežít.Ještě je ale po období bezbožnosti potřeba se vrátit k evangeliu,tedy k pravdě o Bohu a člověku.Jde totiž o to,že jsme,ač to tak nevypadá,věčné bytosti a někde budeme trávit věčnost.Pozor však na Jehovisty a islám.Pravda o Ježíši Kristu je jednoduchá,vzal na sebs naše viny,zemřel a pak,jakožto nevinný vstal z mrtvých.Přijmi ho jako Pána,Spasitele.Musíš ale předtím uznat,že jsi vinan ty,vyznat hříchy a poděkovat za Jeho obětování se.Udrž si tuto pravdu až do konce života a nezradit jako vydržel Jan Hus.Stále vyznávej hříchy jsme jen lidi,čti Bibli.Chodit mezi křestany je nutné,pomáhají si a podrží.Modlitba je rozhovor z BOHEM,jako s blízkým
nemusíš chodit jen do kostela,Bůh je všude.