Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co všechno může sníst pes aneb patálie se slimáky

26. 5. 2010

Co všechno může sníst pes aneb patálie se slimáky

 

Většina pejskařů je už v dnešní době dobře informována o tom, jaké nebezpečí představují nástrahy na hlodavce, ale myslím, že jen málo se ví o tom, jak nebezpečné mohou být třeba takové jedy na slimáky. Letošní deštivé léto slimákům přeje a tak se otázka otrav domácích miláčků jedy na slimáky stává aktuální.

V krátké době jsme ošetřovali dva psy, kteří si na jedovatých slimáčích granulích pochutnali. Přestože je na obalu uvedeno, že jsou ošetřeny tak, aby jiným zvířatům nechutnaly, najdou se labužníci, kteří je s chutí konzumují, a tak jsme se rozhodli, že je potřeba majitele psů, ale i jiných zvířat varovat. S prvním psem přijel vyděšený majitel večer. Pes zřejmě sežral modré granule proti slimákům, ale pán nevěděl, jak dlouho to už je, protože si jen všiml, že hromádka ve skleníku zmizela. Pejsek vrtěl ocáskem a vypadal normálně. Z toho jsme usoudili, že ještě neuběhla moc dlouhá doba od pozření, jed se tedy nezačal vstřebávat a granulky jsou zatím stále v žaludku.
 V takovém případě je potřeba donutit psa, aby je vyzvracel. K tomu se používá nejčastěji 3% peroxid vodíku, který se podá stříkačkou do tlamy a v žaludku se napění. To vyvolá podráždění a následně zvracení. Nikdy jsem peroxid neochutnával, ale z toho, jak rychle se veselé vrtění změnilo ve zběsilý úprk, usuzuji, že to asi nebude nic moc. Po několika stříkačkách se to konečně podařilo a my zjistili, že obavy byly na místě. Kromě normálních granulí, které měl pacient k večeři, na nás „mrkaly“ i zelenomodré, zčásti už rozpuštěné slimáčí granulky. Psa jsme tedy nechali ještě několikrát vyzvracet až jsme si byli jisti, že už v žaludku nemá nic. Pak jsme mu ještě pro jistotu dali živočišné uhlí a upozornili pánečka, aby psa hlídal a kdyby se mu nezdál, ať hned volá.
 Druhý výtečník byla fenečka jorkšíra. Její páneček slavil zrovna narozeniny a ona se, asi aby mu udělala radost tím, jak pěkně papá, nacpala těmi samými granulkami jako předchozí pejsek. Když jsme viděli, kolik toho zbaštila, vůbec nás to nepotěšilo. Navíc vyzvracela jen něco a pak už zvracet nechtěla a tak jsme, i vzhledem k tomu, že šlo o tak malého psíka, provedli výplach žaludku a vpravili jsme jí tam sondou rozdrcené živočišné uhlí rozmíchané ve vodě.
 Oba pejsci jsou v pořádku, ale jen díky tomu, že jejich majitelé přišli včas a tak se jedovaté granulky nedostaly dál než do žaludku. V případě, že by se posunuly do střeva a jed se začal vstřebávat, mohla být jakákoliv léčba neúčinná. Takovéto otravy končí smrtí zvířete a to přes veškerou péči a snahu lékaře. Udává se, že potrava zůstává v žaludku psa asi čtyři hodiny, ideální ale je, pokud se žaludek vyprázdní do půl hodiny po pozření jedu. 
Velice důležité je tedy přijít včas, na nic nečekat a vše začít řešit.
 

Zdroj: http://www.animalvet.cz/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář