Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

MALÁ ENCYKLOPEDIE DOMÁCÍCH ZVÍŘAT
 
Co nám dávají domácí zvířata
 
Zvířata žijí již po několik tisíciletí v péči člověka. Pravěcí lidé lovili zvěř, aby měli dostatek masa a koží. Teprve později , když se člověk usadil, začal zvířata chytat, aby je choval při svém obydlí.Potom už nemusel stále vycházet na nebezpečný lov a měl dostatek masa i koží doma. Brzy se naučil z kůže vyrábět  přikrývky, oděvy i kožené doplňky k oděvu. Staří Egypťané začali dojit krávy a brzy zjistili, že se výživné mléko dá zpracovat na kyselé mléko, jogurt, máslo a sýr. Sladkosti chutnaly lidem vždy. V době kamenné šplhali lidé na stromy a vybírali včelám med, včetně plástů a larev. Zvířata žijí již po několik tisíciletí v péči člověka, ale ne všichni lidé se o zvířata starají dobře. Nemáme právo jenom od zvířat brát, ale musíme jim také umožnit žít podle jejich potřeb.
 
 
Kočka
 
Věděl jsi, že staří Egypťané obzvláště uctívali kočky? Kočky byly koneckonců velice užitečné. Vyhubily spoustu myší a krys v sýpkách. Zemřela-li uctívaná egyptská kočka, byla nabalzamována a jako mumie byla uložena do dřevěné schránky.
Kočky mají výborný zrak. I ve tmě rozliší předměty a pohyb, které jsou pro lidi neviditelné. Umožňuje to zvláštní vrstva v oku kočky, která dovede využít i malého množství světla. Za úplně tmavých nocí ani kočka nic nevidí. Svými hmatovými vousy vyslídí cestu a ucítí každý závan vzduchu.
Kočka prospí skoro celý den. Pokud nespí, většinou se věnuje hygieně. Je velice čistotná, Při čištění si olíže kožich až k hlavě svým drsným jazýčkem. Hlavu si čistí tak, že si jazykem navlhčí tlapky a těmi pak utírá hlavu a čumáček. Kočky důkladně pečují o svou srst. V zimě udržuje časté olizování srst pružnou a hustou. Ta je chrání před chladným počasím.
Kočka je velice obratná. Vždycky dopadne na nohy. Když třeba uklouzne po větvi stromu a spadne, stačí se ve vzduchu přetočit. Nastaví nohy a bezpečně dopadne na všechny čtyři. Kočku nemůžeme vychovávat jako psa. Sama se naučí používat kočičí záchod, ale povely jako sedni nebo lehni se nenaučí. I kočka může být na člověku závislá, ale potřebuje k životu mnohem více svobody než pes.
Zdomácnění kočky trvá už asi 4500 let a to nejprve v Egyptě.
Doba březosti: asi 2měsíce, 4-8 koťat. Koťata jsou slepá a bezbranná. Přibližně za týden začnou vidět. Kočičí maminka krmí svá mláďata asi dva až čtyři měsíce. Hrozí –li nějaké nebezpečí kočičí matka uchopí své mládě zuby za kůži na hřbetě a přenese je na bezpečné místo.  Koťátko to nebolí a proto se nebrání. Člověk by ale neměl kočku tímto způsobem chytat.
Potrava: hlodavci jako myši a potkani, ryby a ptáci
viz-NAKRMHO-Sortiment-Kočky
 
 
Pes
 
Věděl jsi, že psi mají mnohem lepší čich než lidé? Vyslídí i stopu starou 48 hodin. Není to žádný zázrak. Pes má totiž asi 220 miliónů čichových buněk v nosní sliznici, zatímco člověk jich má pouhých 5 miliónů.
Sotva se dá věřit tomu, že všichni psi pocházejí z vlka. A přece je tomu tak. Vlk byl před 10 000 lety asi jenom lidskou kořistí. Člověk jedl jejich maso a z kožešiny si dělal zvlášť jemné, teplé a nepromokavé oblečení. Nevíme dosud přesně, jak lidé přišli na to, aby chovali vlky jako společníky při lovu. Možná, už lovci doby kamenné věděli, že vlci dovedou vyslídit a pronásledovat svou kořist mnohem snáze, než oni sami. Využili toho a začali chovat mladé vlky, které vycvičili k lovu pro svou potřebu. Takoví vlci zkrotli a zůstali poblíž obydlí člověka, kde byli také krmeni. Potomky nejkrotších a nejpřítulnějších zvířat si lidé ponechali ve svých osadách. Tak se pozvolna, za tisíciletí, vyvinul z vlka pes, doprovázející člověka na lovu. Staří Egypťané dokonce chovali malé psíčky i vysoké lovecké psy.
Psi mohou být zábavnými kamarády na hraní i přítulnými druhy. Potřebují dostatečný výběh a dobrou výchovu. Člověk je pro psa vůdcem, kterého pes poslouchá.
Během doby se vypěstovalo více než dvě stě plemen, která se používají k nejrůznějším účelům. Zvlášť vycvičení psi pomáhají lidem – např. bernardýni hledají lidi zasypané pod lavinami, vlčáci vodí slepce, labradoři vyslídí i ty nejjemnější trhliny v potrubí.
Psi se zájmem očichávají stromy, aby zjistili, kdo u něho byl naposledy. Potom si svůj revír označí sprškou moče. Taková pachová značka může obsahovat spoustu informací: pohlaví, velikost i věk psa.
Zdomácnění psa: už asi před 10 000 lety na Balkáně v Evropě.
Doba březosti: asi dva měsíce, 3-10 štěňat.Teprve dvanáct dní po narození začínají štěňata vidět a slyšet a brzy začnou neohrabaně prozkoumávat své okolí. Přibližně šest neděl sají mateřské mléko. Stejně jako lidská mláďata mají nejprve mléčné zuby. Asi po dvou měsících je ztratí a potom jim narostou druhé zuby.
Potrava: maso, ryby, kosti
viz-NAKRMHO-Sortiment-Psi
 
 
Kůň
 
Věděl jsi, že původní předek koně byl velký jako liška?
Před 50 miliony let žili předkové koní ve vlhkém a hustém podrostu pralesů. Teprve po změnách klimatu a s přechodem ke stepnímu způsobu života, se postupně předkové dnešních koní těmto podmínkám z generace na generaci přizpůsobovali.Dosáhli větší velikosti, nohy se prodloužily a především pětiprstá končetina se změnila v nohu s jedním prstem, opatřeným kopytem. Z malých lesních zvířat, která se živila listím, se vyvinula velká stepní zvířata, která se živila tuhou trávou a jež táhla ve stádech tundrou, savanou či prérií.Za doby prvních lidí byly domovem největších stád koní obrovské stepi, které se táhly od Černého moře až do Mongolska.Zde se také poprvé koně používali k jízdě. Naši dnešní domácí koně pocházejí z různých ras divokých koní.Až na koně Przewalského, který přežil v některých zoo, už ostatní rasy divokých koní vymřely. Rozlišujeme teplokrevné a studenokrevné koně. Liší se povahou a vzhledem. Teplokrevníci se využívají jako jezdečtí koně. Jsou štíhlí a velmi čilí. Mezi nejznámější patří anglický a arabský plnokrevník. Studenokrevníci jsou nejlepší tažní koně. Mají klidnou povahu, jsou silní, ale trochu těžkopádní. Uplatňují se především při práci v lese.
Bílým skvrnám na hlavě a na nohou koní se říká znaky. Mají svá pojmenování. U divokých koní se znaky nevyskytují.Kováři přizpůsobují na kopyto koně správnou podkovu. Koně to nebolí. Předtím kováři koňské kopyto, které dorůstá podobně jako naše nehty, ostříhá a opiluje. U divoce žijících koní se kopyta odírají sama.
Kůň se pohybuje krokem, klusem nebo cvalem. Když jde krokem, slyšíme klapat všechna čtyři kopyta. Při klusu jen dvě kopyta – dvě jsou na zemi, dvě ve vzduchu.Běží – li ovšem kůň cvalem, má na krátký okamžik všechna čtyři kopyta ve vzduchu. Když koně pocítí nebezpečí, bez váhání utíkají. Jejich nejlepší obranou je běh.
Zdomácnění: už asi 5500 let v Asii
Březost: asi 11 měsíců. Ve třech letech je klisna dospělá a může přivézt na svět hříbě. Hříbátko se hned po narození samo postaví na nohy a začne pít mléko od své matky. Asi o týden později už se také začíná pást.
Potrava: tráva, seno, sláma, jaderné krmivo-oves, řepa
viz-NAKRMHO-Sortiment-Koně
 
 
Kur domácí
 
Věděl jsi, že kohouti kokrhají proto, aby označili svůj revír před jinými kohouty? Zakokrhá-li jeden, odpoví mu druhý ze sousedního dvora, někdy až 2 km vzdáleného.
Slepice vyhrabávají a vyzobávají zrnka, slimáky, brouky a larvy. Přitom pohazují trhavě hlavou sem a tam. Oči slepic jsou na boku hlavy, daleko od sebe, takže jenom takovým způsobem mohou dobře uvidět svůj úlovek.
Někdy se i kohout postará o své slepice. Najde-li zvlášť tučnou žížalu, zakokrhá na ně, aby se seběhly a nabídne jim potravu. Jsou-li slepice nasycené, vyhledávají si ve stínu teplé místečko pro odpočinek nebo pro popelení. Přitom se načepýří a křídly si navíří do peří hodně prachu. To je dobré proti slepičím blechám a roztočům.
Slepice se také rádi sluní. Schoulí se do důlku a široce roztáhnou peří. Přitom prozpěvují hrdelním krákáním.Večer posedávají slepice a kohout na svých bidýlkách v kurníku. Kohout mívá často jednu nejoblíbenější slepici, která se usadí zcela v jeho blízkosti. Ostatní slepice zaujmou svá místa podle svého postavení. Své postavení si slepice vybojují mezi sebou.
Zdomácnění: asi před 4.500 lety v oblasti Indu ( Asie)
Doba líhnutí: jednou až dvakrát do roka vysedí 12-15 vajec, z nichž se po 21 dnech líhnou kuřata. Než se kuřata vyklubou ze skořápky, slabě pípají. Kvočna jim odpovídá.
Potrava: části rostlin, semena, obilí, hmyz, červi, larvy, zrnka písku ( slouží k rozemýlání potravy v žaludku )
viz-NAKRMHO-Sortiment-Drůbež
 
Králík domácí
 
Věděl jsi, že králíkům stále rostou jejich přední zuby? Proto si je musí o něco tvrdého obrušovat, aby je neměli moc dlouhé.
Králík domácí vznikl ochočením králíka divokého. Chová se kvůli výbornému masu a kožkám. Zatímco králík divoký si vyhrabává rozvětvené nory, králík domácí se chová v králíkárnách. Králíkárna musí být postavená tak, aby chránila králíky před průvanem a vlhkem.
Králíci se podobají zajícům, jsou však menší a mají kratší uši.Králíci mají dobrý sluch a čich. Když něco zavětří, začne se jim chvět čumáček. Když se jim dostane do nosu nepříjemná vůně, kýchnou a podrbou se na čumáčku přední packou.
Králíci se velmi rychle rozmnožují. Mladé můžou mít už v sedmi nebo osmi měsících života. Samice, říká se jí ramlice, nosí mláďata jen 27 až 30 dnů. Tak může mít mladé několikrát za rok. Pár dní před tím, než mají králíčci přijít na svět, vystele samice pelíšek vlastními chlupy. Potom se narodí asi osm holých, slepých a bezbranných mláďat. Teprve během dvou týdnů jim naroste srst. Tři týdny sají mateřské mléko. Potom už mohou sama chroustat trávu a seno. Ve čtyřech měsících jsou králíčci stejně velcí jako rodiče.
Králík domácí je stejně jako králík divoký býložravec. Má rád hlavně trávu, seno, zeleninu a ovoce. Největší pochoutkou jsou pro něho ořechy, mrkev a slunečnicová semínka.
viz-NAKRMHO-Sortiment-Králíci, Hlodavci
 
Prase domácí
 
Věděl jsi, že zatočený ocas prasat vznikl chovem? Divoká prasata mají rovný, dolů visící střapec.
Prasata jsou velice družná zvířata. Ráda běhají a zkoumají své životní prostředí.Svými rypáky, které mají vpředu citlivou plochu, přerývají půdu. Možná, že se v ní nachází chutné kořínky. Prasata jsou velice plodná. Říká se že mláďata přicházejí na svět po třech měsících, třech týdnech a třech dnech. Před tím si svině postaví pelech. K tomu si nanosí do rohu prasečího chlívku slámu. Nově narozená selátka musí mít měkké a teplé prostředí. Jinak jim začne být zima, jejich teplota poklesne a onemocní. K péči o tělo patří bahenní koupel – vyválení v bahně. Kromě toho tato koupel v létě prasata krásně ochladí, protože nemají potní žlázy a nemohou se potit jako my. Potom si otřou bahno o nějaký pařez nebo kámen. Tak se zbavují dotěrného hmyzu jako jsou klíšťata, blechy a komáři. Prasata jsou totiž velice čistotná zvířata. Na celém světě existuje mnoho různých ras prasat. V jižní Francii a Itálii už dlouho využívají skvělý čich prasat. Cvičí tam svině k hledání lanýžů. Jsou to houby, jejichž plodnice rostou v zemi. Tyto houby jsou vyhledávanou pochoutkou.
Zdomácnění: už asi 8500 let v jihovýchodní Evropě, později v Iráku a jihozápadní Asii.
Březost: dvakrát do roka 6-12 selat při každém vrhu. Na rozdíl od jiných zvířecích samic své mláďata po narození prasnice neolíže.Selata se rodí předníma nebo zadníma nohama napřed. Jakmile přijdou na svět, hned se postaví a hledají bradavky, aby mohla pít mateřské mléko. Přitom se jim přetrhne pupeční šňůra.
Potrava: všežravci: zejména brambory, obilný šrot, kořeny, hmyz, červi, vejce
viz-NAKRMHO-Sortiment-Prasata
 
 
Tur domácí
 
Věděl jsi, že hovězí dobytek nemá v horní čelisti žádné řezáky? Proto obtočí svůj pevný dlouhý jazyk kolem chomáče trávy a utrhne jej. 80 kg trávy z pastviny - toto obrovské množství spase kráva za den. Zato nám dává také dostatek mléka – asi 40 litrů denně. Při pastvě se kráva tu a tam rozhlédne. Silným šleháním ocasu odhání dotěrné mouchy. Při přežvýkávání a trávení si zvířata lehnou do trávy. Mají čtyři žaludky a potravu zpracovávají zvláštním způsobem. Nejdříve spolykají trávu či seno bez toho, aby ho rozžvýkaly. Později se jim potrava vrátí ze žaludku nazpátek do tlamy. Teprve tehdy ji důkladně rozkoušou. Právě proto potřebují být v klidu. Jsou-li krávy syté, často pečlivě olížou všechna dosažitelná místa na těle. Připadá nám to dost směšné. Ale tam, kam svými dlouhými jazyky nedosáhnou, olížou se navzájem. Na svědících místech se škrábou kopyty – dokonce se poškrábou i za uchem.
Krávy uzavírají i vzájemná přátelství. Spolu vyrůstající telátka jsou na pastvě často od sebe neoddělitelná – pasou se těsně jedno vedle druhého. Krávy patří mezi tury, kterých je na světě 300 druhů. V náboženství Hindů, v Indii, jsou krávy uctívány jako svaté. Zabíjení a pojídání hovězího dobytka je tam zakázáno. Avšak jejich uschlý trus se používá k topení.
Zdomácnění: už asi 8500 let, nejprve v Makedonii ( jihovýchodní Evropa )
Doba březosti: asi 9 měsíců
Potrava: tráva, jetel, vojtěška, obilí, seno
viz-obchod@nakrmho.cz možno objednat pro skot krmivo a vitamíny
 
Koza
 
Věděl jsi, že v Africe vyšplhají kozy až na stromy, aby tam dosáhly na mladé listy a na pupeny?
Kdo si nemůže držet krávu, zvládne možná chovat kozu. Proto se jí říká ,, kráva chudých´´. Tam, kde už pro hovězí dobytek není dost potravy, najdou jí kozy ještě dostatek. Umí výborně šplhat po skalách, takže na horách využijí i špatně přístupnou pastvu.
Kozy jsou rovněž nenáročné. Pokud nemají nic jiného k žrádlu, spokojí se s bodláky, tvrdšími větvemi nebo i kaktusy. Protože kozy nepohrdnou žádnou rostlinnou potravou, chovají se především v chudých, často stepních a hornatých oblastech v Číně, v Africe, ale také v Řecku a Španělsku. V těchto zemích je většinou horké a suché klima a to kozy velmi dobře snášejí, jsou ale choulostivé na vlhko. Když putují s beduíny kamenitou pouští, obejdou se až dva dny bez vody.
Kozy jsou, kromě ovcí, prvními přežvýkavci, kteří zdomácněli. Bylo tomu asi tak před 10 000 lety. Od té doby si lidé vytvořili blízký vztah k tomuto inteligentnímu a skromnému zvířeti. Dojili kozy a mléko pili nebo jej zpracovávali na sýr.
Zdomácnění: už asi 10 000 let, poprvé v jihozápadní Asii
Březost: asi 5 měsíců, jedno nebo dvě kůzlata se rodí na jaře
Potrava: tráva, listy, různé byliny, jetel, řepa, mrkev, brambory, kukuřice
viz-obchod@nakrmho.cz možno objednat pro skot krmivo a vitamíny
 
 
Zdroj: Malá encyklopedie přírody
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář