Dnes 18:16Ve věku 77 let zemřel ombudsman Otakar Motejl. Veřejný ochránce práv odešel v neděli kolem 16 hodiny. V minulosti byl i ve funkci ministra spravedlnosti a předsedou nejvyššího soudu.

Respektoval ho Klaus i nevládní organizace

V průzkumech veřejného mínění patřil Otakar Motejl pravidelně k nejdůvěryhodnějším osobám z ústavních činitelů. A jeho úřad veřejného ochránce lidských práv si získal respekt nejen u nevládních organizací, ale i u některých svých dřívějších oponentů.

Do povědomí veřejnosti se jako šéf této instituce, u níž hledá ročně pomoc přes sedm tisíc lidí, zapsal například úspěšným bojem proti kamerám v dětských ústavech či za zpřístupnění zdravotnické dokumentace pozůstalým. V roce 2002 dosáhl u Nejvyššího soudu zrušení cenového výměru, jímž ministerstvo financí regulovalo nájemné. Zastal se také Romek, které byly za minulého režimu bez řádného souhlasu sterilizovány, a prosazoval zlepšení podmínek v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN).

Jeho práci uznával i prezident Václav Klaus, který patřil k nejhlasitějším kritikům zřízení kanceláře veřejného ochránce práv."Nečekaným odchodem Otakara Motejla ztrácíme jednoho z mohykánů naší polistopadové politiky, který byl ve špičkových funkcích celých 20 let," sdělil ČTK prezident Václav Klaus.

Motejl v poslední době doporučil zákonodárcům přijmout 16 legislativních změn. Mnohé se týkají sociální oblasti a zdravotnictví. Volal také po novele zákona o památkové péči, úpravě stavebního zákona, navrhoval sjednocení plateb za poskytování kopií dokumentů na úřadech a žádal o větší kontrolu v oblasti nakládání s odpady.

Advokát, soudce, ombudsman

Otakar Motejl se narodil se v roce 1932 v Praze a celý život zasvětil práci v oblasti práva. To vystudoval na Univerzitě Karlově v 50. letech, poté působil jako právník v Banské Bystrici, Kladně a Praze.

V letech 1968-1970 byl soudcem Nejvyššího soudu v Praze, pak se ale vrátil k advokátní praxi, kterou vykonával až do Sametové revoluce. V této době obhajoval mimo jiné disidenty a stoupence neoficiální kultury, za své aktivity v této oblasti obdržel v roce 1991 Mezinárodní cenu za obranu lidských práv udělovanou světovou právnickou organizací American Bar Association. 

Po roce 1990 se vrátil k soudnictví, v letech 1993-1998 byl předsedou Nejvyššího soudu. Od srpna 1998 do října 2000 byl ministrem spravedlnosti. Poté byl zvolen do funkce ombudsmana, kterou zastával až do své smrti.