V západní Evropě, která je v tomto druhu trávení volného času desítky let před námi, je zcela obvyklé, že na většinu lodí nepotřebujete žádný speciální lodní průkaz, prostě přijedete a jedete.

Když jsem se ptal lidí, kteří v Česku takové zájezdy do ciziny prodávají, jestli je to možné u nás, tak kroutili hlavou. A já jsem kroutil hlavou, že to u nás možné není.

Milan Thér se ale na rozdíl ode mě podíval do znění českých předpisů a zjistil, že tam kupodivu tato možnost je. Loď nesmí jet moc rychle, nejvýš tuším nějakých dvanáct kilometrů za hodinu, musí být z nějaké autorizované půjčovny, ale prostě to lze.

Dnes pod mostem v Kralupech na Vltavou kotví už docela pěkná flotila. A lodí, bez lodního řidičáku, se dá dojet proti proudu Vltavy až na Slapy a po proudy a pak Labem až do Ústí a do Chvaletic.

Jel jsem jen kousek, z Kralup do Mělníka, ale i ten stačil, abych mohl místopřísežně prohlásit, že plavba českou řekou si vůbec nezadá s Francií, Německem, nebo Irskem. Krajina je z vody úplně jiná, krásnější, i vesnice a města kolem mají od vody zvláštní kouzlo a zámky a hrady, co jich máme v Česku nejvíc na světě, se od vody vyjímají s plnou důstojností.

Zdymadla v Hoříně před Mělníkem, kde klesáte, či stoupáte skoro o deset metrů, je na nevelké lodi samo o sobě úžasným zážitkem, srovnatelným s lodním výtahem, co mě loni vyvezl průplavem z Alsaska do Lotrinska.

Samozřejmě je ještě spousta nedorazů, řeka s vámi, amatéry tak moc nepočítá, trochu se šetří značkami, ne všechny věci jsou jako třeba ve Francii blbuvzdorné, kotvišť je málo a v hospodě v Lužci o víkendu nevaří, protože nejsou na žádné výletníky z lodí zvyklí.
Ale to všechno jsou pionýrské začátky.

Na jejich konci budou doufám české řeky, po nichž budou sem a tam jezdit flotily malých lodí s nadšenými výletníky, nová zdymadla, která umožní, aby se dalo dojet do Pardubic, do Hradce, nebo do Českých Budějovic, malé přístavy u břehů řek a desítky nových vesnických hospůdek, které budou o víkendech vařit českou klasiku. A tisíce a tisíce nových lidí, které objeví kouzlo českých řek, české krajiny.

V západní Evropě to zachránilo celé velké oblasti před ekonomickým úpadkem, celé starobylé vodní cesty před zničením, přírodě jenom pomohlo a vrátilo uspěchanou dálniční civilizaci zpátky na vodu.

P.S. Studijní vyjížďku po Labi a Vltavě bych udělal speciálně pro české ekologické aktivisty, největší to bojovníky proti nejekologičtějšímu a k přírodě nejšetrnějšímu způsoby dopravy a i turistiky, jaký svět zná.