Česká republika má velmi málo staveb, které se řadí do skupiny světových primátů. Ovšem nějaké bychom našli. Jednou z nich je právě Žďákovský most, postavený v období 1962 - 1967 na silnici I. třídy, spojující Rožmitál pod Třemšínem s Milevskem a překonávající ve značné výšce údolí Vltavy, zatopené vodami Orlického přehradního jezera. Most o rozpětí 379,6 m, s ocelovým dvoukloubovým obloukem, dodnes patří mezi největší a nejznámější ocelové obloukové mosty na světě. Díky tomu je známý na celém světě, byl nesčíslněkrát fotografován a objevuje se v mnoha mostařských i architektonických publikacích ve všech jazycích světa.
Průtahy a realizace stavby
S vážnými úvahami o silničním spojení obou břehů Vltavy poblíž obce Žďákov se začalo v roce 1941, kdy byl na základě omezené veřejné soutěže, ve které byly předloženy trámové i obloukové ocelové mosty, vybrán k realizaci srpovitý oblouk. K realizaci ale vzhledem k vystupňování válečného úsilí nedošlo a po válce musel být projekt opuštěn, protože se mezitím rozhodlo o výstavbě vodního díla Orlík a hladina Vltavy se podstatným způsobem měla zvýšit.
Nová soutěž v roce 1954 přinesla také nové náměty a kromě ocelových variant bylo předloženo i několik projektů betonových mostů. Jenže zpožďování prací způsobilo, že všechny varianty byly posléze opuštěny a k realizaci byl nakonec vybrán most s ocelovým obloukem.
Stavba mostu byla zahájena v roce 1956 a stavělo se s přestávkami až do roku 1967. Oproti původnímu předpokladu montáže nad nezatopeným územím se ovšem muselo montovat již nad přehradním jezerem, protože výstavba přehrady Orlík se urychlila a mostárny nestačily konstrukci v požadované lhůtě dodat. Most byl uveden do provozu v roce 1967.
Nečekaná závada
Až do roku 1998 byl Žďákovský most v nepřetržitém provozu, neprodělal žádnou větší opravu, prováděla se pouze pravidelná obnova nátěrů konstrukce. Opticky most na konci devadesátých let vypadal velmi dobře. Proto bylo velkým překvapením, když se v rámci pravidelné údržby koncem léta roku 1998 zjistilo, že v trámu mostovky je dlouhá svislá trhlina. Po důkladné prohlídce byly objeveny ještě dvě podobné trhliny. Most byl po objevení trhlin ihned preventivně pro veškerý provoz uzavřen, což činilo velké dopravní potíže a doprava autobusy musela být zorganizována tak, že jeden autobus před mostem zastavil, cestující most přešli a na druhé straně nastoupili do čekajícího nového autobusu. Velmi rychle bylo proto nezbytné most opravit. Zejména bylo ale nutné stanovit příčiny vzniku trhlin a navrhnout opatření, která dalším poruchám na mostě předejdou.
Po prohlídce trhlin se rozhodlo provést rychlou opravu tak, že se postižená místa přeplátovala příložkami. Po cca dvou měsících mohl být most znovu otevřen pro provoz. Příčina vzniku trhlin byla také poměrně rychle objevena. K poškození stojiny trámu mostovky došlo v důsledku zmrznutí vody, která se zachytila ve stojině. Voda do uzavřeného prostoru vnikla zřejmě netěsnostmi ve svarech. Preventivně proto byly všechny uzavřené výztuhy stojiny po celé délce mostu v dolní části provrtány, takže k nahromadění vody zde ani v budoucnosti již nedojde.
Žďákovský most slouží dopravě a stále ještě dělá radost českým inženýrům i stavitelům mostů. Na tomto konstatování nic nemění ani výše popsaná porucha z roku 1998. Při opravě byly odstraněny příčiny jejího vzniku, takže se v budoucnu nebude opakovat a s jistotou lze předpokládat, že se Žďákovský most dožije své projektové životnosti 100 let.
DOTAZ
(Gottwald Herbert, 20. 6. 2016 18:01)