První písemná zmínka o ochotnickém divadle v Blatné je ze 40. let 19. století, zmíněny jsou Huttovovy aktovky a hra Malíř (autor Scribe). Je ale pravděpodobné že se ochotnické divadlo hrálo dříve. „V létě roku 1851 byl založen Spolek divadelních ochotníků v Blatné, jako vůbec první spolek ve městě.

Zakladatelem a také prvním ředitelem spolku byl osvícený vlastenec, řídící učitel farní školy a ředitel kůru Josef Martinovský," říká současný principál spolku Jiří Mikeš. Právě v režii Josefa Martinovského byly do konce roku sehrány dvě hry od V. K.Klicpery Divotvorný klobouk a Jan za chrta dán. Spolek divadelních ochotníků v Blatné je spolu s volyňským ochotnickým spolkem nejstarším ochotnickým spolkem v jižních Čechách. Je obdivuhodné, že SDO v Blatné hraje bez přerušení již 164 let.

V začátcích ochotníci zkoušeli ve škole, v hospodách jako byla Beseda, ale hlavně v restauraci U Bílého lva, kde byl na svou dobu velmi pěkný sál s jevištěm a skladem kulis. Hrálo se také v zámeckém parku v dřevěném divadle a později na letním jevišti. Dne 13. srpna 1933 byla slavnostně otevřena blatenská sokolovna. V předvečer toho dne sehráli v krásném divadelním sále blatenští ochotníci Jiráskovu Lucernu. Od této doby má SDO v sokolovně zázemí pro zkoušky i pro představení.

Repertoár

Česká i světová klasika, operety, hry se zpěvy, dokonce i opera, v současné době převládají veselohry. Nyní si hru vybere režizér, ale v době, kdy se realizovalo více her do roka, např. roku 1938 až 18 her, v letech 1935 a 1937 až 13 her atd., byl sestavován dramaturgický plán, který schvaloval výbor spolku. Dokonce pro velký zájem o uvedení her byli režizéři voleni.

Blatenští ochotníci se mohou pyšnit velkým počtem premiér, ale uvést jejich počet, to je podle Jiřího Mikeše hodně těžké. „To je těžká otázka, ale podle ochotnických zápisů a především dochovaných plakátů bylo od roku 1851 do roku 1911 uvedeno 113 premiér, v období 1912 do otevření sokolovny v roce 1933 na 181 premiér, od srpna 1933 do 2015 myslím 330 premiér . To tedy znamená, že SDO v Blatné od svého založení uvedl 624 premiér," uvádí Jiří Mikeš.

Některé hry byly za těch více než 160 let uváděny několikrát v různých provedeních, různých úpravách, jinými režizéry a samozřejmě jinak obsazeny. Celkový počet představení se nedá spočítat, ale spolu s počtem představení pro školy je to přes 2000 představení.

Za tu ohromnou řádku let bylo sehráno mnoho vynikajících úspěšných her, ale tak jak to chodí, i některé méně úspěšné hry. „Chtěl bych připomenout některé hry především z toho staršího období," pokračuje Jiří Mikeš.

1861 – Gaetan Donizetti: Marie, dcera pluku – komická opera v režii Josefa Martinovského, hrálo a zpívalo přes 50 herců, hrál orchestr SDO.
1881 – F. V. Jeřábek: Služebník svého pána – představení ve prospěch obnovy Národního divadla, SDO přispěl částkou 100 zlatých a stal se členem Sboru pro zřízení českého Národního divadla v Praze.
1936 – Sofokles: Král Oidipus – v režii Josefa Šilhy, titulní role j.h. Eduard Kohout, hráno v zámeckém parku.
1937 – K.Čapek: Bílá nemoc – drama, režie a scéna Josef Šilha, uvedeno pět týdnů po premiéře v ND!! Herci F. Mikeš, V. Řezáč, B. Formánek, S. Hackl aj.
1951 – A. Jirásek: Lucerna – režie J Šilha, představení ke 100.výročí založení spolku, herci J. Šrajner, M. Vlčková, H. Gutwirthová, J. Brynda, V. Řezáč, J. Bedlivý aj.
1972 – J. Steinbeck: O myších a lidech – režie a scéna J. Šrajner, v hlavních rolích F. Šatava a J. Mikeš, hra oceněná na mnoha ochotnických přehlídkách.

Následovala ale celá řada dalších her úspěšných na domácí scéně i na zájezdech, oceněných na mnoha ochotnických přehlídkách.
V současné době má SDO Blatná 58 členů, divadlo často hrají i nečlenové SDO. Zkouší se většinou dvakrát týdně, před premiérou někdy třikrát týdně. Především jde o divácky úspěšné veselohry.

Gesto

Do roku 2000 dostávali ochotníci příspěvek na činnost od města, ale příspěvku se vzdali, aby město mohlo podpořit jiné spolky, které si na svoji činnost nemohou vydělat. „Veškeré své náklady hradíme z výnosů z představení. Město nám pomáhá tím, že můžeme zkoušet a hrát v prostorách, ze kterých město platí nájem," dodal Jiří Mikeš.

Malou raritou je, že členkou souboru je současná starostka Kateřina Malečková. „Divadlo je pro mne úžasná možnost odpočinku mezi skvělými přáteli," svěřila se a Jiří Mikeš dodává: „Kateřina hraje divadlo dávno a dobře už před starostováním, tak si myslím, že ta funkce na ochotničinu nemá vliv." ostatně znám to z vlastní zkušenosti," říká s úsměvem Jiří Mikeš.

Plány do budoucna blatenští ochotníci samozřejmě mají. „Na Velikonoce chystá Petr Řezáč svoji dramatizaci Hrabalových Postřižin. Uvažujeme o malých divadelních formách v novém K-Centru," nastínil Jiří Mikeš.

Během existence spolku se v jeho historii objevilo mnoho výrazných postav. Na závěr tedy uvádíme alespoň malou vzpomínku na několik z nich, které již nežijí, ale jejich činnost se trvale zapsala do historie SDO.

Josef Martinovský (1809 – 1876), řídící učitel a ředitel kůru, všestranný hudebník, dirigent, výborný organizátor, režizér, založil SDO v Blatné, později pěvecký spolek Úslavan. Otec Jaroslava Martinovského (1852 – 1912), herce, režizéra a ředitele ochotnického divadla.
0 František Chlupsa (1877 – 1961), krejčí, starosta Sokola, za druhé světové války vězněn v Buchenwaldu, člen mnoha spolků, herec, režizér a ředitel SDO.
Josef Šilha (1.1.1900 – 20.12.1966), odborný učitel měšťanské školy, měl dvě velké lásky – školu a divadlo, připravoval scénu, hrál hlavní role, především však režíroval v době od roku 1927 do roku 1966 na 200 divadelních her!!! Na blatenskou divadelní scénu uváděl novinky českého i světového divadla. Svůj projev nad rakví svého souseda a ochotnického kolegy Jiřího Bryndy v plzeňském krematoriu nedokončil. Snímek, zachycující poslední minuty jeho života, je památkou na vzácného, pracovitého a moudrého člověka.
Mnoho dalších by jistě mělo být jmenováno – celá rodina Janovských, Jan Samek, Josef Pelikán, Václav Řezáč, Jan Bedlivý, Jiří Brynda, Jan Bejček, Jan Srb, Helena Gutwirthová, Josef Šrajner, František Šatava.