HAJANY

1) Výběr vhodného stanoviště

Zimostráz roste nejlépe na vápenitých, hlinitých půdách. Máte-li však k dispozici pouze písčitou půdu, měli byste k rostlinám pravidelně zapracovávat dostatek vyzrálého kompostu. Půda musí být propustná a vlhká, avšak ne přemokřená. Co se týče světelných poměrů, je zimostráz poměrně tolerantní. Dobře snáší stín a prospívá i pod korunami vzrostlých stromů. Problematičtější jsou naopak stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů či zdí. Zde rostliny často trpí popálením listů.
 

2) Olemování záhonů

Rostliny zimostrázu pro olemování záhonů jsou většinou nabízeny v květináčcích či sadbovačích, někdy také jako prostokořenné svazečky mladých rostlin. Optimální dobou pro jejich výsadbu je jaro. Před výsadbou dejte sazenice nasáknout aspoň na hodinu do nádoby s vodou. Půdu, kam budete rostliny vysazovat, důkladně do hloubky nakypřete a podle potřeby do ní zapracujte kompost. Potom vyznačte tvar orámování záhonu a rostliny zimostrázu vysaďte. Při velikosti rostlin 10 až 15 cm budete potřebovat asi deset kusů na jeden metr. Do nakypřené půdy se nejlépe vysazuje za pomoci zahradnické lžíce. Nakonec nově vysazené rostliny zalijte a zahradnickými nůžkami o třetinu sestřihněte. Dostatečně zalévejte, dokud zimostráz dobře nezakoření, a začátkem června přihnojte.
 

3) Pro každý účel jiná odrůda

Zimostráz obecný (Buxus sempervirens) má několik rozdílných odrůd. Liší se silou růstu, tvarem a zbarvením listů. Existují mezi nimi výrazné rozdíly. Zatímco pro nízké obruby záhonů či jiných ploch jsou nejvhodnější slabě rostoucí odrůdy, jako například ’Suffruticosa’ nebo ’Blauer Heinz’, pro vytvoření vyšších živých plotů je třeba sáhnout po planém druhu zimostrázu obecného nebo po vzrůstných odrůdách, jako ’Rotundifolia“ a ’Handsworthiensis’. Totéž platí pro stříhané tvary a figury. Pro vytvoření malých kulovitých tvarů byste měli použít odrůdy jako ’Suffruticosa’ nebo ’Green Gem’, pro vyšší tvary jsou vhodnější vyšší odrůdy. Panašované odrůdy, jako ’Elegantissima’, jsou poněkud citlivější na mráz, a potřebují proto vždy chráněné stanoviště.
 

4) Kdy a jak často stříhat?

Základní pravidlo pro střih zimostrázových keřů zní: čím častěji, tím lépe. Zimostráz bez problémů snáší sestřihávání ve čtyřtýdenních intervalech. Silně rostoucí odrůdy se patřičně zahustí teprve tehdy, když se stříhají častěji než jen jedenkrát za rok. Nejvhodnější dobou pro střih je období hlavního růstu od dubna do září. Mimo toto období není zastřihávání nutné, neboť růst rostlin je silně omezen. A nezapomeňte, že čím častěji zastřiháváte, tím lépe musí být rostliny zimostrázu zásobeny vodou a živinami. Samozřejmostí jsou ostře nabroušené nůžky na živý plot. Jen s kvalitním nářadím totiž docílíte dobrého výsledku.
 

5) Které nářadí se k čemu hodí?

Zastřihávání zimostrázových keřů automatickými akumulátorovými nůžkami je sice pohodlné, ale pro tvarování menších kulatých útvarů ze zimostrázu se zpravidla nehodí. Namísto nich je vhodnější použít ruční nůžky na živé ploty, neboť při použití motorového náčiní se rostliny někdy snadno zastřihnou přespříliš. Pro zastřihávání jednoduchých tvarů jsou ideální speciální nůžky na zimostráz s krátkými, mírně zahnutými čepelemi. Předností je, že houževnaté, zdřevnatělé výhony se při střihu „nežvýkají“. Klasické ruční zahradnické nůžky jsou sice pro zastřihávání zimostrázu vhodné, ale hodí se spíše pro měkké výhony. Jakmile výhony trochu zdřevnatí, je lepší použít běžné zahradnické nůžky, s nimiž bude práce snadnější.
 

6) Technika zastřihávání kulatých tvarů

Chcete-li stříhat bez pomocných prostředků, postupujte následujícím způsobem: Na zimostrázovou kouli nejdříve střihem vyznačte vodorovný „rovník“ a čtyři svislé délky. Když takto pravidelně rozdělíte celý povrch, je potom už snadné jednotlivé plochy zakrátit na požadovanou délku. Skvělým pomocníkem jsou rovněž kovové šablony. Kovová tyčka se zapíchne do půdy těsně ke kmínku a připevní se k němu. Na korunku se poklopí šablona z polokruhovitě ohýbaného drátu. Shora se pak připevní druhá polovina šablony a všechny přesahující výhony se odstříhají.

7) Množení řízky – velké rostliny v krátké době

Řízky zimostrázu zakořeňují a rostou sice pomalu, ale zato spolehlivě. Chcete-li rychle mít velké rostliny, rozmnožte si je z řízků, které jsou už 20 až 30 cm velké. Velmi dobře zakořeňují řízky s patkou. Od matečné rostliny se oddělují v červenci až srpnu ostrým nožem. V jejich spodní části u patky se ponechává přesahující proužek kůry. Na řízku pak zakraťte všechny výhony asi o třetinu. Řízky nepotřebují fóliový kryt: zapíchejte je na polostinné, chráněné místo přímo do hlinité, kypré, na humus bohaté zahradní zeminy. Profesionální zahradníci překrývají záhon před zapícháním řízků černou fólií, která potlačí růst plevelů a zabrání nadměrnému vysychání půdy. Rostliny se vysazují do vyříznutých otvorů.

 

8) Jak zabránit mrazovým poškozením

Za jasného počasí při déletrvajících mrazech jsou rostliny zimostrázu ohroženy ani ne tak mrazem jako uschnutím. Za slunných dnů se totiž ze stálezelených listů odpařuje voda, kterou však rostliny ze zmrzlé půdy nemohou doplňovat, takže zežloutnou a zahynou. Příčinou však není zmrznutí, ale uschnutí z důvodů nedostatku vody. Vhodným zastíněním keříků můžete zabránit nejhoršímu. Tento postup však není realizovatelný u dlouhých živých plotů a olemování záhonů. Základem ochranných opatření je volba vhodného místa pro výsadbu. Předně byste neměli zimostrázy vysazovat na stanoviště na přímém slunci. Důležitý je rovněž správný výběr odrůdy. Obzvláště mrazuodolné jsou odrůdy ’Blauer Heinz’, ’Handsworthiensis’ a ’Herrenhausen’. Rovněž zářijové přihnojení hnojivem s obsahem hořčíku a draslíku podpoří dobré vyzrávání dřeva a tím lepší mrazuvzdornost výhonů a listů.

9) Zimní ochrana zimostrázů v nádobách

Pěstujete-li zimostráz v nádobách, je nutno jeho kořeny v zimě ochránit před mrazem. Efektivní a zároveň estetické je řešení „květináč v květináči“. Rostlina se i se svým původním květináčem, ve kterém roste, umístí do ještě jednoho, výrazně většího květináče, a prostor mezi oběma stěnami se vyplní například mulčovací kůrou. Zároveň je vhodné větší i menší květináč postavit na dřevěné špalíky, aby se omezil přímý kontakt rostliny se studenou zemí. Tak přežije zimostráz zimu bez úhony.

 

10) Správná zálivka a hnojení

Zimostráz je sice většinou považován za rostlinu snášející sucho, pěstujete-li ho však v nádobě, potřebuje za teplého, suchého počasí každodenní zálivku. Během delšího období letních veder kromě zálivky rostliny také pravidelně postřikujte, abyste zbavili listy případných škůdců. Také v zimě dbejte na to, aby kořenový bal nikdy zcela nevyschl. Rostliny v nádobách potřebují kromě toho od poloviny dubna do začátku srpna pravidelné přihnojování – nejlépe tekutými hnojivy speciálně určenými pro zimostráz nebo stálezelené dřeviny.
 

11) Pomoc proti chorobám a škůdcům

Bejlomorka zimostrázová klade vajíčka začátkem června do mladých listů na koncích výhonů. Brzy se jejich přítomnost projevuje puchýřkovitě vyklenutými útvary, které poskytují úkryt larvám až do května následujícího roku. Při silném napadení mohou listy opadávat. Pravidelné zastřihávání koncových částí výhonů úspěšně přispívá k udržení tohoto škůdce v určitých únosných mezích. Při silnějším napadení je možná likvidace chemickými postřiky na bázi insekticidů (Decis Flo 2,5 nebo Decis EW 50) od poloviny května do poloviny června – přibližně v době plného květu jírovce, kdy bejlomorky vyletují. Postřikujte opakovaně dvakrát až třikrát v intervalu 7 dní.

Odumírání výhonů bývá způsobeno patogenní houbou Volutella buxi a projevuje se zasycháním mladých koncových částí výhonů, skvrnami a později oranžově zbarvenými tečkami na listech. Ochrana: Před začátkem růstu odstřihněte napadené špičky výhonů a spalte je. Rovněž opadané listy ležící na zemi sesbírejte a spalte. Při silném napadení těsně před rašením aplikujte fungicid na bázi mědi (Kuprikol 50, dvakrát opakovat do obnovení růstu na jaře). V případě deštivého léta se provádí preventivní aplikace na podzim.