Hyacint
Charakteristika rostliny Hyacint, Hyacinthus orientalis:
V 17. století, kdy byla tato rostlina dovezena z Turecka byla velice populární a zůstala dodnes. Tenkrát však šlo o natolik módní rostlinu, že za ní byli ochotni mnozí zaplatit vysoké sumy. I nyní jsou cibule dražší než např. tulipánů a narcisů. Jsou však již snadno dostupné. Základní barvou květů je modrá a teprve později byly vyšlechtěna odrůda bílá a následně odrůdy s růžovými, žlutými, lososovými a oranžovými květy. Nyní existuje na 50 druhů této cibuloviny. Hyacint vykvétá v bohatých hroznech, které se skládají z drobných voskovitých kvítků. Hroznovité květenství vyrůstá na dužnatém stonku 25 – 30 cm vysokém. Listy jsou úzké, mečovité. Po odkvětu odumírají spolu s květním stvolem. Cibule necháváme v zemi. Pokud je však koncem června vyryjeme a uložíme v suchu a na podzim opět zasadíme do země, květenství bude bohatší.
Bohaté květenství se odvíjí od toho, jak velká a zdravá je cibule. Zahradní druhy mají obvykle cibule cca 16 cm širokou po obvodu. Pro pěstování v květináčích nebo skleněných nádobách jsou vhodnější cibule s obvodem až 18 cm. Pro pěstování v nádobách se používají speciální cibule pro rychlení. Rostlina tak vykvétá dříve. Takové cibule zasazujeme do květináče se substrátem nebo dáváme do k tomuto účelu speciálně vytvarované skleněné nádoby s vodou. Podmínkou však je, že se cibule nesmí vody dotýkat. Květináč nebo sklenici uložíme na 2 měsíce na tmavé, chladné místo. Pokud tato podmínka nebude zachována, hyacint nevykvete. Pravidelně zemina zaléváme tak, aby byla mírně vlhká a nádobu s vodou pravidelně doléváme. Cibule zakrátko vytvoří kořeny a květní pupen. Z chladného, tmavého stanoviště je vyndáme až tehdy, je-li květní pupen 8 cm vysoký. Pokud se chcete těšit z květů na Vánoce, je třeba začít s rychlením již v říjnu. Po odkvětu je možné cibule vysadit na záhon.
Požadavky na pěstování Hyacint, Hyacinthus orientalis:
