Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hydroponie a jak na ni

Obecně lze říci, že hydroponie je pěstování rostlin v živném roztoku bez půdy v nádobě se zdvojeným dnem. Snad každý zná nejjednodušší formu hydroponie a tou jsou rychlené jarní cibulky narcisů či hyacintů ve vázičkách…. A přitom celý nápad je starý tisíce let - první s ním přišli staří Egypťané… Jak známo, některé rostliny vydrží růst i v čisté vodě velmi dlouho, právě třeba scindapsus nebo voděnka. I pitná voda obsahuje malý podíl minerálních látek a dusičnanů, které po určitý čas splňují nároky rostlin k růstu. A to byl možná prvotní signál ke geniálnímu nápadu.

 


Vhodná nádoba

Yuka - klikněte pro zobrazení detailuYukaFoto: Renata Petříková

Jako zásobník živného roztoku můžeme zvolit nádobu průhlednou, či neprůhlednou. Oboje má své výhody i nevýhody. Pro neprůhledné nádoby mluví více důvodů. Nepřítomnost světla minimalizuje růst řas a kalení vody. Jenže u neprůhledných nádob zase dovnitř nevidíme a pak tedy nemůžeme pravidelně pouhým okem kontrolovat čistotu vody a stav kořenů.

Při hydroponickém pěstování použijeme tedy vhodnou plastovou nádobu s otvory na kořeny a s otvorem na vodoznak, který je praktickou pomůckou, ale mít ho nemusíme. Tato plastová průhledná trubička s plovákem nám zjišťuje výšku živného roztoku. Ukazuje nám minimální a optimální hladinu. Nádoba je poté vložena do jiné vhodné vodotěsné keramické či plastové nádoby, která bude sloužit jako zásobník vody.

Živný roztok

Živný roztok je složený z vody a plných hnojiv v tekutém nebo pevném stavu. Koncentraci hnojiva volíme dle návodu a postačí i běžně prodávané přípravky pro klasicky pěstované rostliny.

K dispozici jsou i moderní hnojiva pro hydroponii, která najdete v obchodech pod názvem iontovýměnná hnojiva a ta se vkládají do hydroponických nádob v kapslích nebo textilních sáčcích. Při každém dolití vody se vymění ionty obsažené ve vodě za ionty živné, které jsou těmito hnojivy vázány. Hnojíme tedy při každé zálivce, navíc další nespornou výhodou je fakt, že tato hnojiva vydrží zásobovat rostliny až šest měsíců.

Hydroponicky pěstované rostliny se v průměru zalévají jednou za 2-3 týdny, záleží na ročním období a druhu rostliny.

Je to ideální řešení, pokud často jezdíte na cesty nebo třeba jen jednou za rok na dovolenou. Pak doplníte roztok na maximum, jinak udržujeme hladinu "tak akorát". Celý roztok se doporučuje vyměnit jednou za 8 týdnů.

Plnidlo do květináče

Nejčastěji se jako substrát neboli inertní plnidlo používá keramzit, je levný a nebrání přístupu vzduchu ke kořenům rostlin. Vydrží mnoho let v nezměněné podobě, přesto je vhodné rostlinu jednou za několik let přesadit.

I to je ale pokrok oproti klasickému hliněnému pěstování, tam musíme přesazovat často i každý rok. Navíc hydroponicky pěstované rostliny jsou méně napadány škůdci a nemocemi. I pro alergiky je to vhodnější alternativa, protože plísně a alergeny nemají kde růst."p" Ke keramzitu ještě jednu malou poznámku. Vždy se při koupi ujistěte, že je opravdu vhodný pro pěstování rostlin ve vodě. Keramzit pro stavebnictví je nevhodný, protože obsahuje množství chemických látek, které rostlinám nesvědčí a časem je mohou i zahubit.

Pokud vám keramzit nepřipadá příliš dekorativní, lze rostlinu zasypat i skleněnými korálky, oblázky, štěrkem či jiným omytým a čistým dekoračním materiálem. A kytka rostoucí v průhledných skleněných kuličkách vypadá opravdu krásně. Nebo do spodní části dát keramzit a na povrch naaranžovat sklo.

Jaké rostliny jsou vhodné a jak na to?

Nejjednodušeji přejdeme na hydroponii u mladých právě ve vodě zakořeněných rostlin.

Pokud chcete ale začít nově s rostlinou, která již roste delší čas v klasickém květináči, pak musíme kořenový systém nejprve zbavit všech zbytků půdy i organických zbytků. To se nejlépe podaří ponořením rostliny asi na půl hodiny do kbelíku s vlažnou vodou a pak opatrným opláchnutím kořenů pod tekoucí vodou. Přitom kořeny prohlédneme a odstraníme špatné, nahnilé či jinak porušené.

Poté rostlinu přesadíme do vrchní nádoby, kořeny protáhneme otvory v první nádobě a zasypeme keramzitem. Do spodního dílu nalijeme vodu asi do ¾ výšky. Platí pravidlo, že čtvrtina kořenů by měla mít stálý kontakt se vzduchem. V této počáteční fázi pěstujeme rostlinu jen v čisté vodě, nepřidáváme živiny. Hnojit začínáme až po této prvotní době, když se rostlina dobře zadaptuje. To poznáme podle tvorby nových kořenů, které mají typické bílé špičky. Zpočátku připravujeme roztok v poloviční koncentraci až později v průběhu několika týdnů zvyšujeme koncentraci na plnou doporučenou návodem. "p" Živný roztok přiléváme již naředěný a lijeme ho přímo do spodní nádoby, nikoliv přes vrchní vrstvu inertního materiálu. Vlhkost by lákala plísně a srážely by se tam soli obsažené ve výživě.

Vhodné adeptky pro pěstování

Břečťan, filodendron, monstera, voskovka, voděnka, scindapsus, vepřinec, dračinec, žumen, kolopejka, azalky a ibišky, palmy dokonce i kaktusy, ale s patřičnými zkušenostmi lze pěstovat prakticky cokoliv.



autor článku:

Zdroj: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=677

Místo záclon záhony: vypěstujte si vlastní zeleninu ve svém okně Video

 

Bez okopovávání a plení. Hydroponické pěstování vlastní zeleniny ve vlastním okně.
Bez okopovávání a plení. Hydroponické pěstování vlastní zeleniny ve vlastním okně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Windowfarms
Přišlo jaro a zahrádkáři se sebrali a vyrazili na své záhonky. Kam má ale vyrazit člověk, který nemá záhonků, jen vlastní byt? Může vyrazit k oknu a zřídit si záhonek tam. A ne ledajaký, ale visutý! A pozor, bude to rozhodně trochu jiné zahradničení. Žádné rýpání v hlíně, žádné pletí plevelů. Na rýč a kolečko zapomeňte. Potřeba bude pár PET lahví, nějaké provázky a hadičky a vzduchové čerpadlo. A okno.

Ve světě se tomu říká window farm. Ve své podstatě jde o pěstování plodin pěkně doma u svého okna. Hlína se nepoužívá, rostlinky žijí jen z živin dodávaných spolu s vodou. A protože je v bytě potřeba využít každý kousek místa, zavěšují se nádoby s rostlinkami prostě pod sebe. Vertikální hydroponické pěstování ve vnitřních prostorách, tak se tomu dá krkolomně říkat. Jakési domácí visuté záhony. Popravdě, se všemi těmi hadičkami to trochu připomíná sci-fi. A není to vlastně ani úplně mimo, protože do vývoje hydroponického pěstování se pustila i NASA kvůli pěstování potravin v kosmu.

Jak okenní zahradničení vzniklo? Sloupkař New York Times Michael Pollan kdysi v jednom svém článku napsal, že vypěstování i jen trochy svého vlastního jídla je jedna z nejlepších věcí, které můžeme udělat pro životní prostředí. To pak vrtalo hlavou umělkyni a dnes i městské zahradnici Brittě Rileyové. A rozhodla se ve svém v malém brooklynském bytě něco vypěstovat. Jediné místo, které připadalo v úvahu, bylo okno. A spolu s Rebbecou Brayovou se pustili do experimentování. Své dílo představili v roce 2009 v Eyebeam Center for Art and Technology.

V první verzi jejich vertikálního záhonku se podařilo vypěstovat salát, okurky i cherry rajčata, ale nebylo to úplně ono: sestava protékala, čerpadlo bylo hlučné a spotřebovávalo kvanta elektřiny a celkově to bylo nevzhledné a nepraktické.

Na výrobu vertikální zahrady je potřeba pár PET lahví, hadiček a vzduchové čerpadlo. Zavěsit lze u každého okna.
Na výrobu vertikální zahrady je potřeba pár PET lahví, hadiček a vzduchové čerpadlo. Zavěsit lze u každého okna.
Foto | eyebeam / Flickr

Svůj projekt vertikálního záhonku si Britta Rileyová nesyslila jen sama pro sebe, ale nabídla ho ke společnému vývoji a sdílení zkušeností všem, kdo o něco takového mají zájem. Během pár let se do vývoje, zkoušení a testování zapojila řada lidí z celého světa. Lidi různého vzdělání a nadání, kteří svými postřehy přispívají k dalšímu zlepšení technologické části, ale také spolu sdílejí zkušenosti s pěstováním různých druhů rostlin. Ostatně jednou ze zásad zapojení do komunity, která má dnes přes 30 tisíc členů, je nebát se sdílet své neúspěchy, ale naopak se o ně hrdě podělit. Ostatní lidé pak díky tomu budou vědět, co je slepá ulička, a nebo poradí, kde se stala chyba.

Jak to v praxi vypadá? Chlapík jménem Jackson systém zdokonalil tím, že nahradil hlučné a na spotřebu náročné vodní čerpadlo a živiny k rostlinám žene hadičkou vzduchová bublinka vypouštěná pomocí tiššího vzduchového čerpadla. Chvíli trvalo, než se systém se vzduchovým čerpadlem odladil, ale v tom pomohli další nadšenci.

Tony z Chicaga se zase podělil o výsledky svého experimentování se svými jahodami. Tony přišel na to, jaké má být složení živin, aby mohl sklízet úrodu jahod po devět měsíců v roce i na místě, které nemá dostatek slunečního svitu. Finští okenní zahradníci si své vertikální záhonky doplnili o LED osvětlení. Umožňuje jim to pěstovat rostliny i daleko na severu Evropy, který nemá tolik slunce.

Dokumentace pro sestavení je pro přihlášené volně ke stažení na webových stránkách. Odzkoušenou vertikální okenní plantáž si doma může sestavit každý jen trochu zručný člověk. Ti, co nejsou úplně kutilové domácí, si mohou stavebnice systému objednat přes společnost KOKOZA. Balík za dva a půl tisíce obsahuje komplet vybavení pro zavěšení deseti PET lahví. Sestavení by mělo zabrat cca půl hodinky. S instalací případně poradí Lucie Lankašová z KOKOZY, zájemci se také mohou podívat na jeden volně přístupný exemplář okenní farmy v pražském HUBu. 14. 6. se v pražském KC Zahrada bude konat veřejná dílna zaměřená na výrobu vlastní zavěšené hydroponické zahrady.

Jak je domácí hydroponické pěstování náročné na čas? Obecná zkušenost říká, že jednou týdně je potřeba dodat vodu a živiny, jednou za měsíc je potřeba systém pročistit a propláchnout. A pak podle potřeby sklízet.

Vertikální zahrada ale nemusí být nutně jen v bytě. Okna jsou i v kancelářích nebo obchodech.
Vertikální zahrada ale nemusí být nutně jen v bytě. Okna jsou i v kancelářích nebo obchodech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Windowfarms

Pěstovat tu můžete všechno s výjimkou kořenové zeleniny, které se v hydroponii nedaří. Takže na ředkvičky, mrkev nebo brambory zapomeňte, ty musíte dát pěkně po staru do hlíny.

Pokud se vám vertikální hydroponie zdá příliš sofistikovaná záležitost, pak nezoufejte. Můžete si zaserfovat na internetu a najít jiný způsob pěstování v domácích podmínkách. Vertikálních systémů, které se třeba hodí na balkon, nebo malou zahradu, pár najdete (třeba a nebo). A nebo si můžete prostě koupit obyčejný truhlík, dát do ní zeminu a zasadit, co chcete později sklidit. A truhlík ani nemusíte hned kupovat, můžete si vystačit se prázdnými PETkami nebo kanystrem, které vhodně seříznete a sestavíme (inspirace zde nebo třeba zde). Pak už jen zasadit, zalévat a těšit se na vlastní úrodu.

 

Vertikální zahrada

předchozí    další
Licence |  



Vertikální zahrada v pražském HUBu. Sestava je připravena k osazení a spuštění.
Místo hlíny se používá keramzit, který zafixuje kořeny rostlin.




Další informace |
 
foto - Mach Ondřej MartinMartin Mach Ondřej
Autor je redaktorem serveru Ekolist.cz
tisk

 

Hydroponie, aeroponie  a samozavlažovací květináče

Hydroponie, aeroponie a samozavlažovací květináče

21.2.2012
jsou moderní způsoby pěstování rostlin, kterým se nyní budeme podrobně věnovat a vysvětlíme si základní principy.
Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponie

Hydroponie

Jak již název napovídá, při tomto způsobu pěstování získávají rostliny živiny a stopové prvky z živného roztoku.

Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponieHydroponický systém se skládá z

  1. vnitřního květináče
  2. indikátoru stavu vody
  3. keramzitu
  4. vodotěsné hydroponické nádoby
  5. hydroponických tablet a hnojiva

Vnitřní květináč má ve spodní části otvory, kterými prorůstají kořeny do hydroponické nádoby. Kořeny rostliny jsou ve vnitřní nádobě upevněny keramzitem.
Na dně vnitřní nádoby je výduť pro umístění živných tablet, dále je po straně dutina, kterou je spuštěn indikátor stavu vody. Měřič vody pomocí plováku signalizuje výšku hladiny roztoku.
Vnější nádoba – obal může být vyrobena z různých nepropustných materiálů - plast, keramika, kamenina či sklo. Nezbytně důležité je, aby vnitřní a vnější nádoba do sebe zapadly tak, že se utvoří dostatečně velký meziprostor pro prorůstající kořeny.
Ideální volbou je koupě „hotové“ sestavy obou květináčů.

Péče o hydroponie

Vodu doléváme podle potřeby, tak aby se neustále pohybovala v rozmezí mezi minimem a maximem.
Hydroponické rostliny nejsou vodní, proto jim nechte i chvilku na odpočinek od vody. Po doplnění vody do maxima ji ponechte klesnout na minimum. Pokud byste udržovali neustále maximální množství vody, kořeny by začínaly zahnívat.

Pravidelně musíme rostlinám dodávat živiny. Živný roztok namícháme z vody a hnojiva. Koncentraci roztoku musíme přizpůsobit stáří a druhu rostliny. Starší rostliny požadují vždy vyšší koncentraci než oproti mladým rostlinkám. Také v zimě, tj. v období vegetačního klidu, připravujeme slabší roztok.

Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponie

Rostliny pro hydroponii

Nekvetoucí rostliny vhodné pro hydroponie:

  • břečťan
  • fíkus
  • dracéna
  • monstera
  • filodendron
  • voskovka aj.

Kvetoucí rostliny vhodné pro hydroponie:

  • begonie
  • asparágus
  • azalka

Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponieAeroponie

Aeroponie je méně rozšířená než hydroponie.
Rostliny se ve speciální nádobě zavěšují tak, aby kořeny vysely volně dolů.

Základem systémů pro pěstování aeroponním způsobem je rezervoár vody s čerpadlem a vyvíječ mlhy, které ji rozprašuje na kořenový bal.

aeroponie, Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponie

Rostliny pro aeroponii

Bylinky, ale i zelenina a většina pokojových rostlin

Samozavlažovací květináče

samozavlazovací květináč, jak vyrobitSamozavlažovací systémy jsou někde mezi klasickým pěstováním a hydroponií.

Rostliny jsou zasazeny v klasickém substrátu, pod kterým je vyšší drenážní vrstva. Takto osázený vnitřní květináč se zasouvá do vnějšího obalu.

Nejprve rostlinu po dobu cca 3 měsíců zalívejte klasicky seshora, to je dostatečná doba na prorostení kořenů a poté stačí vodu doplňovat přes zásobník, dle indikátoru hladiny.

Takto zasazené rostliny zvládnou bez újmy i Vaši měsíční nepřítomnost.

 

 Jak vyrobit hydroponii?

Chcete-li zkusit hydroponii bez nákladů a investic, inspirujte se fotografií a z rozřezané PET láhve si vytvořte základní hydroponií nádobu.
Ideální je začít se zelencem – ten snese opravdu mnoho:-)

Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponie   Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponie   Návod jak vyrobit a pěstovat hydroponie

 

Samozavlažovací květináče z PET lahví

Samozavlažovací květináčV suchém a teplém počasí naše bylinky vyžadují pravidelnou zálivku. Dnes Vám ukážeme jednoduchý návod, jak si zadarmo a velmi jednoduše můžete vyrobit užitečný a funkční samozavlažovací květináč z použitých PET lahví.

Princip samozavlažovacího květináče

Ve své podstatě je samozavlažovací květináč velmi jednoduchý a efektivní. Skládá se ze dvou nádob. Horní nádobka obsahuje zeminu s rostlinkami a spodní nádoba je zásobárnou vody. Nádobky jsou propojeny savými knoty, které přivádí vláhu dle potřeby rostliny ze spodní nádobky do horní. Jako savý knot se nejčastěji využívá skelné pletivo. Horní nádoba obsahuje také otvory pro přívod vzduchu pro zeminu. Hlína nepropadává, rostliny mají optimální závlahu, nehrozí přelití, ani vyschnutí substrátu.

Několik výhod samozavlažovacího květináče

  • není potřeba pravidelná zálivka, voda se doplňuje občas
  • nemusíme přesazovat rostlinku
  • zálivka má pokojovou teplotu a je dobře okysličena
  • do vody můžeme přidat hnojivo, nebo květináč využít k hydroponii
  • optimální mikroklima pro růst rostlinek, nebo bylinek

Jednoduchý samozavlažovací květináč z PET lahve

Představíme si velmi jednoduchý postup, jak si doma bez větších nákladů (v podstatě zadarmo) můžeme vyrobit samozavlažovací květináč a ještě využijeme odpad k recyklaci.

Co budeme potřebovat?

- prázdnou PET lahev (ideální o obsahu 2l-5l, ale může být i menší)
- savé knoty (skelná tkanina, ale postačí i vlna, nebo širší tkaničky od bot)
- nůžky (případně šroubovák, nebo cokoliv s ostrým hrotem)

Postup výroby samozavlažovacího květináče

  1. Prázdnou PET lahev pomocí nůžek rozdělíme na dvě přibližně stejné části.
  2. Zkontrolujeme ustřihnuté okraje lahve, případně je zarovnáme. Do víčka pomocí nůžek vytvoříme 4 otvory. 2 otvory pro savý knot a 2 otvory pro přívod vzduchu.
  3. Do vzniklých 2 otvorů ve víčku provlečeme savý knot (v nouzi může být i širší tkanička od bot, provázek, atd.).
  4. Nasadíme obrácenou stranu (hrdlem dolů) horní část PET lahve do spodní. Upravíme délku knotů, aby se dotýkali dna spodní lahve.
  5. Hotovo. Spodní část naplníme vodou, horní zeminou a můžeme zasadit rostlinku, či bylinku.
  6. Nepovinně: Květináč můžeme nabarvit nebo polepit izolační páskou, kreativitě se meze nekladou. Optimální je to u horní nádobky, aby slunce nevysušovalo kořenový bal. 

Vzhledem k cenám samozavlažovacích květináčů a truhlíků představuje výroba vlastního květináče z použité „PETky“ příjemnou alternativu, jak pěstovat byliny se samo-zavlažováním zcela zdarma.

Zdroj: http://www.bylinky.info/samozavlazovaci-kvetinace-z-pet-lahvi

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hydroponie

(pavla.holubova.borgisseznam.cz, 19. 5. 2015 16:09)

Hydroponie

Hydroponie

(Karel, 19. 5. 2015 16:06)