HAJANY

Popis:

 Je to vytrvalá bylina s lodyhami 20-50 cm vysokými, volně odstále pýřitými, dole obyčejně olysalými a fialově naběhlými, s listy vstřícnými, 4-7 cm dlouhými, 2-4 cm širokými, s řapíky 1-3 cm dlouhými a čepelí vejčitou, dlouze zašpičatělou, naspodu srdčitou nebo zaokrouhlenou, na okraji zubatou. Hořejší listy, jež přecházejí v listeny, jsou krátce řapíkaté a dlouze zašpičatělé. V úžlabí hořejších 3-6 párů listů (listenů) vyrůstají květní lichopřesleny, složené z 20 až 25 mm dlouhých květů. Mají zvonkovitý, v 5 rozevřených zubů rozeklaný kalich a dvoupyskou, bílou nebo slabě nažloutlou korunu, jejíž trubka je dlouhá, prohnutá a uvnitř ochlupená, hořejší pysk přílbovitý, vně pýřitý, dolní pysk trojcípý, s postranními cípy zmenšenými v zoubky. Tyčinky čtyři, přední delší než zadní a všecky s prašníky tmavě hnědými. Plody jsou 4 pyramidálně trojhranné, asi 3 mm dlouhé černé tvrdky, schované na dně vytrvalého kalicha. Kvete od května do srpna.

Výskyt: Je hojná na rumištích, navážkách, v křovinách, ve vlhkých lesích, u plotů, zdí a cest, v příkopech, stinných zahradách a na pustých místech poblíž lidských sídlišť od nížin až do hor. Rozšířena téměř v celé Evropě a mírné části severní Asie, zavlečena byla i do Severní Ameriky.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: koruny květů hluchavky

Obsahové látky: zejména slizy, až 10 % tříslovin, kyselý saponin, flavonové glykosidy, malé množství silice, cholin a další biogenní aminy

Sběr a sušení: Sbírají se pouze bílé trubkovité květy bez kalicha, které se buď jednotlivě nebo při ohnutí stonku z celého lichopřeslenu najednou vytrhávají, a to po celou dobu květu, což bývá od května do srpna či září. Hluchavka patří mezi nejchoulostivější léčivé byliny a může se sbírat jen za suchého počasí. Ukládá se volně do košů vystlaných tkaninou nebo papírem a nesmí se zapařit ani pomačkat, neboť poškozené květy při sušení hnědnou a droga z nich získaná je bezcenná. Musí se sušit co nejrychleji, ve slabých vrstvách bez převracení a teplota při sušení nesmí přesáhnout 35 °C. Droga snadno vlhne a proto je vhodné alespoň ji dosušovat umělým teplem. Uchovává se v tmavých nádobách, nejlépe v nahřátých a dobře utěsněných plechovkách a chráníme ji před světlem. Někdy se doporučuje skladovat drogu s nějakou hygroskopickou látkou (např. vápno, vyžíhaná modrá skalice), která zabraňuje zvlhnutí a tím zhnědnutí drogy. Dobře usušená droga chrastí, musí mít bílou až slabě nažloutlou barvu, je téměř bez pachu a má slabě nahořklou chuť. Její kvalitu snižuje příměs zhnědlých květů a jiných částí matečné rostliny.

V lidovém léčitelství se dříve používaly i listy, které se snadno suší obvyklým způsobem ve stínu a obsahují podobné účinné látky jako květy.

Použití: Droga je velmi drahá (k získání 1 kg drogy je třeba až 100 pracovních hodin) a navíc jsou látky v ní obsažené nedokonale známy, takže není součástí běžně vyráběných oficinálních léčiv. V lidovém léčitelství je hluchavka odedávna oblíbená a používá se zejména ve formě čaje jako prostředek usnadňující odkašlávání při různých onemocněních horních cest dýchacích, zejména u dětí. Mimoto má příznivý vliv na trávení.

Použití

Vnitřní použití Hluchavka obsahuje silice, slizové látky, kyselinu chlorogenovou, katechinové třísloviny, flavonové glykosidy, saponiny, isoquercitrin, cholin, tyramin, biogenní aminy, histamin a metylamin. Saponiny obsažené v hluchavce napomáhají uvolňování hlenů, proto se nálev užívá při zánětech horních cest dýchacích. Hluchavka podporuje činnost střev a upravuje stolici. Působí močopudně, užívá se i při chorobách močových cest. Má protizánětlivé a zklidňující účinky, které se využívají v oblasti gynekologie při různých chorobách , nepravidelné menstruaci a při bílém výtoku.

Nálev (čaj)

2 lžičky sušených květů zalijeme 1/4 l vařící vody, necháme 15 minut vylouhovat, scedíme a popíjíme 2 šálky denně.

Odvar

2 lžičky sušených květů povaříme v 1/4 l vody, necháme 15 minut vylouhovat a pijeme vlažný 2 šálky denně.

Tinktura

5 lžic květů zalijeme 1/2 l kvalitního destilátu a necháme 10 dní v uzavřené láhvi stát. Občas směs protřepeme. Užíváme 10 – 20 kapek při nespavosti.

Vnější použití

Jelikož má hluchavka stahující účinek, osvědčila se při zánětlivých nebo mokvajících ranách, abscesech, ekzémech, furunkulose nebo hemeroidech. Lze z ní připravit koupel nebo obklady, osvědčila se také náplast z vyvařené natě při křečových žilách nebo při vředech. V některých zemích se droga přidává do tzv. nervových čajových směsí společně s třezalkou , kozlíkovým kořenem, buřinou srdečníkem apod. Mladé, ještě nekvetoucí rostliny mimo jiné patří mezi lidové jarní salátové, polévkové a špenátové bylinky.

Odvar ke kloktání

2 lžičky sušených květů povaříme v 1/4 l vody, necháme 15 minut vylouhovat a kloktáme podle potřeby.

Odvar na studené obklady

30 g usušených květů zalijeme 1 l vody, krátce povaříme a necháme 10 minut vylouhovat.
Z vlažného odvaru připravujeme obklady na zanícené nebo mokvající rány.

Rosol

5 lžic usušených květů vaříme asi 2 hodiny v 1 l vody, poté přecedíme a necháme vychladnout. Přikládáme jako chladivé obklady.

Koupel z nati hluchavky

20 – 25 celých sušených rostlin zalijeme 3 l vroucí vody, 10 minut necháme odstát, scedíme a vlijeme do připravené lázně. Necháme 15 minut působit.

Sběr a skladování Hluchavky bílé

Můj postup sběru: Vydám se s košíkem. Sbírám celé stvoly rostliny, doma otrhám dobře rozvinuté květy, potom rostliny dám do kbelíku s vodou. Po 2-3 dnech dokvétají a otrhám další květy, zbydou-li poupata, opakuji.

Doba sběru: květen – září

Sbírají se bílé květní trubkovité koruny bez kalicha, které se vytrhávají z celého lichopřeslenu po dobu květu rostliny.

Další druhy hluchavek, které kvetou žlutě a nachově jsou pro léčitelství bezcenné.

Květy by se měly sbírat pouze za suchého počasí a po sběru by se měly pokud možno volně uložit do košů, aby se nezmačkaly nebo nezapařily, protože poničené květy tmavnou během sušení a ztrácí požadované obsažené látky. Sušit by se měly co nejrychleji, bez obracení v tenkých vrstvách. Aby se květy během sušení nepoškodily, teplota by neměla přesáhnout 35°C. Protože nedosušené květy velmi často vlhnou, je vhodné dosušovat je umělým teplem.

Usušenou drogu nejlépe uskladníme tak, že ji uložíme do předem nahřátých, tmavých plechovek a dobře utěsníme. Sesychá v poměru 8:1.

Dobře usušené květy mají bílou nebo nažloutlou barvu, nahořklou chuť a jsou bez zápachu.