Jdi na obsah Jdi na menu
 


Orloj

27. 3. 2010

Orloj slaví 600 let, ráno se také posune o hodinu

Praha - Pražský orloj je pokládán za jeden z nejkrásnějších na světě. Pojí se sním osud země, přesto ho v 18. století málem zbourali.

Autor:
Jan Zelenka


Ilustrační foto
Ilustrační foto
Autor: Eva Kořínková

Kozí příběh, první český animovaný 3D film, vypráví o jedné z nejvýznamnějších památek Prahy. O staroměstském orloji. Symbolice premiéry a výjimečnosti. Vždyť jen hodinový stroj, který tvoří 350 součástek, je ze tří čtvrtin originální, 600letý.

Jak všechno začalo, se přesně neví – kvůli požáru na konci 2. světové války, který spálil spousty pramenů a knih.

A tak se s oblibou vyprávějí pověsti. Třeba ta o mistru Hanušovi, kterému se už po staletí autorství přisuzuje.

Říká se, že: „Jednoho dne přišel Hanuš a nabídl radním, že staroměstskou věž opatří takovým orlojem, jakého dosud na světě nebylo. Stalo se a pražský lid pak po celé dny stál pod věží a nemohl se nabažit pohledů. Cizinci z celého tehdy známého světa prosili o nahlédnutí do plánů. Radní dostali strach, že by mistr mohl postavit orloj i pro jiné město. Proto zosnovali krutý plán, v němž zakuklenci Hanuše oslepili železnými tyčemi. Mistr se potom zrady dovtípil, a tak vložil ruku do stroje a orloj zastavil. Dalších 100 let prý nebyl nikdo schopný stroj opravit.“

Skutečnost je jiná

Podle pramenů byl však mistr Hanuš ve skutečnosti Jan z Růže, orlojník a správce památky v letech 1475 až 1497.

Jenže v roce 1961 se objevil starý tisk s datem 9. října 1410, který říká: „ Mistr Mikuláš z Kadaně sestrojil na Staroměstské radnici hodiny s astrolábem a za dokončenou práci dostává v Praze dům a na domě je připsáno padesát kop grošů hotových peněz.“ Padesát kop je synonymem třech tisíc grošů, tehdy se za to dalo koupit stejný počet slepic, 250 koní nebo pětasedmdesát skvělých krav.

Pověst o Hanušovi se otřásla. Tím spíš kvůli složitému mechanismu. Na sestrojení se prý podílel vedle Mikuláše ještě mistr na matematiku a astronomii, nejspíš univerzitní rektor a osobní lékař Václava IV. Jan Ondřejův zvaný Šindel.

Astroláb je přesný

Právě astroláb podle odborníků hodně lidí podceňuje: „Je skutečně ojedinělý, ačkoli funguje už šest set let. Je skoro neuvěřitelné, že už tenkrát byl zkonstruován velmi přesně. Nevadí ani to, že byl v opačném systému, nikoli heliocentrickém, tedy, že středem vesmíru nebylo Slunce, ale Země,“ líčí fascinovaně Luděk Hlaváček, amatérský historik. „Přesně ukazuje hlavní děje: postavení slunce, měsíce, zvěrokruhy…“

Za 600 let existence orloj prošel mnoha opravami, modernizacemi a vylepšeními, přestál i navrhovanou likvidaci v osmdesátých letech 18. století. V roce 1551 byl původní staročeský čtyřiadvaceti­hodinový číselník doplněn o německý dvanáctihodinový.

Mimochodem, v noci na neděli se i tady ručička manuálně po posune o 60 minut dopředu na letní čas.

Figurky přišly později

Další významná úprava byla uskutečněna roku 1659, kdy se orloj vyzdobil pohyblivými figurami: dvanácti apoštoly, kostlivcem s přesýpacími hodinami, marnivcem prohlížejícím se v zrcadle a symboly chamtivosti lakomcem a turkem.

Právě s kostlivcem se váže další pověst. Traduje se, že když se na delší dobu pokazí, stihnou český národ těžké časy. Zlou dobu přivolá prvním kývnutím po dlouhé přestávce. Čarovnou moc může zlomit jen chlapec narozený v novoroční noci. Jakmile kostlivec poprvé kývne, musí chlapec vyrazit od Týnského chrámu a přeběhnout celé náměstí až k orloji ještě než skončí bití zvonů. Podaří-li se, kostlivec ztratí moc.

„Pověsti jsou poezií. Zvlášť ve středověku se žilo v neustále nejistotě z budoucnosti, tak si lidi vymýšleli všelijaké pověsti, které by pomohly předpovědět budoucnost,“ vypráví současný orlojník Petr Skála.

Je nejhezčí na světě?

Ať už skvost postavil kdokoli jedno je dané – pražský staroměstský orloj je považován za nejhezčí na světě.

„Orloj je hodný chvály nad jiné veliké orloje ve všech zemích. Neumím víc chvály říci, aby byl ještě lepší,“ napsal v roce 1570 význačný český orlojník Jan Táborský z Klokotské Hory.

Každý orlojník si musí vychovat nástupce, je to tradice

Praha – Až ve třiašedesáti letech se mu splnil sen. V létě to bude rok, co se Petr Skála dostal do jedinečné rodiny orlojníků. „Je neuvěřitelné spravovat památku šest stovek let starou,“ říká restaurátor ze Sadské u Nymburka, který loni nahradil dlouholetého správce orloje Otakara Zámečníka.

To je to, proč vás práce baví? Pocit, že ošetřujete něco tak starého?

Ano, to je asi to nejhlavnější. Má to šest set let, to je úžasné. Nevím, jestli si to někdo uvědomuje, já ano (smích). Vnímám to velice silně.

Pracujete sám?

Ano, jako jediný mám oprávnění k orloji chodit.

To vypadá, že jste důležitější osobou než třeba prezident…

(smích) Ve skutečnosti vychovávám nástupce, to víte, už nejsem nejmladší. Ostatně už Jan Táborský, také orlojník, napsal v roce 1570 význačnou práci o orloji, kde píše, že každý orlojník má za povinnost vychovat svého nástupce. Takže můj druhý úkol, vedle správy památky, je jasný.

Jak vypoadá váš běžný pracovní den?

Chodíme tam každý pátek na pravidelnou kontrolu. Jinak mám orloj pořád pod kontrolou, několikrát denně se dívám na internetovou kameru, jestli vše běží. Navíc je i se zvukem, takže lze kontrolovat, jestli se nepozdí nebo nepředchází.

A jak se stroji vede?

Chodí velmi přesně, za týden udělá rozdíl tři vteřiny, maximálně pět, což je úžasný, i když srdce, tedy chronometr, je starý jen 150 let.

Když se vás někdo zeptá, co víte o orloji, co odpovíte? Zaplavíte ho historickými údaji?

Mohu ho zaplavit, vím o něm poměrně dost… Ale ta historie je poměrně v mlhách. Spousta pramenů a knih shořelo na staroměstské radnici při bombardování v roce 1945. Například nikdo neví, jak dlouho tam jsou apoštolové, ale to je zajímavé, i tím stavba láká.

Co je na něm unikátního?

Historie orlojů je celkem dobře zmapována, tenhle orloj už někdy v 16. století tehdejší znalci světa považovali za nejkrásnější. Na to jsou písemné doklady. A on je skutečně asi nejkrásnější. Je to orloj, který se jako jediný dochoval v původním stavu, ostatní byly zničené za 2. světové války. Jinak všechny orloje po světě, které lze vidět, jsou už modernizovány. Tady ten stroj je ale opravdu šest set let starý. I když má na sobě nějaké modernizace z 19. století, pořád jde ze tří čtvrtin o původní stroj. To je unikátní.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

orlojíček

(milada ostrá, 17. 1. 2013 15:42)

orloj je nejlepší věc co jsem viděla kromě mi holky víme žejo

orloj

(lenka listová, 17. 1. 2013 15:41)

orloj je super